Defurovy Lažany (zámek)

Defurovy Lažany
Základní informace
Sloh barokní
Další majitelé Lažanští z Bukové
Švihovští z Rýzmberka
Martinicové
Desfoursové
Poloha
Adresa Defurovy Lažany, Chanovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Defurovy Lažany
Defurovy Lažany
Další informace
Rejstříkové číslo památky 27919/4-2828 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Defurovy Lažany jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesniciChanovicokrese Klatovy. Předchůdcem zámku bývala starší tvrz, ale dochovanou podobu budova získala při barokní přestavbě ve druhé polovině sedmnáctého století a pozdějších klasicistních úpravách. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Nejstarším panským sídlem ve vesnici byla gotická tvrz.[2] V patnáctém století ji získali Lažanští z Bukové, z nichž je jako první roku 1483 připomínán Oldřich. Majetek po něm zdědila vdova Dorota z Prostého, a když před rokem 1496 zemřela, získal Lažany Hynek z Bukové. Sídlil zde ještě v roce 1509. Veronika z Dreilinku, které panství patřilo po Hynkovi, převedla majetek na svého manžela Václava ze Strachovic. Jejich syn Petr byl roku 1586 zavražděn, a majetek proto zdědily dcery Marjana a Anna. Anna roku 1595 převzala sestřin podíl.[3] Někdy ve druhé polovině šestnáctého století byla stará tvrz přestavěna v renesančním slohu.[2] Anna ze Strachovic se provdala za Adama Pikharta ze Zeleného Údolu, který Lažany v roce 1615 prodal Bedřichu Švihovskému z Rýzmberka. Lažany potom bývaly součástí nalžovského nebo přeštického panství až do roku 1658, kdy je Eliška Černínová z Rýzmberka prodala Maxmiliánu Valentinovi z Martinic.[3]

Ve třetí čtvrtině sedmnáctého století proběhla další přestavba sídla, tentokrát v raně barokním slohu.[2] Hraběnka Anna Amálie Götzová prodala panství, které tvořily Lažany s tvrzí, dvorem, pivovarem a další čtyři vesnice, hraběti Janu Desfoursovi. Desfoursům statek patřil až do devatenáctého století, kdy jej zdědila Aloisie Desfoursová, provdaná Brecheinvillová. Roku 1823 od ní Lažany koupil Václav Bechyně z Lažan, který panství zadlužil, a po jeho smrti je musela vdova Róza Bechyňová, rozená Menšíková, prodat roku 1831 hraběti Františku Boos-Waldeckovi.[4] Jeho potomkům zámek patřil až do roku 1918. Někdy v polovině devatenáctého století jej některý z majitelů nechal klasicistně upravit.[2] V té době už zámek nebyl centrem samostatného statku,[4] ale od roku 1823 patřil k oseleckému panství.[3] Ve druhé polovině dvacátého století zámek využívalo zemědělské učiliště.[4]

Stavební podoba

Čtyři jednopatrová zámecká křídla obklopují lichoběžníkový dvůr. Do něj se vjíždí půlkruhově zakončeným profilovaným portálem a podobný průjezd směřuje směrem do zahrady. Nádvoří je lemováno přízemními arkádami. Arkádová chodba je zaklenutá křížovými klenbami.[5]

K památkově chráněnému areálu patří také ohradní zeď s hlavní bránou na severní straně a dvěma brankami, park s rybníkem a hospodářské budovy (sýpka, stodola, chlévy). Ohradní zeď parku u zámku přechází v terasu a opěrnou zeď.[2]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-24]. Identifikátor záznamu 139191 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  3. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Lnářsku, s. 268. 
  4. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Defurovy Lažany – zámek, s. 51–52. 
  5. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Defurovy Lažany, s. 254. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj