Julia Grabherová

Julia Grabherová
Julia Grabherová v kvalifikaci French Open 2022
Julia Grabherová v kvalifikaci French Open 2022
Stát RakouskoRakousko Rakousko
Datum narození 2. července 1996 (27 let)
Místo narození Dornbirn, Rakousko[1]
Výška 170 cm[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 798 260 USD
Tenisová raketa Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů 336–217
Tituly 0 WTA, 1 WTA 125, 11 ITF
Nejvyšší umístění 54. místo (26. června 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2023)
French Open 2. kolo (2023)
Wimbledon 1. kolo (2023)
US Open 2. kolo kvalifikace (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů 64–43
Tituly 0 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění 387. místo (29. srpna 2016)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cup kvalifikační kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230706a6. července 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julia Grabherová (* 2. července 1996 Dornbirn) je rakouská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 54. místě a ve čtyřhře v srpnu 2016 na 387. místě. Trénuje ji krajan Günter Bresnik, bývalý kouč Beckera a Thiema.[3][1]

V rakouském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2015 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Srbsku a Maďarsku, v němž prohrála obě čtyřhry. Rakušanky odešly z obou duelů poraženy 0:3 na zápasy. V baráži o udržení s Lotyšskem pak prohrála dvouhru i čtyřhru. Do září 2023 v soutěži nastoupila k dvaceti dvěma mezistátním utkáním s bilancí 6–11 ve dvouhře a 2–9 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží okruhu ITF debutovala v srpnu 2012, když na turnaj v Innsbrucku, dotovaný 10 tisíci dolary, obdržela divokou kartu. Ve čtvrtfinále podlehla německé kvalifikantce Leně-Marii Hofmannové. První dva singlové i deblové tituly v této úrovni tenisu vybojovala během sezóny 2015. Ve finále dvouher desetitisícových turnajů ve Vídni a Pörtschachu přehrála Němku Katharinu Gerlachovou a Marii Bouzkovou.[5][2]

Na okruhu WTA Tour debutovala říjnovým Upper Austria Ladies Linz 2019,[3] kam jako 241. žena klasifikace získala divokou kartu. Na úvod nestačila na Slovenku Viktórii Kužmovou z šesté desítky žebříčku.[6][5]

Na French Open 2018 odehrála první grandslamovou kvalifikaci

Průlomovou sezónou se stal rok 2022. Na dubnovém Istanbul Cupu 2022 prošla z kvalifikace po výhře nad Kamillou Rachimovovou. Do prvního kariérního čtvrtfinále postoupila přes světovou sedmatřicítku Jil Teichmannovou, znamenající premiérové vítězství nad členkou z elitní padesátky. Do finále ji však nepustila druhá nasazená Rumunka Sorana Cîrsteaová. Po zářijové trofeji na barijském Open Delle Puglie 2022 v sérii WTA 125, kde v závěrečných kolech vyřadila Maďarky – nejvýše nasazenou Pannu Udvardyovou i Réku Lucu Janiovou a ve finále italskou kvalifikantku Nurii Brancacciovou –, debutovala 12. září v první světové stovce 97. místem.[7] Během sezóny 2022 získala také tři trofeje na túře ITF, včetně dvou z 60tisícových událostí ve španělských San Bartoloméu de Tirajaně a San Sebastiánu. Ve finále prvního z nich přehrála Argentinku Nadiu Podoroskou a ve druhém pak Španělku Alionu Bolsovovou, obě dvě z konce druhé světové stovky. V sezóně se posunula ze 192. na konečnou 84. příčku.[3][5]

V hlavní soutěži grandslamu debutovala ženským singlem Australian Open 2023, kam si jako hráčka první stovky zajistila přímou účast. V letech 2018–2022 vypadla ve všech dvanácti grandslamových kvalifikacích, do nichž nastoupila; dvakrát přitom až v posledním kvalifikačním kole na French Open 2021 s Baptisteovou a na Australian Open 2022 s Dolehideovou.[3] Na úvod melbournské dvouhry 2023 však nenašla recept na estonskou světovou devatenáctku Anett Kontaveitovou. V kategorii WTA 1000 debutovala únorovým Dubai Tennis Championships 2023, kde prošla kvalifikačním sítem přes Kristinu Mladenovicovou. V první fázi dvouhry podlehla světové sedmatřicítce Leylah Fernandezové z Kanady.[8] Poté se poprvé představila na Miami Open 2023, přestože v závěru kvalifikace podlehla Martincové. Po odstoupení obhajující světové jedničky Świątekové, ale Polku nahradila v soutěži. Časnou porážku ji však přivodila Američanka Claire Liuová ze šesté světové desítky.[9] Na zelené antuce Credit One Charleston Open 2023 v Charlestonu poprvé porazila hráčku z elitní třicítky, dvacátou osmou v pořadí Čang Šuaj.[10] Po výhře nad kvalifikantkou Sachií Vickeryovou dohrála raketě sedmnácté ženy klasifikace Jekatěriny Alexandrovové.[11] Ve druhém kole Mutua Madrid Open 2023 pak nestačila na první hráčku světa Igu Świątekovou a ve třetím kole Internazionali BNL d'Italia 2023 na světovou devítku Kasatkinovou až v tiebreaku závěrečné sady.[12][5][2]

Do prvního finále na túře WTA se probojovala na rabatském Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2023. V něm po téměř třech hodinách podlehla Italce Lucii Bronzettiové, když v rozhodující sadě nevyužila výhodu brejku a vedení 3–1 na gamy. Po skončení se posunula na nové maximum, 61. místo žebříčku.[13] Na úvod French Open 2023 vyřadila nizozemskou kvalifikantku Arantxu Rusovou, ale poté nestačila na světovou šestku Coco Gauffovou. Časnou porážku při první účasti ve dvouhře londýnského majoru, Wimbledonu 2023, jí přivodila Američanka Danielle Collinsová. Zápas přerušovaný vytrvalým deštěm se hrál více než tři dny.[14]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 27. května 2023 Rabat, Maroko antuka Itálie Lucia Bronzettiová 4–6, 7–5, 5–7

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. září 2022 Bari, Itálie antuka Itálie Nuria Brancacciová 6–4, 6–2

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments 15 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments —

Dvouhra (11 titulů)

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. srpen 2015 Vídeň, Rakousko antuka Německo Katharina Gerlachová 6–3, 3–6, 6–1
2. srpen 2015 Pörtschach, Rakousko antuka Česko Marie Bouzková 7–6(7–5), 6–1
3. březen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Maďarsko Vanda Lukácsová 6–3, 6–3
4. únor 2017 Hammámet, Tunisko antuka Brazílie Laura Pigossiová 6–7(5–7), 6–2, 6–2
5. květen 2017 Řím, Itálie antuka Chorvatsko Tereza Mrdežová 7–5, 6–0
6. březen 2018 São Paulo, Brazílie antuka Slovinsko Tamara Zidanšeková 6–4, 3–6, 6–2
7. červen 2019 Klosters, Švýcarsko antuka Brazílie Nathaly Kuratová 6–1, 6–3
8. duben 2021 Bellinzona, Švýcarsko antuka Itálie Lucia Bronzettiová 6–2, 6–3
9. únor 2022 Porto, Portugalsko tvrdý (h) Polsko Maja Chwalińská 6–3, 6–7(2–7), 7–5
10. srpen 2022 San Bartolomé de Tirajana, Španělsko antuka Argentina Nadia Podoroská 6–4, 6–3
11. říjen 2022 San Sebastián, Španělsko antuka Španělsko Aliona Bolsovová 6–3, 7–6(7–3)

Čtyřhra (8 titulů)

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. srpen 2015 Pörtschach, Rakousko antuka Rakousko Mira Antonitschová Chorvatsko Iva Primoracová
Rakousko Janina Toljanová 		6–2, 6–1
2. prosinec 2015 Káhira, Egypt antuka Rumunsko Ana Bianca Mihăilová Rusko Anna Morginová
Polsko Patrycja Polańská 		6–2, 6–4
3. leden 2016 Antalya, Turecko antuka Maďarsko Ágnes Buktová Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová
Gruzie Sofja Kvacabajová 		1–6, 6–4, [11–9]
4. únor 2016 Antalya, Turecko antuka Maďarsko Ágnes Buktová Rumunsko Daiana Negreanuová
Indie Kyra Shroffová 		6–3, 6–4
5. březen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Bulharsko Isabella Šinikovová Rusko Julija Kalabinová
Rusko Polina Monovová 		7–5, 6–0
6. březen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Maďarsko Naomi Totková Severní Makedonie Lina Gjorčeská
Bulharsko Isabella Šinikovová 		7–5, 1–6, [13–11]
7. březen 2016 Hammámet, Tunisko antuka Austrálie Isabelle Wallaceová Itálie Claudia Giovineová
Indie Snehadevi Reddyová 		6–1, 6–3
8. květen 2019 Caserta, Itálie antuka Austrálie Lizette Cabrerová Rumunsko Elena Bogdanová
Slovensko Vivien Juhaszová 		6–3, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julia Grabher na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Julia Grabherová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230626a26. června 2023
  2. ↑ a b c Julia Grabherová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230626a26. června 2023
  3. ↑ a b c d AO2023's Grand Slam debuts: Brenda Fruhvirtova, Lys, Shnaider and more. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-14 [cit. 2023-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-27. (anglicky) 
  4. ↑ Julia Grabherová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230519a19. května 2023
  5. ↑ a b c d Julia Grabher Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Linz: Deutscher Freudentag, Julia Grabher scheitert. tennisnet.com [online]. 2019-10-07 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ Grabher defeats Brancaccio to claim first WTA 125 title in Bari. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-11 [cit. 2023-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-11. (anglicky) 
  8. ↑ Tennis, WTA – Dubai Duty Free Championships 2023: Fernandez knocks out Grabher. Tennis Majors [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Tennis, WTA – Miami Open 2023: Liu takes out Grabher. Tennis Majors [online]. 2023-03-23 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ WTA Charleston: Julia Grabher celebrates opening victory. Tennisnet.com [online]. 2023-04-03 [cit. 2023-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-05. (anglicky) 
  11. ↑ WTA-500: Erfolgslauf von Grabher endet im Charleston-Achtelfinale. www.laola1.at [online]. 2023-04-06 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ Tennis, WTA – Italian Open 2023: Kasatkina sees off Grabher. Tennis Majors [online]. 2023-05-14 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Bronzetti outlasts Grabher in Rabat; wins first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-28 [cit. 2023-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-28. (anglicky) 
  14. ↑ Julia Grabher's Wimbledon Debut Ends in Defeat Against Danielle Collins. Archysport [online]. 2023-07-05 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj