Cvilín (rozhledna)

Cvilín
	rozhledna Cvilín u Krnova
Základní informace
Konstrukce	kamenná
Kóta paty	436 m n. m.
Rok vzniku	1903
Stát	Česko
Čtvrť	Mariánské Pole
Kraj	Moravskoslezský kraj
Souřadnice	50°4′55,2″ s. š., 17°43′21″ v. d.
Technické informace
Výška stavby	29 m
Počet schodů	144
Počet vyhlídkových; plošin	2
Stav	přístupná
Poznámka
Kód památky	11458/8-3512 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	turistická známka č. 467 ; 2. místo v anketě iDNES.cz ; o nejhezčí rozhlednu České republiky
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozhledna Cvilín (též Lichtenštejnova rozhledna) se nachází na severním svahu Předního Cvilínského kopce (441 m n. m.; též Hradisko, lidově kopec Cvilín, vrch Cvilín, Cvilínský kopec, též Slezský svatý kopeček, německy Burgberg, latinsky Monte Cviliensi^[1]), pata rozhledny je ve výšce cca 436 m n. m., jihovýchodně od Krnova, nedaleko osady Mariánské Pole. Přední a Zadní Cvilínský kopec náležejí ke geomorfologickému podcelku Brantická vrchovina (součást Nízkého Jeseníku).

Historie rozhledny

Výstavba rozhledny proběhla v letech 1902-1903 podle plánů Ernsta Latzela pro Moravskoslezský sudetský horský spolek (MSSGV) za vydatné finanční podpory knížete Lichtenštejna. K otevření došlo 11. června 1903. Původní stavba byla vysoká 35 metrů, neboť měla na vrcholu ještě věžičku, která byla odstraněna při poválečných opravách. Na rozhledně byly svého času umístěny i televizní a rozhlasové antény. Jde o kamennou válcovou věž o výšce 29 metrů s jediným nezastřešeným vyhlídkovým ochozem na vrcholu, na který vede 144 schodů. V srpnu 2011 obsadil Cvilín 2. místo v anketě iDNES.cz o nejhezčí rozhlednu České republiky.^[2]

Přístup

Autem k poutnímu baroknímu kostelu Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně, kde lze zaparkovat. Odtud pěšky po zelené turistické značce. Též z Krnova po červené TZ ke kostelu (po 219 kamenných schodech) a dále po zelené. Rozhledna je přístupná od května do října od 10.00 do 17.00 hodin.

Výhled

Z rozhledny lze spatřit centrum Krnova, Petrův rybník, rozhlednu Hanse Kudlicha u Úvalna, zříceninu hradu Šelenburk, Beskydy či Jeseníky s horou Praděd. Nakouknout můžete i do Polska na ves Bliszczyce.

Nejvyšší vrstevnice Středoevropské nížiny

Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina/Płaskowyż Głubczycki (a zároveň oblasti/podsoustavy Slezská nížina, subprovincie/soustavy Středopolské nížiny a provincie Středoevropská nížina) vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál. Nejvyšší horou Opavské pahorkatiny je nedaleká Plechowa Góra s nadmořskou výškou 328 m ležící mezi vesnicemi Boboluszki a Branice.^[3]

Pod kopcem se na ulici V Osadě v Krnově mezi čísly orientačními 10A a 11 nachází trojstyk 3 geomorfologických celků: Opavské pahorkatiny, Nízkého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny.

Další informace

Rozhledna má turistickou vizitku. K dostání je na pokladně přímo na rozhledně nebo v IC Krnov, její cena je 12 Kč.^[4]

Odkazy

Reference

↑ Pouť Rytířů Neposkvrněné na Cvilíně
↑ HORÁČEK, Aleš. Nejkrásnější rozhledna je v Karlovarském kraji, řekli čtenáři iDNES.cz. iDNES.cz [online]. 9.8.2011 [cit. 10.8.2011]. Dostupné online.
↑ Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6
↑ Rozhledna na Cvilíně. cs.wander-book.com [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné online.