Delfín skákavý

Jak číst taxoboxDelfín skákavý
alternativní popis obrázku chybí
Delfín skákavý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád kytovci (Cetacea)
Čeleď delfínovití (Delphinidae)
Rod delfín (Tursiops)
Binomické jméno
Tursiops truncatus
(Montagu, 1821)
rozšíření delfína skákavého
rozšíření delfína skákavého
rozšíření delfína skákavého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Delfín skákavý (Tursiops truncatus) je druh delfína z rodu Tursiops, často chovaný v delfináriích nebo používaný pro výzkumné účely. Je podobný delfínu obecnému, ale má kratší čelisti s menším počtem zubů a působí celkově mohutněji.

Delfín skákavý má tělo dlouhé 2,5 až 4 metry, váží 150–200 kg, výjimečně až 390 kg a dožívá se 30–36 let. Zobákovité čelisti jsou krátké, dolní čelist přesahuje přes horní (v každé polovině čelisti 20–26 zubů). Má hřbetní ploutev, zřetelně protaženou dozadu a trojúhelníkovitě zašpičatělou. Břišní strana je světlá, hřbetní šedohnědá až černá (tmavá barva zasahuje i na čelo a čelisti).

Život

V jedné skupině žije 5–16 delfínů, ale občas se houfuje i do větších skupin (až 100 jedinců). Skupina se většinou zdržuje podél pobřeží na úseku 200–300 km dlouhém a nekoná delší přesuny. Skupiny mohou být různého složení: buď jsou pospolu zvířata stejného pohlaví, nebo jsou samci a samice pohromadě se svými mláďaty[2]. Vzájemně si pomáhají při lovu, při porodu i v nemoci. Tato přátelská spolupráce je pro jejich život velice nezbytná[3].

Delfíni se navzájem dorozumívají mlaskavými a cvakavými zvuky. Není známo, jaký soubor znaků tato "řeč" obsahuje, ale rozhodně není pochyb o tom, že se delfíni navzájem poznávají a odpovídají si. Delfíni se dorozumívají zvuky o frekvenci 0,2 kHz až po ultrazvuky až do 150 kHz[4].

Delfíni skákaví dokážou vyvinout rychlost až 50 km/h a rádi se honí s loděmi. Skoky nad hladinou bývají dlouhé až 10 m a 4–5 metrů vysoké.

Potrava a lov

Delfíni žerou nejrůznější druhy ryb a způsob jejich lovu odpovídá druhu kořisti. Protože loví jednotlivé ryby, nevyhledávají za normálních okolností malou kořist. V jejich potravě se jen v malé míře vyskytují menší měkkýši, korýši nebo na hladinu usedající mořští ptáci[2][5]. Stovky delfínů se mohou shromáždit ke společnému lovu ryb, pokud zpozorují velké hejno. Když se delfíni přibližují k rybám, ty se snaží rozprchnout, ale delfíni se navzájem svolávají a vytvářejí pevnou hradbu, aby jim zabránili v útěku. Pro ryby je vodní hladina překážkou, kterou nemohou překonat. Delfíni loví ryby ve dne, pokud plavou volně v otevřené vodě nebo pokud táhnou v hejnech[6]. Pokud jsou taková hejna vzácná, delfíni se stávají nočními lovci a loví sépie nebo ryby, které žijí na mořském dně[7]. Delfín spotřebuje až 7 kg potravy za den[8].

Výskyt a populace

Vyskytuje se v mořích a oceánech tropického a subtropického a mírného pásma, včetně Středozemního a Černého moře. Místy se podél evropského pobřeží dostane až do Severního moře. V severním Atlantiku bývá loven obyvateli Faerských ostrovů při tradičním lovu grindadráp.

Dle IUCN se jedná o málo dotčený druh s vysokou stabilní populací. Mimo jiné je delfín skákavý i jedním z nejčastěji chovaných druhů v zoologických zahradách či delfináriích.

Březost a mláďata

Jeho březost trvá 12 měsíců. Mládě je 89–101 cm dlouhé. Rodí se ocasem napřed. Přichází na svět v mělkých vodách, kde mu matka ihned pomůže nadechnout. Po dobu 18 měsíců sají mateřské mléko, které obsahuje hodně tuku, po němž mládě rychle roste. Asi ve věku 6 měsíců poprvé ochutnají rybu a matka je učí lovit. Samice rodí pouze jedenkrát za tři roky a to jen jedno mládě.

Delfíni se dorozumívají pomocí dýchacích orgánů a jazyka. Vydávají zvuky jako pískání, mlaskání nebo vrzání.

Každých 30 minut musí vyplavat na hladinu, aby se nadechl vzduchu.

Inteligence

Inteligence je u delfínů značně vyvinutá, většina vědců je považuje za stejně chytré jako jsou lidé.[zdroj?] Delfíni mají ve skupinách různá postavení a vlastní jazyk a jména.

Je mnoho případů, kdy delfíni zachránili člověka nebo jiného tvora, když se topil. Stejně jako lidé i delfíni se s věkem dovedou rozvíjet a učit. Delfín skákavý je natolik inteligentní, že dovede spolupracovat s lidmi.[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Common bottlenose dolphin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ a b JENKINS, Jessica. Tursiops truncatus (bottlenosed dolphin). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ FISHERIES, NOAA. Common Bottlenose Dolphin | NOAA Fisheries. NOAA [online]. 2022-09-15 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ All About Bottlenose Dolphins - Communication & Echolocation | SeaWorld Parks & Entertainment. seaworld.org [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ GIMÉNEZ, Joan; MARÇALO, Ana; RAMÍREZ, Francisco. Diet of bottlenose dolphins (Tursiops truncatus) from the Gulf of Cadiz: Insights from stomach content and stable isotope analyses. PLOS ONE. 12. 9. 2017, roč. 12, čís. 9, s. e0184673. Dostupné online [cit. 2023-05-18]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0184673. PMID 28898268. (anglicky) 
  6. ↑ GAZDA, Stefanie K.; CONNOR, Richard C.; EDGAR, Robert K. A Division of Labour with Role Specialization in Group-Hunting Bottlenose Dolphins (Tursiops truncatus) off Cedar Key, Florida. Proceedings: Biological Sciences. 2005, roč. 272, čís. 1559, s. 135–140. Dostupné online [cit. 2023-05-18]. ISSN 0962-8452. 
  7. ↑ NERI, Alessandra; SARTOR, Paolo; VOLIANI, Alessandro. Diet of Bottlenose Dolphin, Tursiops truncatus (Montagu, 1821), in the Northwestern Mediterranean Sea. Diversity. 2022-12-22, roč. 15, čís. 1, s. 21. Dostupné online [cit. 2023-05-18]. ISSN 1424-2818. DOI 10.3390/d15010021. (anglicky) 
  8. ↑ Common bottlenose dolphin | Ocean giants - educational exhibition from the underwater world. Common bottlenose dolphin | Ocean giants - educational exhibition from the underwater world [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ http://seewinter.com

Externí odkazy

Zdroj