Chov koně Převalského v Zoo Praha

Chov koně Převalského má v Zoo Praha tradici již od 30. let 20. století.^[1] Roku 1959 byla pražská zoologická zahrada pověřená také vedením plemenné knihy tohoto druhu. Od zahájení chovu se V Praze narodilo více než 250 mláďat.^[2]

V rámci programu Pomáháme jim přežít pak zoo organizuje reintrodukci koní Převalského v Mongolsku a od roku 2024 také v Kazachstánu.^[3] Tento druh totiž z volné přírody zmizel v 60. letech 20. století.^[4] Za činnost v oblasti záchrany divokých koní získala zoo ocenění WAZA Conservation Award.^[5]

V roce 2024 byl otevřen nový pavilon pojmenovaný Gobi podle mongolské pouště, do níž jsou vypouštěni koně Převalského z pražské zoo. V tomto pavilonu, jenž nahradil původní a zastaralý objekt, kromě koní Převalského žijí i další druhy pocházející z pouště Gobi, například hroznýšek tatarský.^[6] Během výstavby pavilonu se koně Převalského nově zabydleli ve výběhu na Dívčích hradech, kde je mohou lidé pozorovat z vyvýšené plošiny.^[7] Zoo Praha také provozuje chovnou stanici v Dolním Dobřejově,^[8] který je svým klimatem (nachází se v takzvané české Sibiři) vhodný pro částečnou aklimatizaci koní.^[9]

První koně Převalského, samec Ali a samice Minka, byli do pražské zoo získáni roku 1932. Konkrétně 4. října toho roku byli přepraveni z Uhříněvsi, kam byli o několik let před tím zakoupeni Německa. Samici se v zoo záhy narodila mláďata.^[1] Roku 1959 pak byla pražská zoologická zahrada pověřena vedením celosvětové plemenné knihy tohoto druhu.^[3]

Významným okamžikem byl také rok 2011, kdy byli v červnu z Prahy převezeni do Mongolska první koně Převalského. Převoz se uskutečnil letecky vojenským speciálem CASA.^[10]

Na konci roku 2017 bylo chováno 37 koní, z toho 7 přímo v zoo v Praze-Tróji, 30 jedinců pak v Chovné a aklimatizační stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově.^[11]

Jedno z posledních mláďat se v Praze narodilo na konci května 2018 – jednalo se o samce a šlo o 236. pražské mládě.^[12] 4. 6. 2018 přišel do Zoo Praha nový samec z dánské Zoo Givskud.^[13] V pondělí 16. 7. 2018 přišla na svět klisna s pořadovým číslem 237 – první mládě klisny Wandy.^[14] Ve čtvrtek 25. 10. 2018 se narodilo další mládě, tentokrát samici Haře a samci Lenovi. V průběhu roku 2018 se tak narodila čtyři mláďata^[15] (dva samci a dvě samice).^[16] Ke konci roku 2018 tak bylo chováno 40 jedinců: 13 hřebců a 27 klisen.^[16]

V listopadu 2019 byla dovezena samice z Tierparku Berlin v Německu.^[17] V prosinci 2019 byla přivezena další klisna – tentokrát z belgické zoo Parc Animalier du Domaine des Grottes de Han.^[18] V dubnu 2020 se narodila dvě mláďata. Nejprve 10. 4. přišla na svět samice v Dolním Dobřejově, jejímž otcem se stal nový samec Cam a matkou Warsa, jejíž dvě mláďata byla v minulosti převezena do Mongolska v rámci projektu Návrat divokých koní. 21. 4. 2020 přišel na svět sameček přímo v areálu Zoo Praha –⁠ otcem geneticky cenný samec Len, v pořadí sedmé mládě klisny Hary. Také v tomto případě dvě z mláďat této klisny se stala součástí repatriačního projektu Návrat divokých koní.^[19] 25. 5. 2020 se narodil samec.^[20] V srpnu 2020 došlo k dovozu klisny z belgické zoo Parc Animalier - Grottes de Han, Han-sur-Lesse.^[21]

Výběh koní Převalského se nachází v horní části zoo u horní stanice lanovky a je součástí expoziční celku Pláně. U výběhu se nachází stylová mongolská jurta, v níž se konají tematické výstavy odkazující na Mongolsko, koně Převalského a ochranářské aktivity. V neděli 17. června 2018 došlo k vernisáži výstavy "Fauna Mongolska".^[22] V létě 2019 se konala další výstava, tentokrát zachycující tři významná výročí spojená s koněm Převalského: 180 let od narození ruského geografa a cestovatele Nikolaje Prževalskeho, 120 let od prvního transportu do Evropy a zároveň 60 let od prvního mezinárodního sympózia věnovaného právě tomuto druhu a jeho záchraně. Toto odborné setkání se v roce 1959 uskutečnilo v Praze (více viz Záchrana a reintrodukce koně Převalského).

Na podzim 2018 se začal budovat výběh pro koně Převalského na pražských Dívčích hradech.^[23]

Koně Převalského obydleli Dívčí hrady nad pražským Smíchovem v dubnu 2021. Smyslem projektu je nejen oživit historickou lokalitu, ale také za pomoci spásání travního porostu přispět k tomu, aby zde v budoucnu opět prosperovala původní společenstva rostlin a živočichů.^[24] V létě 2024 vypustili zoologové v rámci záchranného programu AOPK ČR na lokalitě 30 vybraných jedinců sysla obecného, pocházející z populace žijící v areálu pražské zoologické zahrady. Pro sysla je pastvina velkých kopytníků typickým přirozeným biotopem.^[25][26]

V červnu 2023 se ve stádě na Dívčích hradech narodilo první hříbě.^[27] V souvislosti s plánovanými transporty koní zpět do volné mongolské přírody se během jara roku 2025 narodila na Dívčích hradech rovnou 4 hříbata, čímž tato skupina nabízí jedinečnou podívanou.^[28]

Zoo Praha se díky úspěšným odchovům a dlouhodobé mezinárodní prestiži podílí na reintrodukci koně Převalského do Mongolska – projekt Návrat divokých koní.

V roce 2024 proběhl první transport sedmi koní na území Kazachstánu.^[29][30] V roce 2025 dorazilo do Kazachstánu dalších sedm koní a koně z předchozího transportu byli vypuštěni z aklimatizační ohrady k volnému životu ve Zlaté stepi.^[31] Přesun čtyř koní mezi Dolním Dobřejovem a pražským letištěm nečekaně zkomplikoval hřebece Wisky, kterému se podařilo uvolnit horní část transportní bedny a opustit přepravník na frekventovanou silnici Pražského okruhu. Mimořádně vážnou situaci pracovníci Zoo Praha úspěšně vyřešili a kůň Wisky byl v pořádku přesunut do výběhu v Troji.^[32]

Nový areál byl otevřený v březnu 2024 při zahájení 93. sezony pražské zoo za účasti prezidenta ČR Petra Pavla a zástupců mongolského státu^[33][34][35] Na ploše 6 500 m² představuje na tradičním místě u horní stanice lanovky kromě ikonických koní Převalského také výběr drobných druhů asijských polopouští a stepí. Návštěvnické prostory zahrnují více vyhlídek do hlavního výběhu koní, jurtu a ukázku přírodní oblasti Planoucí útesy s kostmi dinosaurů.^[36] Součástí jsou také nové expozice kočkovitých šelem manulů.^[37]

Členové stáda koně Převalského v roce 2025:

• GRANOLA: devítiletý hřebec z belgického chovu, otec Barunky - prvního hříběte ze stáda na Dívčích hradech
• VICTORIE II: sedmiletá klisna narozená v Dolním Dobřejově jako 235. přírůstek v pražském chovu
• DAGINA: v překladu z mongolštiny "Nebeská víla" - první hříbě narozené v nové expozici 27. února 2025 (matka Victorie II), v plemenné knize hříbě číslo 7 000^[38][39]
• KONNI: desetiletá klisna z chovu Tierpark Berlin, od roku 2016 v Dolním Dobřejově, v expozici Gobi může mít prvního potomka
• XICARA: pětiletá klisna narozená přímo v Zoo Praha jako 238. hříbě v historii, geneticky velmi cenná klisna, po pobytu v stádě na Dívčích hradech přesunuta k chovnému samci^[40]

V terarijní části pavilonu jsou vystaveny drobnější druhy a také se v ní nachází výstava o úspěšném projektu Návrat divokých koní. Konkrétně jsou zde vystaveny druhy:

• hroznýšek tatarský (Eryx tataricus) - předobraz olgoje chorchoje^[41]
• agamka různobarvá (Phrynocephalus helioscopus varius)
• agamka Převalského (Phrynocephalus przewalskii) ^[42]
• paještěrka Převalského (Eremias przewalskii) ^[43]
• ježek ušatý (Hemiechinus auritus)^[44]
• pískomil mongolský (Meriones unguiculatus)^[45]
• pestruška písečná (Lagurus lagurus) ^[46]
• křečík Roborovského (Phodopus roborovskii)^[47]
• šváb lékařský (Eupolyphaga sinensis)^[48]

• štír Martensův (Olivierus martensii) ^[49]

• gekon Převalského (Teratoscincus przewalskii), který spolu s agamkou Převalského a paještěrkou Převalského popsal generál Nikolaj Michajlovič Prževalskij,^[40]
• křečík Roborovského (Phodopus roborowskii) a hýl tibetský (Carpodacus roborowskii) popsané generálem Vsevolodem Ivanovičem Roborovským.

Zdroj