Charles Yorke

Charles Yorke
Lord kancléř
Ve funkci:
17. ledna 1770 – 20. ledna 1770
Předchůdce Charles Pratt, 1. baron Camden
Nástupce Sir Sidney Stafford Smythe
Narození 30. prosince 1722
Londýn
Úmrtí 20. ledna 1770 (ve věku 47 let)
Londýn
Místo pohřbení St Andrew Churchyard, Wimpole
Choť Katharine Freman (od 1755)
Agneta Yorke (od 1762)
Rodiče Philip Yorke, 1. hrabě z Hardwicke a Margaret Yorke, Countess of Hardwicke
Děti Philip Yorke
Joseph Sydney Yorke
Charles Philip Yorke
Caroline Yorke
Příbuzní James Yorke[1], John Yorke[1], Philip Yorke, 2. hrabě z Hardwicke[1] a Elizabeth Anson[1] (sourozenci)
Anne Savile, Countess of Mexborough[2], Lady Caroline Yorke[2][1], Lady Elizabeth Yorke[2][1], Philip Yorke, Viscount Royston[2], Catherine Alexander, Countess of Caledon[2] a Charles James Yorke, Viscount Royston[2] (vnoučata)
Alma mater Corpus Christi College
Newcome's School
Profese politik a soudce
Ocenění společník Královské společnosti
Commons Charles Yorke
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Yorke (30. prosince 1722 Londýn – 20. ledna 1770 Londýn) byl britský právník a politik ze šlechtického rodu Yorke. Od mládí zastával vysoké funkce v justiční sféře, jako politik patřil k whigům. V roce 1770 byl jmenován lordem kancléřem a tři dny poté z politických důvodů spáchal sebevraždu. Jeho synové dosáhli vysokého postavení v politice a námořnictvu, z potomstva nejmladšího syna admirála Josepha Sydneye Yorke pochází současná linie hrabat z Hardwicke.

Kariéra

Narodil se jako druhorozený syn významného právníka 1. hraběte z Hardwicke. Vystudoval v Cambridge a od mládí působil v justici, v letech 1747–1770 byl členem Dolní sněmovny (ve svém posledním mandátu v letech 1768–1770 zastupoval prestižní volební obvod cambridgeské univerzity). Od roku 1747 pracoval u kancléřského soudu, od roku 1751 byl právním poradcem Východoindické společnosti, dále byl soudcem v Doveru a Gloucesteru, v roce 1754 jmenován královským justičním radou a následně se stal právním zástupcem prince waleského (1754-1756). Nejvyšší státní zástupce (solicitor general) byl v letech 1756–1762 a právní zástupce koruny (attorney general) byl v letech 1762–1763 a pak 1765–1766. V šedesátých letech sehrál významnou úlohu v cause publicisty Johna Wilkese, jako právník se zasloužil o vypracování ústavy pro kanadskou provincii Québec, která byla uvedena v platnost až po jeho smrti (1774).

Byl uznávaným právníkem, ale po roce 1766 jako stoupenec whigů stál v opozici. V lednu 1770 byl vyzván, aby ve funkci lorda kancléře vstoupil do toryovského kabinetu 3. vévody z Graftonu, což původně odmítl s ohledem na své závazky vůči whigům (výslovný slib jejich předákovi 2. markýzi z Rockinghamu zakazoval všem whigům přijmout úřad v konzervativní vládě). Yorke se však poté nechal vmanévrovat do složité a nepříjemné pozice a král Jiří III. jej varoval, že mu již nikdy neprokáže přízeň, když úřad odmítne. Yorke se nakonec nechal přesvědčit, že post lorda kancléře může přijmout jako apolitickou justiční funkci a 17. ledna 1770 byl do úřadu jmenován spolu s členstvím v Tajné radě. Jeho whigističtí kolegové mu pak vzápětí dali otevřeně najevo, že je zradil, načež Yorke, aniž by se fakticky úřadu ujal, 20. ledna 1770 spáchal sebevraždu.

Rodina

Zámek Tyttenhanger Park (Hertfordshire)

Ze dvou manželství měl tři syny a dceru Caroline (1765–1818), provdanou za 1. hraběte ze St. Germans. Nejstarší syn Philip (1757–1834) zdědil po strýci titul hraběte z Hardwicke a později byl místokrálem v Irsku, druhorozený Charles Philip (1764–1834) byl ministrem vnitra a námořnictva, nejmladší Joseph Sydney (1768–1831) sloužil u námořnictva a dosáhl hodnosti admirála.

Prvním sňatkem s Catherine Freeman získal sídlo Tyttenhanger Park (Hertfordshire), které jeho potomkům patřilo do roku 1973.

Reference

  1. ↑ a b c d e f Kindred Britain.
  2. ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

Zdroj