Diana Šnajderová

Diana Šnajderová
Диана Шнайдер
Diana Šnajderová v kvalifikaci Wimbledonu 2023
Diana Šnajderová v kvalifikaci Wimbledonu 2023
Stát RuskoRusko Rusko
Datum narození 2. dubna 2004 (19 let)
Místo narození Žiguljovsk, Rusko[1]
Bydliště Moskva, Rusko
Držení rakety levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 607 352 USD
Tenisová raketa Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů 101–48
Tituly 1 WTA, 1 WTA 125, 4 ITF
Nejvyšší umístění 60. místo (23. října 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2023)
French Open 2. kolo (2023)
Wimbledon 2. kolo kvalifikace (2023)
US Open 2. kolo kvalifikace (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů 31–22
Tituly 0 WTA, 1 WTA 125, 3 ITF
Nejvyšší umístění 135. místo (29. ledna 2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240219a19. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diana Maximovna Šnajderová (rusky Диа́на Макси́мовна Шна́йдер, Diana Maximovna Šnajder, * 2. dubna 2004 Žiguljovsk, Samarská oblast) je ruská profesionální tenistka hrající levou rukou. V juniorském tenise zvítězila ve třech grandslamových čtyřhrách. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve dvouhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou i deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2023 na 60. místě a ve čtyřhře v lednu 2024 na 135. místě.[1]

Soukromý život

Narodila se roku 2004 v Žiguljovsku, městě ležícím v Samarské oblasti, do rodiny právníka Maxima a učitelky angličtiny Julije Šnajderových. Tenis začala hrát ve čtyřech letech v přibližně 40 km vzdáleném Toljatti, kam se rodina přestěhovala. Prvním trenérem se stal Sergej Konovalov. Po rozpoznání talentu se s rodiči v devíti letech usídlila v Moskvě, v níž její přípravu vedl Samvel Minasjan.[3][4] Hru zakládá na razantním levorukém forhendu.[5]

V roce 2022 začala hrát akademický tenis na Severokarolínské státní univerzitě v Raleigh, jejíž posluchačkou se stala.[6][4]

Tenisová kariéra

Na juniorském grandslamu si zahrála semifinále na French Open 2021 a US Open 2022. Ve čtyřhře nejdříve prohrála finále na French Open 2020 po boku krajanky Bondarenkové. Z dalších tří soubojů o titul již vyšla vítězně, když s Běloruskou Dmitrukovou ovládla Wimbledon 2021, Australian Open 2022 v páru s Američankou Ngounoueovou[7] a s českou spoluhráčkou Havlíčkovou triumfovala na US Open 2022.[8] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla nejvýše postavená na 2. místě v závěru ledna 2022 po Australian Open.[5][2]

Na French Open 2023 dohrála ve druhém kole

Na grandslamu, i v hlavní soutěži okruhu WTA Tour,[5] debutovala jako 18letá ženským singlem Australian Open 2023 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V jejím druhém kole vyřadila Robin Montgomeryovou a do dvouhry prošla přes krajanku Tichonovovou.[5] Na úvod melbournské hlavní soutěže zdolala o čtrnáct let starší Slovenku Kristínu Kučovou, než ji v třísetové bitvě zastavila řecká světová šestka Maria Sakkariová. Po zisku úvodní sady odvrátila od stavu 0:40 a 4–5 ve druhé tři setboly, a game získala. Koncovku setu však nezvládla, stejně jako třetí rozhodující dějství. Na Australian Open se stala první kvalifikantkou od Kerberové v roce 2010, která si připsala úvodní set proti hráče z elitní světové osmičky. V následném vydání žebříčku WTA z 30. ledna 2023 debutovala v první světové stovce, když se posunula ze 106. na 97. příčku.[9] Za patnáct měsíců prožila rychlý výkonnostní vzestup. Ještě během října 2021 v klasifikaci nefigurovala. V sezóně 2022 dosáhla zápasové bilance 58–16, včetně triumfu na Montevideo Open ze série WTA 125, po závěrečné výhře nad Léolií Jeanjeanovou. A v závěru ledna 2023 již pronikla mezi první stovku hráček.[5]

Hráčku světové dvacítky poprvé zdolala ve druhém kole dubnového Credit One Charleston Open 2023.[10] Po úvodní výhře nad Alycií Parksovou, ukončila cestu soutěží i třinácté ženě pořadí Veronice Kuděrmetovové. Poté podlehla Španělce Paule Badosové.[11] I na druhém majoru sezóny, French Open 2023, si zahrála druhé kolo po výhře nad Kanaďankou Rebeccou Marinovou z deváté desítky žebříčku. V dalším duelu nenašla recept na brazilskou světovou čtrnáctku a pozdější semifinalistku Beatriz Haddad Maiovou. Na letním antukovém Hungarian Grand Prix 2023 v Budapešti přehrála nejvýše nasazenou Američanku Bernardu Peraovou, znamenající druhou výhru nad členkou ze světové čtyřicítky.[10] Poté získala jen dva gamy proti šťastné poražené z kvalifikace Mariji Timofejevové, která turnaj ovládla.[12]

Silný levoruký forhend v kvalifikaci US Open 2023

Do čtvrtfinále i semifinále na túře WTA premiérově postoupila na antukovém Hamburg European Open 2023, kde na její raketě dohrály kvalifikantka Polina Kuděrmetovová, světová jedenašedesátka Julia Grabherová a opět třetí nasazená Peraová, jíž jako obhájkyni trofeje vyřadila i o týden dříve v Budapešti.[13] Mezi poslední čtveřicí však podlehla 19letému překvapení turnaje, Němce s nigerijskými kořeny Nomě Noze Akugueové z třetí stovky klasifikace, která na okruhu debutovala.[14]

Do premiérového finále na okruhu WTA Tour postoupila na zářijovém Ningbo Open 2023 v čínském Ning-pu, kam přijela jako 85. hráčka žebříčku. Ve čtvrtfinále získala druhý „skalp“ členky ze světové dvacítky, když na ni nestačila čtrnáctá v pořadí Petra Kvitová.[15] Následně zvládla i další duel proti české soupeřce, Lindě Fruhvirtové z druhé světové stovky.[16] Až v boji o titul podlehla tuniské světové sedmičce Ons Džabúrové. V jejich prvním vzájemném duelu na favoritku uhrála jen tři gamy.[17] Semifinálové fáze dosáhla i na říjnovém Jiangxi Open 2023 v Nan-čchangu, kde byla nad její síly členka světové třicítky Marie Bouzková s propracovaným obranářským stylem.[18] První trofej na túře WTA vybojovala na únorovém Thailand Open 2024 v Hua Hinu. Z pozice 108. hráčky žebříčku na cestě do finále vyřadila tři nejvýše nasazené, v úvodu turnajovou jedničku Linetteovou, v semifinále trojku Wang Sin-jü a v závěrečném duelu dvojku Ču Lin po třísetovém průběhu. V probíhající sezóně se po 19leté Gauffové stala druhou šampionkou před dovršením 20 let a po Navarrové druhou, která získala debutovou trofej. Bodový zisk ji vrátil do první světové stovky, na 73. místo.[19][20]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–1 D)

Dvouhra: 2 (1–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. září 2023 Ning-po, Čína tvrdý Tunisko Ons Džabúrová 2–6, 1–6
Vítězka 1. únor 2024 Hua Hin, Thajsko tvrdý Čína Ču Lin 6–3, 2–6, 6–1

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2022 Montevideo, Uruguay antuka Francie Léolia Jeanjeanová 6–4, 6–4

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. červen 2023 La Bisbal d'Emporda, Španělsko antuka USA Caroline Dolehideová Španělsko Aliona Bolsovová
Španělsko Rebeka Masárová 		7–6(7–5), 6–3

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments 15 000 $ tournaments

Dvouhra (4 tituly)

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. listopad 2021 Antalya, Turecko antuka Slovinsko Pia Lovričová 6–3, 6–2
2. duben 2022 Oeiras, Portugalsko antuka Itálie Martina Di Giuseppeová 6–4, 6–2
3. duben 2022 Šymkent, Kazachstán antuka   Jekatěrina Maklakovová 6–2, 7–5
4. květen 2022 Istanbul, Turecko antuka Česko Nikola Bartůňková 7–5, 7–5

Čtyřhra (3 tituly)

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. listopad 2021 Antalya, Turecko antuka Ukrajina Anastasija Soboljevová Srbsko Tamara Čurovićová
Maďarsko Amarissa Kiara Tóthová 		6–2, 6–0
2. březen 2022 Antalya, Turecko antuka Maďarsko Amarissa Kiara Tóthová   Amina Anšbová
  Marija Timofejevová 		6–4, 6–2
3. srpen 2022 Hechingen, Německo antuka   Irina Chromačovová Srbsko Tamara Čurovićová
USA Chiara Schollová 		6–2, 6–3

Finále na juniorském Grand Slamu

Čtyřhra juniorek: 4 (3–1)

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2020 French Open antuka Rusko Maria Bondarenková Itálie Eleonora Alvisiová
Itálie Lisa Pigatová 		6–7(3–7), 4–6
Vítězka 2021 Wimbledon tráva Bělorusko Kristina Dmitruková Belgie Sofia Costoulasová
Finsko Laura Hietarantová 		6–1, 6–2
Vítězka 2022 Australian Open tvrdý USA Clervie Ngounoueová Kanada Kayla Crossová
Kanada Victoria Mboková 		6–4, 6–3
Vítězka 2022 US Open tvrdý Česko Lucie Havlíčková Německo Carolina Kuhlová
Německo Ella Seidelová 		6–3, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diana Shnaider na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Diana Šnajderová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240219a19. února 2024
  2. ↑ a b Diana Šnajderová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240206a6. února 2024
  3. ↑ «Стремлюсь стать легендой». Что нужно знать о новой звезде российского тенниса Диане Шнайдер. Ведомости [online]. 2023-01-19 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-04. (rusky) 
  4. ↑ a b Diana Shnaider Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e MACPHERSON, Alex. AO2023's Grand Slam debuts: Brenda Fruhvirtova, Lys, Shnaider and more. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-14 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-26. (anglicky) 
  6. ↑ Михаил Кузнецов. Диана Шнайдер: «Меня часто спрашивают: «Почему ты не Шнайдерова?». sport-express.ru [online]. 2022-12-27 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-27. (rusky) 
  7. ↑ Clervie Ngounoue wins first junior Grand Slam at Australian Open. www.ustafoundation.com [online]. United States Tennis Association, 2022-01-28 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Havlíčková válí i na US Open, vyhlíží double. ČT sport - Česká televize [online]. 2022-09-09 [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Superstar rages at teen’s ‘not appropriate’ act as rival mulls $159k sacrifice. Fox Sports [online]. 2023-01-18 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-18. (anglicky) 
  10. ↑ a b MACPHERSON, Alex. Diana Shnaider's fearless approach to tennis and fashion. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-18 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-17. (anglicky) 
  11. ↑ Paula Badosa keeps winning in Charleston. Tennisuptodate.com [online]. 2023-04-06 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-07. (anglicky) 
  12. ↑ Diana Shnaider Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Hamburg: Shnaider dethrones Pera, makes first tour-level semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-27 [cit. 2023-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-28. (anglicky) 
  14. ↑ German teenager Noma Noha Akugue reaches WTA final in Hamburg on 1st time in main draw. AP News [online]. 2023-07-28 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-08. (anglicky) 
  15. ↑ Ningbo Open 2023: Shnaider upends Kvitova. Tennis Majors [online]. 2023-09-28 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-09-28. (anglicky) 
  16. ↑ Fruhvirtová si druhé finále na okruhu WTA nezahraje. Na turnaji v čínském Ning-po vypadla v semifinále. iROZHLAS [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ Jabeur defeats Shnaider in Ningbo to win first hard-court title. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-30 [cit. 2023-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-05. 
  18. ↑ Bouzkova, Siniakova set all-Czech final in Nanchang. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-21 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Shnaider, 19, stuns Zhu in Hua Hin to win first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Diana Shnaider, 19, topples defending champion Zhu Lin for first WTA title in Hua Hin. Tennis [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj