David Cameron

The Rt Hon David Cameron
David Cameron (2023)
David Cameron (2023)
Premiér Spojeného království 
Ve funkci:
11. května 2010 – 13. července 2016
Panovník Alžběta II.
Vicepremiér Nick Clegg (2010–2015)
Předchůdce Gordon Brown
Nástupce Theresa Mayová
Ministr zahraničí Spojeného království
Úřadující
Ve funkci od:
13. listopadu 2023
Předseda vlády Rishi Sunak
Předchůdce James Cleverly
Poslanec Dolní sněmovny
Ve funkci:
7. června 2001 – 12. září 2016
Předchůdce Shaun Woodward
Volební obvod Witney
Většina 22,740 (32,5%)
Vůdce opozice
Ve funkci:
6. prosince 2005 – 10. května 2010
Předseda vlády Tony Blair
Předchůdce Michael Howard
Nástupce Harriet Harman
Vůdce Konzervativní strany
Ve funkci:
6. prosince 2005 – 11. června 2010
Předchůdce Michael Howard
Nástupce Theresa May
Stranická příslušnost
Členství Konzervativní strana
Rodné jméno David William Donald Cameron
Narození 9. října 1966 (57 let)
Londýn
AnglieAnglie
Choť Samantha Sheffieldová
Rodiče Ian Donald Cameron
Mary Fleur Mount
Děti Ivan Reginald Ian
Nancy Gwen
Arthur Elwen
Příbuzní Alexander Cameron[1], Tania Rachel Cameron[1] a Clare Louise Cameron[1] (sourozenci)
Alma mater Oxfordská univerzita
Zaměstnání politik
Profese historik, žurnalista
Náboženství Anglikánská církev
Ocenění Big Brother Awards (2013)
důstojník Řádu čestné legie
Řád krále Abd al-Azíze
Řád přátelství 1. třídy
Webová stránka www.davidcameronoffice.org
Commons David Cameron
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David William Donald Cameron (* 9. října 1966 Londýn) je britský politik, od listopadu 2023 ministr zahraničí ve vládě Rishiho Sunaka. V letech 2010–2016 byl premiérem Spojeného království, kterým se stal z pozice lídra vítězné Konzervativní strany v parlamentních volbách 2010 a 2015. V čele kabinetu nahradil labouristu Gordona Browna jako tehdy nejmladší britský premiér za posledních skoro 200 let. V letech 2005–2016 působil jako vůdce Konzervativní strany.

Poté, co britští voliči rozhodli v referendu 23. června 2016 o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, ohlásil svoji rezignaci na úřad premiéra, když jako zastánce setrvání v unii nehodlal vyjednávat britský odchod (tzv. brexit).[2] V čele konzervativní strany i premiérském úřadu jej v červenci 2016 nahradila Theresa Mayová, která v jeho kabinetu působila jako ministryně vnitra.[3]

Politická kariéra

Cameron absolvoval Eton a Oxfordskou univerzitu. Předsedou své strany, v jejímž čele vystřídal Michaela Howarda, byl zvolen 6. prosince 2005, čímž se stal lídrem tehdejší opozice v britském parlamentě. Pod jeho vedením se Konzervativní strana zčásti odklonila od tradičního konzervativismu směrem k sociálně liberálním a dokonce levicovějším pozicím a změnila i styl své prezentace. Došlo tak k setření některých signifikantních rozdílů mezi jeho politickým uskupením a Labouristickou stranou, které se prohloubily od přerodu labouristů na tzv. New Labour.[4][5]

Ve vedení strany usiloval o modernizaci stranické politiky a věnuje svou pozornost i tématům britskou politikou dříve opomíjeným, jako jsou např. ochrana klimatu, evropská chemická politika (REACH), rozvoj obnovitelné energetiky a také boj s chudobou v oblastech třetího světa.[6] V roce 2006 v rozhovoru prohlásil, že podporoval rozhodnutí Tonyho Blaira a George W. Bushe provést invazi do Iráku.[7] Chová též náklonnost ke státu Izrael – na výroční večeři organizace United Jewish Israel Appeal řekl, že „není rozpor v tom být pyšný Žid, uvědomělý sionista a loajální britský občan“.[8]

V roce 2011 podpořil vojenskou intervenci v Libyi, která vedla ke svržení libyjské vlády a k rozpadu Libye.[9] Prohlásil, že Británie hrála klíčovou roli při vojenské intervenci proti libyjské vládě a při podpoře protivládních povstalců.[10]

Cameronova vláda odmítla označit vyhlazení Arménů v Turecku v době první světové války jako genocidu, protože nechtěla narušit přátelské vztahy s Tureckem, které je klíčovým spojencem a členským státem NATO.[11] Sám podporoval spojenectví se Saúdskou Arábií.[12] Pod jeho vedením poskytovalo Spojené království vojenskou a logistickou podporu Saúdské Arábii při její vojenské intervenci v Jemenu, za což byl Cameron kritizován částí domácí opozice, protože saúdské bombardování Jemenu si vyžádalo tisíce civilních obětí.[13]

Jeho vláda byla silně nepřátelská vůči Rusku a například navrhovala zablokovat přístup Ruska a jeho bank k systému mezinárodního bankovního platebního styku SWIFT.[14] V lednu 2016 Cameron zvažoval uvalit na Rusko další sankce za údajný podíl ruské vlády na smrti bývalého agenta FSB Litviněnka.[15]

Ačkoliv sliboval omezení imigrace, tak za jeho vlády počet imigrantů naopak vzrostl. Jenom v roce 2014 se do Spojeného království přistěhovalo 624 000 lidí; přibližně polovina imigrantů byla ze zemí mimo Evropskou unii a zbytek především z jiných členských států Evropské unie, mj. z Polska.[16]

Dne 13. listopadu 2023 byl premiérem Rishim Sunakem v rámci přestavby konzervativního kabinetu jmenován ministrem zahraničí, čímž se vrátil do vysoké politiky. V této funkci nahradil Jamese Cleverlyho,[17] který obsadil místo ministra vnitra poté, co Sunak odvolal dosavadní ministryni Suellu Bravermanovou po jejím kontroverzním a neúspěšném pokusu o zákaz propalestinské demonstrace v Londýně.[18] Ta se konala 11. listopadu za účasti zhruba 300 000 lidí a proběhla z velké části pokojně.[19] Jmenování Camerona ministrem Sunakova užšího kabinetu je u něj, jako nečlena Dolní sněmovny, podmíněno povoláním do Sněmovny lordů.

Soukromý život

Cameron je přímým potomkem (praprapraprapravnukem) krále Viléma IV. (1765-1837) a jeho milenky, irské herečky Dorothey Jordan a jako takový je i příbuzným královny Alžběty II. (bratranec z pátého kolena) a krále Karla III. Jako potomek dítěte vzešlého z nelegitimního vztahu ovšem nemůže figurovat v následnické linii britského trůnu. Přes Viléma IV. má anglické, skotské i německé předky.[20]

Příbuzenský vztah mezi králem Vilémem IV. a Davidem Cameronem je následující: Vilém IV. Britský → Elizabeth FitzClarence → Lady Agnes Georgiana Elizabeth Hay → Lady Agnes Cecil Emmeline Duff → Stephanie Agnes Cooper → Enid Agnes Maud Levita → Ian Donald Cameron → David Cameron

Jeho předci vlastnili třtinové plantáže na Jamajce se stovkami otroků.[21]

V roce 2013 účinkoval ve videoklipu britské populární hudební skupiny One Direction.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Kindred Britain.
  2. ↑ BERNARDY, David. Musíme se řídit vůlí lidu, řekl David Cameron. Rozhodl se rezignovat [online]. Český rozhlas, 2016-06-24 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ THEURER, Marcus. Was Großbritanniens neue starke Frau will [online]. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 2016-07-11 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ HITCHENS, Peter. The Tories are doomed [online]. The Guardian, 2005-12-14 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ HITCHENS, Peter. What does it matter if we are governed by Blue Labour or New Labour? [online]. blog Daily Mail, 2009-03-23 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ ŠUTA, Miroslav. Zelená lekce Davida Camerona Topolánkově ODS: Podpoříme povinnou náhradu nebezpečných chemikálií! [online]. Společnost pro trvale udržitelný život, 2006-10-17 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Cameron backs Blair on Iraq war [online]. BBC, 2006-06-23 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ David Cameron’s Speech at Annual dinner of United Jewish Israel Appeal [online]. [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ JEMELKA, Petr. Puč v Libyi řídí Cameron a Sarkozy, četla Clintonová v mailu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-05-24 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ MULHOLLAND, Hélène Mulholland. Libya intervention: British forces played key role, says Cameron [online]. The Guardian, 2011-09-02 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ BLACK, Ian. Britain sidesteps Armenian genocide recognition a century after killings [online]. The Guardian, 2015-04-23 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ STONE, Jon. David Cameron defends Britain's alliance with Saudi Arabia and rejects accusations it funds Isis [online]. The Independent, 2016-01-18 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ STONE, Jon. David Cameron accused of silently taking Britain into Saudi Arabia’s war in Yemen [online]. The Independent, 2016-01-20 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Britové chtějí odříznout Rusko od platebního systému SWIFT. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-08-29 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ HOŠEK, Jiří. Británie by mohla uvalit další sankce na Rusko. Kvůli vraždě Alexandra Litviněnka [online]. Český rozhlas, 2016-01-19 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  16. ↑ GRICE, Andrew. David Cameron immigration pledge 'failed spectacularly' as figures show net migration almost three times as high as Tories promised [online]. The Independent, 2015-02-26 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ SPARROW, Andrew. Suella Braverman sacked as home secretary – UK politics live. The Guardian. 13-11-2023. Dostupné online [cit. 13-11-2023]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  18. ↑ Do britského kabinetu se vrací Cameron, Sunak ho jmenoval ministrem zahraničí. České noviny [online]. 2023-11-13 [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. 
  19. ↑ Großkundgebung in London. Hunderttausende demonstrieren für Palästinenser. (Velká akce v Londýně. Statisíce demonstrovaly pro Palestince.) Tagesschau, [1], 11. listopadu 2023 (německy).
  20. ↑ BARRATT, Nick. Family detective: Adam Hart-Davis [online]. The Daily Telegraph, 2008-01-05 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ MATULÍK, Rostislav. Světem hýbe kauza celebrit s otrokářskou minulostí. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-08-16 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj