Daniel Ricciardo
 Daniel Ricciardo v roce 2019
| |
| Narození |
1. července 1989 (34 let) Perth, Austrálie |
|---|---|
| Národnost |
 Austrálie
|
| Kariéra ve Formuli 1 | |
| Aktivní roky | 2011–dosud |
| Týmy |
HRT (2011) Toro Rosso (2012–2013) Red Bull (2014–2018) Renault (2019–2020) McLaren (2021–2022) AlphaTauri (2023) RB (od 2024) |
| Současný tým | RB–Honda RBPT |
| Číslo vozu | 3 |
| Závody | 240 (239 startů) |
| Vyhrané závody | 8 |
| Stupně vítězů | 32 |
| Body celkem | 1 317 |
| Pole positions | 3 |
| Nejrychlejší kola | 16 |
| Nejlepší umístění v sezóně | 3. místo (2014, 2016) |
| Nejlepší umístění v závodě | 1. místo |
| První závod | Grand Prix Velké Británie 2011 |
| První vítězství | Grand Prix Kanady 2014 |
| Poslední vítězství | Grand Prix Itálie 2021 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Daniel Ricciardo (* 1. července 1989, Perth) je australský pilot Formule 1. Pro sezonu 2011 nahradil v týmu Hispania Racing Naraina Karthikeyana. V letech 2012 a 2013 závodil v týmu Toro Rosso, v roce 2014 přešel k Red Bullu, kde třikrát vyhrál, poprvé při GP Kanady. Závodil za tým McLaren, kde nahradil Carlose Sainze. V sezóně 2023 figuroval jako třetí (rezervní) jezdec Red Bullu, dokud nebyl 11. července 2023 ohlášen jako jezdec pro tým Scuderia AlphaTauri, kde nahradil kvůli špatným výkonům Nycka de Vriese. Ricciardo ohromil vedení RedBullu, když 11. července během testovacích jízd zajel čas, který by stačil na první řadu ve Velké ceně Velké Británie 2023, vůbec poprvé co řídil formuli RB19.[1][2]
Kariéra před Formulí 1
Začátky
Od devíti let startoval na motokárách. V roce 2005 přestoupil do šampionátu Západní Austrálie Formule Ford, kde skončil osmý. V roce 2006 získal stipendium u týmu Eurasia Motorsport, se kterým se zúčastnil asijského mistrovství Formule BMW, během sezony si vyjel pole position a dvakrát zvítězil. V poháru jezdců skončil třetí s 231 body, 59 bodů za mistrem. V srpnu 2006 odjel jeden závod v britské sérii Formule BMW, dojel osmý a obdržel 3 body. V závěru roku získal pátou příčku ve Světovém finále F BMW v týmu Fortec Motorsport.
Formule Renault
V roce 2007 se přesunul do Evropy, kde startoval v evropském a italském šampionátu Formule Renault. V italské verzi se 196 body a jedním pódiem obsadil sedmou příčku. V evropské mutaci odjel pouze několik grand prix. Ve stejném voze zůstal i v roce 2008, působil v šampionátech Evropy a západní Evropy, kde si vyjel titul a v Eurocupu získal druhou pozici.
Formule 3
Uprostřed sezony 2008 debutoval ve formuli 3 na Nürburgringu. Kvalifikoval se osmý a dojel šestý.
V roce 2009 si vybral za své působiště tým Carlin Motorsport v britské formuli 3. Také absolvoval svou premiéru ve World Series by Renault. Britský šampionát F3 vyhrál díky 87 bodům jako první Australan po Davidu Brabhamovi, který to dokázal v roce 1989. S týmem pokračoval i ve slavné Grand Prix Macaa, kde po šestém místě v kvalifikaci závod nedokončil.
Formule Renault 3.5
30. října 2009 podepsal smlouvu se stájí Tech 1 pro sezonu 2010 v sérii Formule Renault 3.5. V celkovém pořadí skončil druhý s 8 pole position a čtyřmi výhrami. V roce 2011 jezdil pro tým ISR Racing.
Formule 1
Ve formuli jedna se poprvé svezl v prosinci 2009, když testoval pro Red Bull Racing v rámci testu mladých jezdců na okruhu Jerez. V posledním dni testování zajel Ricciardo nejrychlejší čas o více než sekundu lepší než ostatní. Díky tomu se stal jedním z testovacích a rezervních jezdců jak pro Red Bull Racing, tak pro jeho sesterskou stáj Scuderia Toro Rosso. V listopadu 2010 se opět zúčastnil jako jediný jezdec Red Bull Racingu testu mladých jezdců na konci sezony, kterému zcela dominoval, když zajel o 1,3 sekundy rychlejší čas než Vettelovo kvalifikační kolo v sobotu předtím.
Pro sezonu 2011 byl 26. listopadu 2010 oznámen jako testovací a náhradní pilot Toro Rosso. Účastnil se pátečních tréninků. V Grand Prix Velké Británie 2011 debutoval za tým Hispania Racing, kde nahradil Inda Naraina Karthikeyana, v kvalifikaci skončil na posledním 24. místě a v závodě s tříkolovou ztrátou dojel na poslední 19. pozici.
2012–2013: Toro Rosso
2012
Po desátém místě v kvalifikaci na Grand Prix Austrálie obsadil devátou příčku a získal své první dva body ve formuli jedna. Po patnáctém místě v kvalifikaci obsadil v malajsijské velké ceně dvanáctou příčku. Sedmnáctý skončil v kvalifikaci na Velkou cenu Číny a v závodě obsadil stejnou příčku. V kvalifikaci na GP Bahrajnu si vyjel 6. pozici, což bylo jeho nejlepší dosavadní kvalifikační výsledek v kariéře.[3] Závod dokončil patnáctý. Z patnáctého místa v kvalifikaci Grand Prix Španělska získal 13. místo. GP Monaka po startu z 16. příčky nedokončil, když měl v 65. kole poruchu řízení. Se dvěma body držel 18. příčku.
2014–2018: Red Bull Racing
2014
Po druhém místě v kvalifikaci na Grand Prix Austrálie dokončil druhý za Nicem Rosbergem, po závodě byl však diskvalifikován, protože jeho vůz porušoval pravidlo omezujícího průtoku paliva. V Malajsii Ricciardo kvůli mnoha problémům ze závodu odstoupil. Při Grand Prix Bahrajnu a Grand Prix Číny získal 24 bodů za dvě 4. místa. Poprvé se na stupních vítězů objevil ve Španělsku, kde skončil za oběma Mercedesy na 3. místě, úspěch na stupních vítězů opakoval při Grand Prix Monaka. V Grand Prix Kanady přišel zlom v jeho kariéře. Těsně před koncem závodu se dostal před Sergia Péreze a následně před vedoucího muže Nica Rosberga. Závod dokončil první za safety carem kvůli nehodě Felipeho Massy a Sergia Péreze. V Rakousku měl Red Bull smůlu, Ricciardo dojel až na osmém místě. V Grand Prix Velké Británie se opět postavil na stupně vítězů, když dojel třetí. V Německu dojel až šestý za Fernandem Alonsem. V Grand Prix Maďarska se uskutečnila v posledních zatáčkách bitva o vítězství, kterou vedl Fernando Alonso na Ferrari, Lewis Hamilton na Mercedesu a Daniel Ricciardo na Red Bullu. Ricciardovi se povedlo oba předjet a s dostatečným náskokem dojel do cíle na prvním místě. Kvůli kolizi obou Mercedesů při Grand Prix Belgie dokázal získat své třetí vítězství v této sezoně a také třetí v jeho kariéře. Daniel Ricciardo se dostal do boje o titul mistra světa roku 2014, byl na třetím místě v poháru jezdců se 156 body.
Kompletní výsledky ve Formuli 1
| Legenda k tabulce | |
|---|---|
| Barva | Výsledek |
| Zlatá | Vítěz |
| Stříbrná | 2. místo |
| Bronzová | 3. místo |
| Zelená | Bodované umístění |
| Modrá | Nebodované umístění |
| Dokončil neklasifikován (NC) | |
| Fialová | Odstoupil (Ret) |
| Červená | Nekvalifikoval se (DNQ) |
| Nepředkvalifikoval se (DNPQ) | |
| Černá | Diskvalifikován (DSQ) |
| Bílá | Nestartoval (DNS) |
| Závod zrušen (C) | |
| Světle modrá | Pouze trénoval (PO) |
| Páteční testovací jezdec (TD) | |
| Bez barvy | Netrénoval (DNP) |
| Vyřazen (EX) | |
| Nepřijel (DNA) | |
| Odvolal účast (WD) | |
| Označení | Význam |
| Tučnost | Pole position |
| Kurzíva | Nejrychlejší kolo |
| F | FanBoost |
| G | Nejrychlejší v kvalifikační skupině |
| † | Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu. |
| ‡ | Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu. |
- Poznámky
- * Sezóna v průběhu
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniel Ricciardo na anglické (zjednodušené) Wikipedii.
- ↑ https://twitter.com/F1/status/1678781726267670530. Twitter [online]. [cit. 2023-07-11]. Dostupné online.
- ↑ KUBALA, Petr. Podle Hornera by se Ricciardo už svým sedmým kolem v testu dostal do první řady. F1sport.cz [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online.
- ↑ SKALOŠ, David. Vettel si v Bahrajnu připsal první letošní pole position! [online]. formule.cz, 2012-04-21 [cit. 2012-04-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Ricciardo na Wikimedia Commons
- Galerie Daniel Ricciardo na Wikimedia Commons
- Daniel Ricciardo – oficiální stránky
