Dikarbonyl titanocenu

Dikarbonyl titanocenu
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Sumární vzorec C12H10O2Ti
Vzhled tmavě červená pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS 12129-51-0
PubChem 74765448
SMILES C1C=CC=[C-]1.C1C=CC=[C-]1.C(=O)=[Ti]=C=O
InChI 1S/2C5H5.2CO.Ti/c2*1-2-4-5-3-1;2*1-2;/h2*1-3H,4H2;;;/q2*-1;;;
Vlastnosti
Molární hmotnost 234,07 g/mol
Teplota tání 90 °C (363 K)
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech 		rozpustný v tetrahydrofuranu
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech 		rozpustný v benzenu
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dikarbonyl titanocenu je anorganická sloučenina se vzorcem (η5-C5H5)2Ti(CO)2 (zkráceně Cp2Ti(CO)2), citlivá na přítomnost vzduchu, rozpustná v alifatických i aromatických rozpouštědlech.[1]

Používá se při deoxygenacích sulfoxidů a redukcích a redukčních párováních aldehydů.

Struktura a příprava

Cp2Ti(CO)2 se připravuje redukcí titanocendichloridu hořčíkem v atmosféře oxidu uhelnatého.[2]

(C5H5)2TiCl2 + Mg + 2 CO → (C5H5)2Ti(CO)2 + MgCl2

Komplexy Cp2Ti(CO)2 i Cp2TiCl2 jsou tetraedrické, jelikož se jedná o sloučeniny podobné odpovídajícím komplexům zirkonia a hafnia.

Struktura komplexu byla zkoumána rentgenovou krystalografií.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Titanocene dicarbonyl na anglické Wikipedii.

  1. ↑ D. J. Sikora; K. J. Moriarty; M. D. Rausch. Reagents for Transition Metal complex and Organometallic syntheses. Inorganic Syntheses. 1990, s. 250–251. DOI 10.1002/9780470132593.ch64. 
  2. ↑ Thomas E. Snead. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2001. ISBN 0471936235. DOI 10.1002/047084289X.rd073. Kapitola Dicarbonylbis(cyclopentadienyl)titanium. 
  3. ↑ Jerry L. Atwood; Karen E. Stone; Helmut G. Alt; Duane C. Hrncir; Marvin D. Rausch. Crystal and Molecular Structure of Titanocene Dicarbonyl, (η5-C5H5)2Ti(CO)2. Journal of Organometallic Chemistry. 1975, s. C4-C6. DOI 10.1016/S0022-328X(00)86431-1. 

Externí odkazy

Zdroj