Cibetka malá

Jak číst taxoboxCibetka malá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď cibetkovití (Viverridae)
Podčeleď cibetky (Viverrinae)
Rod Viverricula
Binomické jméno
Viverricula indica
(Étienne Geoffroy Saint-Hilaire, 1803)
Rozšíření cibetky malé
Rozšíření cibetky malé
Rozšíření cibetky malé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cibetka malá[2](Viverricula indica) je cibetka přirozeně se vyskytující v jižní a jihovýchodní Asii. Na Červeném seznamu IUCN patří mezi málo dotčené taxony, díky svému rozsáhlému rozšíření, množství obývaných habitatů a zdravé populaci obývající i zemědělskou krajinu v mnoha zemích.[3]

Popis

Cibetka malá má hrubší srst hnědavě šedé až plavohnědé barvy obvykle s několika podélnými černými nebo hnědými pruhy na zádech a podélnými řadami skvrn po stranách. Obvykle jde o čtyři až pět řad skvrn na každé straně. Někteří jedinci mají nejasné linie či skvrny u jiných chybějí pruhy na hřbetě. Hlava je šedá nebo hnědavě šedá, brada je často hnědá. Uši jsou krátké a zaoblené s tmavou skvrnou za každým uchem. Nohy jsou hnědé nebo černé. Ocas je černo-bíle pruhovaný. Délka od hlavy k ocasu je 53 až 58 cm, ocas dosahuje délky 38 až 43 cm.[4]

Výskyt

Cibetka malá žije na většině území Indie, na Srí Lance, v Myanmaru, Thajsku, Laosu, Kambodži, Vietnamu, ve střední a jižní Číně a na Tchaj-wanu. Historické záznamy hovoří o jejich výskytu i v Bhútánu, Bangladéši, na Malajském poloostrově, na Jávě a na Bali, ale o jejich současném výskytu záznamy nejsou. Nejasný je i jejich výskyt v Singapuru.[3]

V nepálském Národním parku Čitvan jsou hojně rozšířeny na lučinách a v porostech damarovníku obrovského. V roce 2008 byl jejich výskyt poprvé zaznamenán v oblasti lužních lesů Národního parku Dachigam ležícím v oblasti Džammú a Kašmíru ve výšce 1770 m n. m.[5] V severovýchodní Indii žijí až do nadmořské výšky 2500 m.[6] V Myanmaru žijí ve smíšených a bambusových lesích Národního parku Hlawga,[7] v údolí Hukawng a v Národním parku Alaungdaw Kathapa.[8]

V Thajsku cibetky malé žijí v Národních parcích Kaeng Krachan a Khao Yai, v galeriových lesích Přírodní rezervace Thung Yai v sekundárních lesích a porostech dvojkřídláčovitých v Přírodní rezervaci Huai Kha Khaeng.

Výskyt ve východní Africe

Cibetky malé byly zavlečeny na Madagaskar. Jejich výskyt byl zaznamenán v Národním parku Ranomafana v jihovýchodní části ostrova, v nechráněných suchých listnatých lesích poblíž Mariarana v severozápadní části ostrova a v chráněných územích Masoala-Makira na severu.[9][10] Dostaly se do volné přírody také na ostrovech Pemba a Mafia v Zanzibarském souostroví, kde se původně chovaly v zajetí pro své pižmo, které se využívá v tradiční africké medicíně a také jako vůně do parfémů.[11]

Ekologie a chování

Cibetky malé jsou noční živočichové. Obývají díry v zemi, najdeme je pod kameny a v hustém křoví.[4] Netvoří trvalé páry, párují se pouze za účelem páření či lovu. Pohybují se převážně po zemi, ale dokáží i obratně šplhat. Spí v norách či v dutých kmenech. Nory si vyhrabávají vlastní nebo zabírají opuštěné nory jiných druhů. Na předměstích používají jako provizorní nory i různé žlaby a jiné tmavé duté prostory.[12] Živí se hlodavci, ptáky, plazy, ale také kořínky, ovocem a mršinami.[13] Samičky mívají obvykle čtyři až pět mláďat.[4] Cibetky malé se dožívají osmi až devíti let.[13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Small Indian civet na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ ZICHA, Ondřej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b TIMMINS, Rob; GROUP, William Duckworth (IUCN SSC Small Carnivore Specialist; GROUP), IUCN SSC Deer Specialist. IUCN Red List of Threatened Species: Viverricula indica. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2015-03-03 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c BLANFORD, William Thomas. Mammalia. [s.l.]: London, Taylor and Francis 668 s. Dostupné online. 
  5. ↑ Charoo, S. A.; Sharma, L. K.; Sathyakumar, S.; Naqash, R. Y. (2010). "First record of Small Indian Civet Viverricula indica in the Kashmir Himalaya, India". Small Carnivore Conservation (43): 42–43. Dostupné online
  6. ↑ CHOUDHURY, ANWARUDDIN, 1958-. The mammals of north east India. Guwahati: [s.n.] 431 s. Dostupné online. ISBN 978-93-80652-02-3, ISBN 93-80652-02-X. OCLC 858135710 
  7. ↑ Su Su; Sale, J. B. (2007). "Niche differentiation between Common Palm Civet Paradoxurus hermaphroditus and Small Indian Civet Viverricula indica in regenerating degraded forest, Myanmar". Small Carnivore Conservation(36): 30–34. Dostupné online
  8. ↑ Than Zaw; Saw Htun; Saw Htoo Tha Po; Myint Maung; Lynam, A. J.; Kyaw Thinn Latt; Duckworth, J. W. (2008). "Status and distribution of small carnivores in Myanmar". Small Carnivore Conservation (38): 2–28 Dostupné online
  9. ↑ GERBER, Brian; KARPANTY, Sarah M.; CRAWFORD, Charles. An assessment of carnivore relative abundance and density in the eastern rainforests of Madagascar using remotely-triggered camera traps. Oryx. 2010/04, roč. 44, čís. 2, s. 219–222. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 1365-3008. DOI 10.1017/S0030605309991037. (anglicky) 
  10. ↑ Evans, B.; Rakotondraparany, F.; Cole, L.; Graham, S.; Long, P.; Gandola, R. (2013). "The carnivores of Mariarano forest, Madagascar: first insights". Small Carnivore Conservation (49): 15–19 Dostupné online
  11. ↑ Kock, D.; Stanley, W. T. (2009). "Mammals of Mafia Island, Tanzania". Mammalia. 73 (4): 339–352. doi:10.1515/MAMM.2009.046. S2CID 83780678
  12. ↑ NOWAK, RONALD M. Walker's carnivores of the world. Baltimore: Johns Hopkins University Press 313 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-8033-5, ISBN 978-0-8018-8033-9. OCLC 55494937 
  13. ↑ a b Lekalul, B. and McNeely, J. A. (1977). Mammals of Thailand. Association for the Conservation of Wildlife, Bangkok.

Externí odkazy

Zdroj