Chester A. Arthur
| Chester Alan Arthur | |
|---|---|
 | |
| 21. prezident Spojených států amerických | |
|
Ve funkci: 19. září 1881 – 4. března 1885 | |
| Viceprezident | neobsazeno |
| Předchůdce | James A. Garfield |
| Nástupce | Grover Cleveland |
| 20. viceprezident Spojených států amerických | |
|
Ve funkci: 4. března 1881 – 19. září 1881 | |
| Prezident | James A. Garfield |
| Předchůdce | William A. Wheeler |
| Nástupce | Thomas A. Hendricks |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Republikán |
| Rodné jméno | Chester Alan Arthur |
| Narození |
5. října 1829 Fairfield, Vermont |
| Úmrtí |
18. listopadu 1886 New York City, New York |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Albany Rural Cemetery |
| Choť | Ellen Arthurová |
| Rodiče | William Arthur a Malvina Stone |
| Děti | Chester Alan Arthur II William Lewis Herndon Arthur Ellen Herndon Arthur |
| Příbuzní |
Mary McElroyová (sourozenec) Gavin Arthur (vnuk) |
| Alma mater | Union College (do 1848) State and National Law School (do 1853) |
| Profese | důstojník, advokát, politik, státník a vychovatel |
| Náboženství | Episkopální církev Spojených států amerických |
| Podpis |  |
| Commons | Chester A. Arthur |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chester Alan Arthur (5. října 1829 – 18. listopadu 1886) byl 21. prezident Spojených států amerických v letech 1881–1885. Ujal se úřadu po atentátu na prezidenta Jamese A. Garfielda. Post viceprezidenta pak zůstal neobsazen (teprve v roce 1967 byl přijat 25. dodatek k ústavě, který stanovil přesná pravidla prezidentského nástupnictví).[1]
Vystudoval Union College a pracoval jako učitel a právník. Za občanské války sloužil v newyorské milici a v letech 1871 až 1878 řídil výběr cla v newyorském přístavu. V Republikánské straně náležel k frakci Roscoe Conklinga, která ho prosadila jako svého kandidáta na viceprezidenta. Po svém nástupu do nejvyšší funkce zavedl regulaci přistěhovalectví a zasloužil se o modernizaci amerického námořnictva. Ačkoli byl zpočátku považován za povolný nástroj oligarchických skupin, dokázal navázat na Garfieldovy reformní snahy a v roce 1883 prosadil Pendletonův zákon, který omezil politické machinace při obsazování vysokých státních úřadů.[2] Arthurovo prezidentství spadá do období ekonomického rozvoje, známého jako pozlacený věk.
Trpěl Brightovou nemocí, která mu komplikovala výkon úřadu, proto se v roce 1884 neucházel o znovuzvolení a republikánským kandidátem na prezidenta se stal James G. Blaine.[3]
Vláda Chestera Arthura
| Vláda Chestera Arthura | ||
|---|---|---|
| Úřad | Osoba | Období služby |
| Prezident | Chester A. Arthur | 1881–1885 |
| Viceprezident | Nejmenován | 1881–1885 |
| Ministr zahraničí | James G. Blaine | 1881 |
| Frederick T. Frelinghuysen | 1881–1885 | |
| Ministr financí | William Windom | 1881 |
| Charles J. Folger | 1881–1884 | |
| Walter Q. Gresham | 1884 | |
| Hugh McCulloch | 1884–1885 | |
| Ministr války | Robert T. Lincoln | 1881–1885 |
| Ministr spravedlnosti | Wayne MacVeagh | 1881 |
| Benjamin H. Brewster | 1881–1885 | |
| Ministr pošt | Thomas L. James | 1881 |
| Timothy O. Howe | 1881–1883 | |
| Walter Q. Gresham | 1883–1884 | |
| Frank Hatton | 1884–1885 | |
| Ministr námořnictva | William H. Hunt | 1881–1882 |
| William E. Chandler | 1882–1885 | |
| Ministr vnitra | Samuel J. Kirkwood | 1881–1882 |
| Henry M. Teller | 1882–1885 | |
Reference
- ↑ Chester Alan Arthur’s brave, short presidency [online]. National Constitution Center [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ The Man the Presidency Changed. Politico Magazine [online]. 2017-09-11 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Health and Medical History of President Chester Arthur [online]. Doctor Zebra [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (angličtina)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chester A. Arthur na Wikimedia Commons
