Dolín

Dolín
Celkový pohled od severu
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Slaný
Okres	Kladno
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°15′8″ s. š., 14°6′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	412 (2021)[1]
Katastrální území	Dolín (4,66 km²)
Nadmořská výška	298 m n. m.
PSČ	274 01
Počet domů	149 (2011)[2]
Dolín
Další údaje
Kód části obce	28509
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolín (lidově Dolejn) je vesnice v okrese Kladno, dnes jedna z deseti částí města Slaný. Ves leží asi 3 km severovýchodně od Slaného na horní hraně návrší nad údolím Byseňského potoka. V roce 2011 zde trvale žilo 354 obyvatel.^[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1290.^[4]

Vesnici založili někdy na samém počátku 14. století benediktini ze slánského proboštství ostrovského kláštera. První písemná zmínka o Dolínu (Dolin) pochází z roku 1325, kdy byla část vsi v majetku vyšehradské kapituly. V roce 1337 pražský biskup Jan IV. z Dražic tento díl Dolína spolu s dalšími statky v okolí převedl novému augustiniánskému klášteru v Roudnici nad Labem. Klášter pak přikoupil ještě jiný díl Dolína od vladyk z Blahotic. Ostatek vsi byl v držení měšťanů ze Slaného. Za husitských válek přešla církevní část Dolína do světských rukou a Slánským tak patřila většina vsi, menší díl pak měšťanům z Prahy. V 16. století patřil Dolín k panství Vraný a střídal šlechtické majitele: nejprve Jan III. Zajíc z Hazmburka, dále od roku 1550 Petr Chotek z Vojnína, který roku 1561 zdědil také Žerotín, po něm jeho zeť Jindřich Brozanský z Vřesovic a dále Doupovcové z Doupova. Dle urbáře, pořízeného za Fridricha Doupovce roku 1592 víme, že tehdy měla ves 12 osedlých. Sňatkem Kristiny Doupovcové přešel Dolín na hraběte Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic, za třicetileté války však ves zcela zpustla - Berní rula zde roku 1654 uvádí jedenáct prázdných statků a dvě chalupy. Ve druhé polovině 17. století koupili Dolín Valkounové z Adlaru a připojili k panství Zlonice. Ves se však vzmáhala jen velmi zvolna, ještě v roce 1696 se počítalo pět statků v Dolíně pustých. Po zbankrotovavším Václavu Janu Vojtěchovi Valkounovi vydražil roku 1707 majetek hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat, jehož syn Norbert Vincenc v roce 1721 zlonické panství prodal hraběti Filipu Kinskému ze Vchynic. V držení Kinských pak Dolín zůstal až do zrušení feudálního zřízení. Od roku 1850 byl Dolín samosprávnou obcí, k níž náležely i sousední Želevčice a v letech 1850–1890 Bakov, a to až do 1. ledna 1990, kdy se obec Dolín stala částí města Slaného.^[5]

Pamětihodnosti

• Kostel svatých Šimona a Judy, filiální k farnosti Slaný. Pravidelné bohoslužby se v Dolíně nekonají, kostel je přístupný pouze příležitostně. Jde o gotickou stavbu ze 14. století, pseudogoticky upravenou ve druhé polovině století 19. (nynější průčelní věž pochází z roku 1863). V letech 1907 až 1908 provedena hodnotná secesní výzdoba (nástěnné malby a okenní vitráže), v exteriéru nad vchodem mozaika Krista – Dobrého pastýře od Viktora Foerstra. Kostel obklopuje starý nepoužívaný hřbitov, na němž je pochován spisovatel Valerián Pejša.

Galerie

• 
  Z průjezdní silnice v horní části vsi odbočuje ulice ke kostelu
• 
  Kostel sv. Šimona a Judy
• 
  Mozaika Krista – Dobrého pastýře

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolín na Wikimedia Commons
• Dolín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Aplikace adresy na MVCR

Zdroj