Chlorid sirný

Chlorid sirný
strukturní vzorec
strukturní vzorec
kuličkový model molekuly
kuličkový model molekuly
kalotový model molekuly
kalotový model molekuly
Obecné
Systematický název dichlordisulfan
Anglický název disulfur dichloride
Německý název Dischwefeldichlorid
Sumární vzorec S2Cl2
Vzhled světle jantarová až žlutooranžová olejovitá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 10025-67-9
SMILES ClSSCl
InChI 1S/Cl2S2/c1-3-4-2
Vlastnosti
Molární hmotnost 135,04 g/mol
Teplota tání −80 °C (193 K)
Teplota varu 137,11 °C (410,2 K)
Hustota 1,688 g/cm3
Index lomu 1,658
Rozpustnost ve vodě rozklad za uvolnění HCl
Měrná magnetická susceptibilita −4,61×105 μm3/g
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty R14 R20 R25 R29 R35 R50
S-věty S1/2 S26 S36/37/39 S45 S61
Teplota vzplanutí 118,5 °C
Teplota vznícení 234 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid sirný je anorganická sloučenina se vzorcem S2Cl2, jeden z chloridů síry. Jeho základní strukturní vzorec je Cl-S-S-Cl, úhel mezi rovinami vazeb Cl-S-S- je 90°. Tvar molekuly je podobný jako u H2O2. Dalším izomerem je S=SCl2, který se přechodně vytváří při vystavení S2Cl2ultrafialovému záření.

Příprava a vlastnosti

Čistý chlorid sirný je žlutá kapalina, která na vzduchu tvoří dým díky reakci s vodou:
16 S2Cl2 + 16 H2O → 8 SO2 + 32 HCl + 3 S8

Vyrábí se částečnou chlorací elementární síry, reakce probíhá za pokojové teploty. V laboratoři se plynný chlor vede do baňky obsahující elementární síru, jakmile vznikne S2Cl2, obsah se změní na žlutou kapalinu[2]:
S8 + 4 Cl2 → 4 S2Cl2ΔH = −58,2 kJ/mol

Další přídavek chloru vytvoří chlorid sirnatý, který způsobí zabarvení do oranžovočervena:
S2Cl2 + Cl2 ↔ 2 SCl2ΔH = −40,6 kJ/mol

Reakce je vratná a SCl2 postupně uvolňuje chlor za opětovného vzniku S2Cl2. Chlorid sirný může rozpustit velké množství síry za tvorby dichlorpolysulfanů:
S2Cl2 + n S → S2+nCl2
Čistý chlorid sirný se získává destilací žlutooranžové kapaliny (směsi S2Cl2 a SCl2) nebo přidáním síry.

S2Cl2 také vzniká chlorací sirouhlíku při výrobě thiofosgenu.

Reakce

Chlorid sirný se hydrolyzuje na oxid siřičitý a elementární síru. Reakcí se sulfanem vznikají polysulfany, například:
2 H2S + S2Cl2 → H2S4 + 2 HCl

S2Cl2 reaguje s amoniakem za vzniku imidu heptasíry (S7NH) a podobných cyklických sloučenin S8−x(NH)x (x = 2, 3).

Použití

Chlorid sirný se používá k tvorbě C-S vazeb. Za přítomnosti AlCl3 reaguje s benzenem za vzniku difenylsulfidu:
8 S2Cl2 + 16 C6H6 → 8 (C6H5)2S + 16 HCl + S8

Aniliny reagují s S2Cl2 za přítomnosti NaOH Herzovou reakcí, přičemž vznikají ortho-aminothiofenoláty, tyto látky jsou prekurzory thioindigových barviv. S2Cl2 se také využívá na výrobu yperitu reakcí s ethylenem při 60 °C:
8 S2Cl2 + 16 C2H4 → 8 (ClC2H4)2S + S8

Další použití zahrnují výrobu sirných barviv, insekticidů a syntetických kaučuků. Tato látka se také používá na studenou vulkanizaci kaučuku, jako katalyzátor polymerace rostlinných olejů a na zvyšování tvrdosti dřeva.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Disulfur dichloride na anglické Wikipedii.

  1. a b Sulfur monochloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. F. Fehér "Dichlorodisulfane" in Handbook of Preparative Inorganic Chemistry, 2nd Ed. Edited by G. Brauer, Academic Press, 1963, NY. Vol. 1. p. 371.

Externí odkazy

Zdroj