Chtonický kult

Hádés a Persefoné, vládci podsvětí, na attické váze červenofigurového stylu, 5. století př. n. l.

Chtonické božstvo, z chtón (země), je v starořeckém náboženství božstvo spojené se zemí, podsvětím, smrtí a plodností. K nejvýznamnějším z nich patří Démétér, Hádés a Hekaté.[1] Jako chtoničtí byli chápáni ale také mrtví hrdinové, Zeus s titulem Chtónios a s chtonickými mocnostmi byla spojovány věštby skrze inkubaci. V ikonografii je časté spojení s hady.[2]

Výraz chtonický se někdy také používá šířeji a mimo řecký kontext. Antropolog Jaroslav Malina chápe chtonická božstva jako jednu velkou skupinu božstev, vedle božstev astrálních, spojených s podsvětím, zemí, vodou, živou i neživou přírodou a posmrtným životem. Za příklad takového boha považuje například egyptského Usira.[3]

Reference

  1. ↑ LÖWE, Gerhard; STOLL, Heinrich Alexander. ABC Antiky. Praha: Ivo Železný S. 159. 
  2. ↑ Chtonic [online]. Encyclopedia Britannica [cit. 2025-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ MALINA, Jaroslav. Antropologický slovník. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009. Dostupné online. ISBN 978-80-7204-560-0. S. 519. 

Zdroj