Chrám svatého Vladimíra (Sevastopol)

Chrám svatého Vladimíra; Владимирский собор
Místo
Obec	Sevastopol
Souřadnice	44°36′37,5″ s. š., 33°31′24,8″ v. d.
Základní informace
Církev	Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát)
Architektonický popis
Architekt	Konstantin Andrejevič Thon, Alexej Alexandrovič Avdějev
Stavební sloh	novobyzantský
Výstavba	1854—1888
Specifikace
Výška	32,5 m
Umístění oltáře	východ
Další informace
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	9230107000
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám svatého Vladimíra (rusky Владимирский собор) je novobyzantský pravoslavný v centru krymského Sevastopolu, pohřebiště 13 ruských admirálů a důstojníků. Aby nedošlo k záměně s katedrálou svatého Vladimíra v sevastopolském Chersonésu, často bývá nazýván chrám svatého Vladimíra, hrobka admirálů.

Historie

Historie chrámu sahá až do roku 1825, kdy se velitel Černomořské flotily admirál A. S. Grejg obrátil na cara Alexandra I. s prosbou o zřízení pomníku v rozvalinách Chersonésu, kde měl být roku 988 pokřtěn první ruský křesťanský kníže Vladimír I. Schválen byl projekt architekta Konstantina Andrejeviče Thona (1794-1881), který navrhl chrám v ruském neobyzantském stylu. Roku 1842 však Grejgův nástupce admirál Lazarev rozhodnul, že chrám svatého Vladimíra bude postaven v centru Sevastopolu, který tehdy trpěl nedostatkem chrámů.

S přípravnými pracemi se započalo roku 1848. Když o tři roky později admirál Lazarev zemřel, byl pro své zásluhy pohřben do hrobky zřízené na místě budoucího chrámu. Základní kámen byl položen 15. července 1854, avšak krymská válka a obležení Sevastopolu výstavbu přerušily, zhotoveny byly pouze základy.

V průběhu krymské války byli v hrobce pod budoucím chrámem pohřbeni ještě admirálové Vladimir Alexejevič Kornilov, Vladimir Ivanovič Istomin a Pavel Stěpanovič Nachimov, kteří padli při obraně města.

Práce na chrámu byly obnoveny až v roce 1862 (tedy rok poté, co započala výstavba katedrály svatého Vladimíra v Chersonésu). K dokončení byl přizván architekt Alexej Alexandrovič Avdějev (1818-1885), který tehdy žil v Sevastopolu a který stál také za zdejším chrámem svatého Mikuláše. Avdějev původní Thonův projekt přepracoval tak, aby lépe odpovídal skutečné byzantské církevní architektuře. Dolní chrám byl dokončen v roce 1881, celá stavba byla završena roku 1888, tedy 3 roky po smrti architekta.

Roku 1931 byl objekt předán organizaci OSOAVIACHIM (předchůdkyně DOSAAF), hrobka byla otevřena a ostatky admirálů zničeny. Během 2. světové války byl chrám silně poničen. V roce 1991 provedla speciální komise průzkum hrobky a mezi hromadami nepořádku objevila úlomky kostí, které byly roku 1992 znovu slavnostně pohřbeny.

8. května 2014 byl chrám opět vysvěcen.