Dobřenec

Dobřenec
Domy na návsi
Domy na návsi
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Mašťov
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°14′44″ s. š., 13°15′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 11 (2021)[1]
Katastrální území Dobřenec (4,91 km²)
Nadmořská výška 435 m n. m.
PSČ 431 55
Počet domů 18 (2021)[2]
Dobřenec
Dobřenec
Další údaje
Kód části obce 92258
Kód k. ú. 692255
Zaniklé obce.cz 4547
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobřenec (německy Dobrenz) je malá vesnice, část města Mašťov v okrese Chomutov. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Mašťova. Dobřenec je také název katastrálního území o rozloze 4,91 km².[3] V jižní části katastrálního území stávala malá vesnice Emanuelův Dvůr, která zanikla v sedmdesátých letech dvacátého století vysídlením.[4]

Název

Název vesnice je zdrobněním odvozen z osobního jména Dobřeň, což také pravděpodobně byla původní varianta názvu osady. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: de Dobrsenz (1281), in Dobrzienczi (1401), in Dobrzinczi (1455), ve vsi Dobrzeny (1542), w Dobrženczy (1545), Doberencz (1593), Dobrzenicz (1615), Dobrentz (1654) nebo Dobrenz (1787).[5]

Historie

Náves s korytem Dobřeneckého potoka
Kaple Nejsvětější Trojice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281 a zmiňuje ji jako sídlo Předoty z Dobřence (Pyrsedote de Dobrsenz).[5] Do šestnáctého století vesnice patřila k mašťovskému panství, poté do sedmnáctého století k Doupovu a Neprobylicím.[6] Podle berní ruly z roku 1654 žili ve vesnici po třicetileté válce jen čtyři sedláci a devět chalupníků, kteří obdělávali padesát strychů půdy a dalších osmdesát zůstávalo ladem. Měli celkem dvacet potahů a chovali jedenáct krav, 24 jalovic, třináct ovcí, 24 prasat a jedenáct koz. O sto let později zde kromě zemědělců pracovali také kovář, hrnčíř a mlynář v pronajatém panském mlýně. Ve čtyřicátých letech devatenáctého století měla vesnice 139 obyvatel, byla v ní hospoda a kaple Nejsvětější Trojice na návsi. Patřila také k významným producentům medu.[7] Od roku 1732 Dobřenec tvořil součást krásnodvorského panství, u kterého zůstal až do zrušení patrimoniální správy.[6]

Po skončení druhé světové války byla většina obyvatel vystěhována a vesnici se nepovedlo dosídlit ani na polovinu předválečného stavu. Pokles počtu obyvatel pokračoval po zřízení vojenského újezdu Hradiště. Přestože byla ve vesnici postavena nová drůbežárna, kravín a mechanizační stanice zemědělské techniky, nedařilo se přilákat obyvatele ani výstavbou čtyř nových obytných domů. Život ve vesnici totiž znepříjemňovaly časté průjezdy zemědělských strojů a vojenské techniky, ale také nedostatek služeb. V roce 1969 zde fungoval jen kiosek s občerstvením a jídelna státního statku. Prodej běžného zboží zajišťovala pojízdná prodejna, která přijížděla jen dvakrát týdně.[7]

Jalový Dvůr

K Dobřenci patřil také Jalový Dvůr (Galdenhof) zmiňovaný již v roce 1455, jehož zříceniny se nachází necelý jeden kilometr na severovýchod od vesnice (již v katastrálním území Sedlec u Radonic[8]). Kromě vlastního hospodářského dvora zde stál další obytný dům a v roce 1930 v nich žilo celkem deset lidí.[7]

Přírodní poměry

Jižně od vesnice protéká potok Leska, jehož voda částečně napájí Dobřenecký rybník. Rybník poskytuje útočiště bohaté populaci obojživelníků (kuňka obecná, skokan ostronosý) a řadě ptačích druhů. Z nich se vyskytují hýl rudý, moták pochop, rákosník velký, orlovec říční, potápka černokrká a bukač velký.[9]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 147 obyvatel (z toho 69 mužů), kteří byli kromě dvou cizinců německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 146 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[12][13][14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 247 314 247 204 206 239 253 76 70 48 32 6 12 19 11
Domy 38 40 40 40 40 39 40 43 — 13 10 17 20 19 18
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů města Mašťov.

Obecní správa

Od roku 1850 patřil Dobřenec jako samostatná obec do doupovského okresu, ale o osmnáct let později byl převeden do okresu Kadaň. Jako místní část k němu patřil Emanuelův Dvůr a od roku 1869 také Konice. V padesátých letech dvacátého století obec ztratila samosprávu a stala se místní částí Kadaňského Rohozce a od roku 1961 patří k Mašťovu.[15]

Pamětihodnosti

Dobřenec patří k malému počtu vesnic v oblasti Doupovských hor, které se dochovaly, i přes demolici zástavby na jižní straně návsi, v relativně nenarušené podobě. Jádrem vsi je protáhlá trojúhelníková náves, jejíž západní stranu uzavíral druhotně rozparcelovaný hospodářský dvůr (čp. 1, 19 a 24). Rozděleny byly také některé usedlosti na severní straně návsi. Drobnější chalupnická zástavba zaujala parcely podél cest na východním i západním konci vesnice.[6]

Nejstaršími domy se zděným přízemím a hrázděným patrem jsou usedlosti čp. 11 a 23. Mladší zděná zástavba pochází ze druhé poloviny devatenáctého století a první třetiny dvacátého století. Z ní vyniká dům čp. 6 s eklektickou výzdobou štítového průčelí. Hmotový rozsah a částečně i střídmé fasády se dochovaly na domech čp. 4, 5, 17, 25, 26 a 27. U některých usedlostí se zachovaly hospodářské stavby postavené z místního čediče a výjimečně i pilířové stodoly.[6]

Na návsi stojí kaple Nejsvětější Trojice[7] s obdélníkovým půdorysem, barokním portálem a věžičkou vybíhající z hřebenu střechy.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. Rev. 2013-05-29 [cit. 2015-03-16]. Dostupné v archivu. 
  4. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 45. ISSN 0231-5076. 
  5. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. (A–H). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 356–357. 
  6. ↑ a b c d e PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 63–64. 
  7. ↑ a b c d VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 96 s. Kapitola Dobřenec, s. 90–92. 
  8. ↑ CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ Doupovské hory. Příprava vydání Jan Matějů, Petr Hradecký, Vladimír Melichar. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, 2016. 548 s. ISBN 978-80-7075-909-7, ISBN 978-80-87458-11-2. S. 414. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2001. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. 
  14. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 100, 238. 

Literatura

  • Obce okresu Chomutov. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Dobřenec, s. 155. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj