Chamuaset

Chamuaset
Narození 1281 př. n. l.
Úmrtí 1225 př. n. l. (ve věku 55–56 let)
Místo pohřbení Sakkára
Povolání egyptolog a kněz
Děti Isetnofret II., Hori I.
Rodiče Ramesse II. a Isetnofret
Příbuzní Meritamen, Bintanath, Henuttawy, Merenptah, Meryatum, Amun-her-khepeshef, Ramesse, Ramesses-Meryamun-Nebweben, Pareherwenemef a Nebettawy (sourozenci)
Funkce velekněz boha Ptaha
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chamuaset
v hieroglyfickém zápisu
N28
D36 		Y1
Aa15 		R19 X1
O49 		A52

Chamuaset (též Chaemuaset nebo Chamvese, v překladu z egyptštiny „Zjevený ve Vesetu“) byl ve starověkém Egyptě v období 19. dynastie královský princ – v pořadí čtvrtý syn panovníka Ramesse II., druhý s jeho manželkou královnou Esetnofretou. Zastával významný úřad velekněze Ptahova mennoferského chrámu, na jehož přestavbě se pravděpodobně podílel, v dnešní Sakkáře založil Serapeum – pohřebiště posvátných býků Hapiů a zasloužil se o obnovu některých z už v jeho době velmi starých staveb předchozích králů.[1] Pozdější literární tradicí byl pokládán za slavného učence a velkého mága.

Historie

Chamuaset se pravděpodobně narodil ještě v době, kdy jeho otec nebyl panovníkem: na reliéfu zachycujícím výpravu do Núbie z počátku Ramesseho spoluvlády se Sethim I. je už zobrazen na válečném vozíku jako chlapec,[2] tehdy patrně pětiletý.[3] Ačkoli se stejně jako jiní Ramesseho synové objevuje na výjevech s vojenskou tematikou, nikdy na rozdíl od ostatních nenesl vojenské tituly.[4]

Ve 30. roce vlády svého otce byl pověřen organizací významné první oslavy královského jubilea sed, podobně tomu bylo i se čtyřmi[3] či dokonce až šesti následujícími až do 45. roku vlády.[5] V 52. roce vlády, tehdy už více než šedesátiletý, byl po smrti svých starších bratrů nejstarším královým synem a tedy předpokládaným následníkem. Tento titul však užíval velmi krátce[5] a panovníkem se nestal – zemřel přibližně o 3 roky později, kolem 55. roku vlády Ramesse II.[6]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 234. 
  2. ↑ DIJK, Jacobus van. Amarnské období a konec Nové říše. In: SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola 10, s. 313.
  3. ↑ a b WILKINSON, Toby H. A. Lidé starého Egypta. Překlad Hana Navrátilová a Renata Landgráfová. Praha: Mladá fronta, 2008. 336 s. ISBN 978-80-204-1819-7. S. 186n. 
  4. ↑ NAVRÁTILOVÁ, Hana. Chamuaset – výjimečný syn Ramesse II.. Pražské egyptologické studie. 2003, s. 73. Dostupné online. ISSN 1214-3189.  Archivováno 21. 6. 2007 na Wayback Machine.
  5. ↑ a b NAVRÁTILOVÁ, Hana. Chamuaset – výjimečný syn Ramesse II.. Pražské egyptologické studie. 2003, s. 78. Dostupné online. ISSN 1214-3189.  Archivováno 21. 6. 2007 na Wayback Machine.
  6. ↑ DIJK, Jacobus van. Amarnské období a konec Nové říše. In: SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola 10, s. 317.

Literatura

Související články

  • Serapeum

Zdroj