Daniel Jandačka
prof. Mgr. Daniel Jandačka, Ph.D. | |
---|---|
11. děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 1. listopadu 2020 | |
Předchůdce | Tomáš Jarmara |
Narození |
11. srpna 1976 (48 let) Ostrava ![]() |
Profese | výzkumník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Daniel Jandačka (* 11. srpna 1976 Ostrava) je český kinantropolog a vysokoškolský učitel, od roku 2020 děkan Pedagogická fakulty Ostravské univerzity (PdF OU).
Život
Narodil se v srpnu 1976 v Ostravě. V roce 1999 absolvoval studium tělesné výchovy a fyziky na Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. V letech 1999 až 2000 poté vyučoval tyto předměty na základní škole v ostravských Hošťálkovicích, načež v letech 2000 až 2001 absolvoval základní vojenskou službu. V letech 2001 až 2002 působil v soukromé sportovní společnosti v americkém Coloradu, než se v roce 2002 vrátil zpět do Česka. Po návratu do země učil tělesnou výchovu a fyziku v letech 2002 až 2003 na Střední průmyslové škole stavební v Zábřehu (části města Ostravy).[1]
V roce 2003 začal jako odborný asistent se zaměřením na výuku fyziky působit na Institutu fyziky Vysoké školy báňské než v roce 2005 přešel na Katedru studií lidského pohybu PdF OU, kde pracoval nejprve jako asistent a po získání doktorského titulu v oboru kinantropologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého (FTK UP) v roce 2008 poté jako odborný asistent.[2] V letech 2009 až 2010 byl členem ekonomické komise PdF OU, v letech 2010 až 2014 působil jako člen akademického senátu celé Ostravské univerzity (působil jako předseda senátní legislativní komise) a v letech 2007 a 2013 pobýval v rámci pracovních stáží na Massachusettské univerzitě v Amherstu v americkém státě Massachusetts. O rok dříve se ještě stal vedoucím výzkumného centra se sídlem na PdF OU zvaného Centrum diagnostiky lidského pohybu, jež sám spoluzakládal. V roce 2014 se Jandačka na FTK UP habilitoval v oboru kinantropologie a v roce 2015 se stal prorektorem Ostravské univerzity pro mezinárodní vztahy, téhož roku nicméně skončil ve funkci vedoucího Centra diagnostiky lidského pohybu.[1][3]
V roce 2016 se Jandačka stal vedoucím Katedry studií lidského pohybu a skončil proto ve funkci prorektora univerzity. Do roku 2020 poté působil jako místopředseda Rady pro vnitřní hodnocení Ostravské univerzity. V roce 2020 byl zvolen děkanem PdF OU, když ve volbě porazil Petra Franioka. Funkce se ujal v listopadu 2020, když nahradil dosavadního děkana Tomáše Jarmaru.[4] V letech 2022 a 2023 byl předsedou Asociace děkanů pedagogických fakult ČR.[1] V roce 2024 byl Jandačka na Univerzitě Palackého v Olomouci jmenován profesorem v oboru kinantropologie a téhož roku také obhájil funkci děkana Pedagogické fakulty OU.[5][6]
Jandačka je nebo byl členem vědeckých rad celé řady různých vysokých škol a jejich fakult, jmenovitě byl členem vědecké rady Ostravské univerzity, její pedagogické fakulty, dále FTK UP, Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity, Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Kromě toho působil jako člen hodnotících komisí na Národním akreditačním úřadě a je členem České společnosti pro biomechaniku.[1][3]
Je ženatý, se svou ženou má dvě děti.[1]
Reference
- ↑ a b c d e Stručný profesní životopis doc. Mgr. Daniel Jandačka, PhD. Ostravská univerzita. Dostupné online.
- ↑ Jandačka Daniel – Asociace děkanů pedagogických fakult. www.dekanipdf.cz [online]. [cit. 2025-07-20]. Dostupné online.
- ↑ a b UNIVERZITA, Ostravská. Galerie děkanů / Pedagogická fakulta OU. Ostravská univerzita [online]. [cit. 2025-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Pedagogická fakulta si zvolila nového děkana: kinantropologa Daniela Jandačku. OU@live [online]. 2020-06-26 [cit. 2025-07-20]. Dostupné online.
- ↑ JANIUREK, Zdeněk. Staronový děkan „pajdaku“ Ostravské univerzity bude jmenován ve středu. Moravskoslezský deník. 2024-11-18. Dostupné online [cit. 2025-07-20].
- ↑ RUŠČIN, Martin. Staronový děkan PdF OU Daniel Jandačka ocenil zesnulého Rastislava Trtíka. Novojičínský deník. 2024-11-22. Dostupné online [cit. 2025-07-20].