Cornelis Willaerts

Cornelis Willaerts
Narození 1600
Utrecht
Spojené provincie nizozemskéSpojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské
Úmrtí 1666
Utrecht
Spojené provincie nizozemskéSpojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské
Povolání malíř
Rodiče Adam Willaerts
Příbuzní Abraham Willaerts[1] a Isaac Willaerts[1] (sourozenci)
Ovlivněný Cornelis van Poelenburgh
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Cornelis Willaerts (1600 Utrecht – 1666 Utrecht) byl holandský malíř Zlatého věku.

Život a dílo

Cornelis Willaerts: Paridův soud, Slovenská národná galéria

Byl synem malíře Adama Willaertse a Mayken Adriaens van Herwijck, jeho bratři Abraham a Isaac byli také malíři. Byl dvakrát ženatý: v Utrechtu se 25. dubna 1638 oženil s Maiou van Riebeeck, druhé manželství uzavřel 8. září 1639 s Annou van Lommel. Jeho syn Johan Willaerts pracoval jako stříbrník, a dcera Marie si vzala za muže malíře Abrahama Mignona.[2][3]

Cornelis Willaerts byl členem místního Cechu sv. Lukáše, a měl se zde stát mistrem; v letech 1658 až 1660 byl cechmistrem. Žil v Nieuwegracht poblíž věže Plompetoren. Pohřben byl v Utrechtu 9. dubna 1666.[2][3]

Věnoval se mytologickým a historickým námětům, maloval portréty, krajinomalby moře či pláží, doplněné o postavy z mytologie. Jeho práce byla ovlivněna Cornelisem van Poelenburghem.[2][3][4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Union List of Artist Names. 2. listopadu 2017. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
  2. ↑ a b c Willaerts, Cornelis Adamsz.. RKD – Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. 1992-02-01 (poslední aktualizace 2023-05-17) [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c BODE, Wilhelm von. Studien zur Geschichte der holländischen Malerei. Braunschweig: F. Vieweg und Sohn, 1883. Dostupné online. S. 333–334. (německy) 
  4. ↑ COMMISSIE TOT REGELING DER TENTOONSTELLING. Catalogus der tentoonstelling van oude schilderkunst te Utrecht. Utrecht: J.L. Beijers, 1894. Dostupné online. S. 89. (nizozemsky) 

Externí odkazy

Zdroj