Diecéze Sankt Gallen
| Diecéze Sankt Gallen Dioecesis Sancti Galli | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sídlo |
Sankt Gallen,  Švýcarsko
|
| Patron | Svatý Havel, Svatý Otmar |
| Katedrála | Katedrála sv. Havla a Otmara v St. Gallen |
| Zřízena | 1823 / 1847 |
| Církev sui iuris | Římskokatolická církev |
| Biskup | Markus Büchel |
| Církevní provincie | bezprostředně podřízena Sv. Stolci |
| Statistické údaje | |
| Počet vikariátů | 8 |
| Počet farností | 142 |
| Rozloha | 2 429 km² |
| Počet obyvatel | 593 514 (rok 2014) |
| z toho katolíků | 262 129 (44 %) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 47°25′22,8″ s. š., 9°22′38,6″ v. d. |
| Web | http://www.bistum-stgallen.ch/ |
 | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Diecéze Sankt Gallen (tedy Diecéze sv. Havla, latinsky: Dioecesis Sancti Galli) je římskokatolická diecéze ve Švýcarsku bezprostředně podřízená Sv. Stolci. Zahrnuje následující švýcarské kantony:
Historie
Počátky křesťanství v oblasti jsou spojeny s postavou iroskotského misionáře sv. Havla, zřejmě v roce 719 založil sv. Otmar slavné exemptní opatství, jehož majetky pokrývaly prakticky celou oblast dnešní diecéze. Po zániku kláštera v roce 1805 se až v roce 1823 podařilo založit novou diecézi, personálně spojenou s churskou diecézí až do roku 1836, kdy byl zřízen apoštolský vikariát svatohavelský, z nějž se roku 1847 stala diecéze. Od roku 1866 spadají pod správu diecéze i území obou appenzellských kantonů.
Proces volby biskupa
V zakládací bule papeže Pia IX. Instabilis rerum humanarum natura (z 12. 4. 1847) [1] je popsán i proces volby biskupa, v katolické církvi jedinečný. Volbu biskupa provádí kapitula, ale mohou ji ovlivnit věřící diecéze. Při poslední volbě bylo navrženo 40 kandidátů, z nichž kapitula vybrala 6 jmen, které nechala schválit papeži. Poté z nich mohlo tři jména vyškrtnout shromáždění zástupců farností diecéze, a ze zbylých tří jmen kapitula zvolila biskupa, jehož po potvrzení papežem oznámila lidem. Původně kapitula oznamovala jméno zvolence ihned po volbě, ještě před potvrzením Vatikánem, ale v roce 1995 to Jan Pavel II. zakázal.
Reference
- ↑ Bula Instabilis rerum, in Peter Lang (cur.), Schweizerische Kirchenrechtsquellen - Sources de droit ecclésial suisse. III Konkordate und weitere Verträge - Concordats et autres accords, Bern 2004, s. 120–139.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Diecéze Sankt Gallen na Wikimedia Commons
- (německy) (francouzsky) (italsky) Franz Xaver Bischof, heslo Sankt Gallen (Diözese) na webu Historisches Lexikon der Schweiz
- (anglicky) Údaje o diecézi na stránkách catholic-hierarchy.org
- (anglicky) Údaje o diecézi na stránkách gcatholic.org
