Dům U tří jezdců
| Dům U tří jezdců | |
|---|---|
 Dům U tří jezdců (východní průčelí), 2011
| |
| Účel stavby | |
spolkový dům s byty, kancelářemi, restaurací a divadelním sálem | |
| Základní informace | |
| Sloh | geometrická moderna |
| Architekt | Josef Zasche |
| Výstavba | 1906–1908 |
| Stavebník | Verein Deutsches Casino |
| Poloha | |
| Adresa | Senovážné náměstí. čp. 869, Praha 1-Nové Město,  Česko
|
| Ulice | Senovážné náměstí |
| Souřadnice | 50°5′7,91″ s. š., 14°25′44,54″ v. d. |
| Další informace | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům U tří jezdců (německy Zu den drei Reitern) se nachází na pražském Novém Městě, Senovážné náměstí čp. 869. Byl postaven v letech 1906–1908 podle projektu architekta Josefa Zascheho.
Historie a popis stavby
Dům si nechal postavit spolek Deutsches Haus (dříve Deutsches Casino)[1] na místě barokního domu ze 17. století, zbořeného v roce 1906 jako svůj spolkový a nájemní dům s byty, kancelářemi, restaurací a divadelním sálem (uváděný též jako hotel U tří jezdců). Stavba podle projektu Josefa Zascheho byla dokončena v roce 1908.
Slohově představuje moderní architekturu počátku 20. století s prvky geometrické secese. Ve štítu domu, který tvoří tympanon secesního tvaru je umístěn reliéf tří jezdců (převzatý z původního barokního domu), který představuje dva jezdce na koních pronásledující třetího a střílící po něm z pistole.[2]
Po konfiskaci Německého domu (nynější Slovanský dům), po skončení druhé světové války, přešel i spolkový dům do vlastnictví československého státu. Novým vlastníkem budovy se stalo město Praha.
V současnosti jsou v domě nájemní byty a kanceláře.
Divadlo
Divadelní sál byl nedílnou součástí uličního domu. Ve dvoře domu působila od roku 1921 provizorně Malá scéna Nového německého divadla (Kleine Bühne, Neues deutsches Theater in Prag), v roce 1941 přejmenovaná na Komorní divadlo (Kammerspiele). Od roku 1950 využívalo budovu Divadlo Minor.
V letech 1923–1924 byl ve dvoře vybudován nový divadelní sál, projektovaný rovněž Josefem Zaschem. Autorem pozdější přístavby byl architekt Alfred Pollak. Do divadla byl přístup skrze pasáž domu č. 29/866 z dnešního Senovážného náměstí a vcházet se dalo rovněž přímo z chodby domu „U tří jezdců“ č. 28/869. Pozemek dvora domu souvisel úzce s pozemkem Slovanského domu Na Příkopech a v rámci přestavby komplexu Slovanského domu bylo divadelní křídlo domu U tří jezdců v roce 1999 zbouráno.[3]
Galerie
-
Detail fasády v průčelí -
Detail reliéfu ve štítu -
Dům U Tří jezdců, dvorní průčelí, stav v roce 1998, před přestavbou Slovanského domu -
Pohled ze dvora, stav v roce 1998, před přestavbou Slovanského domu (vpravo navazuje Malá scéna Nového německého divadla)
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům U tří jezdců na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ REDAKCE A SUDETENPOST. „Německý dům“ v Praze prodán Rusům. Náš směr [online]. 2015-01-04 [cit. 2016-04-16]. Dostupné online.
- ↑ HANZLÍKOVÁ, Kateřina; MINÁŘ, Ivan. Demolice domů na území pražské památkové rezervace 1994 - 2001. Věstník Klubu Za starou Prahu 1/2002 [online]. 2002-01 [cit. 2016-04-20]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODOVÁ, Markéta. Kleine Bühne [online]. Databáze divadel, 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné online.
Literatura
- ČAREK, Jiří. Z dějin staroměstských domů. In: HOLEC, František. Pražský sborník historický. Praha: Orbis, 1977. (česky, německy)
- BAŤKOVÁ, Růžena. Umělecké památky Prahy, 2. díl (Nové Město – Vyšehrad – Vinohrady. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3. S. 485–486.
- LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938. Praha: Fraktály, 2002. ISBN 80-86627-04-7. S. 154.
- PETRÁŇOVÁ, Lydia. Domovní znamení staré Prahy. Praha: Academia, 2008. 344 s. ISBN 978-80-200-1585-3.
Související články
