Chřestýš západní
 Chřestýš západní | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
plazi (Reptilia) |
| Řád |
šupinatí (Squamata) |
| Podřád |
hadi (Serpentes) |
| Čeleď |
zmijovití (Viperidae) |
| Podčeleď |
chřestýšovití (Crotalinae) |
| Rod |
chřestýš (Crotalus) |
| Binomické jméno | |
|
Crotalus atrox Baird & Girard, 1853 | |
 Mapa rozšíření chřestýše západního
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chřestýš západní (Crotalus atrox) je jedovatý zmijovitý had z podčeledi chřestýšovitých. Vyskytuje se ve Spojených státech amerických a na území Mexika.
Popis
Dospělci mohou dorůst délky 120–150 centimetrů a vážit mohou do 2,5 kilogramu, největší známý jedinec však měřil dokonce 213 centimetrů a vážil 6,7 kilogramu. Barva kůže je většinou šedohnědá, u některých exemplářů je však i nažloutlá či cihlově červená. Po celém těle se nachází asi pětadvacet jednotlivých skvrn, povětšinou šedohnědé až hnědé barvy. Stejně, jako ostatní chřestýši, je i tento druh vybaven chřestítkem na konci ocasu, jímž v případě ohrožení varuje své nepřátele. To je tvořeno zrohovatělými články, které nabývají po každém svlečení kůže. Nejčastěji se živí menšími savci, včetně hlodavců, a také některými ptáky.
Jed
Jed chřestýše západního je hemotoxický, takže způsobuje rozklad krevních buněk. Obsahuje však i cytotoxiny a myotoxiny, jež zasahují činnost buněk a svalů, a mohou způsobit selhání kardiovaskulárního systému. Jed dále vyvolává krvácení, otoky, bolesti a modřiny v zasažené části končetiny.
Rozmnožování
Chřesýš západní je živorodý. Po narození měří mláďata asi 30 centimetrů a zůstávají s matkou ještě několik hodin, než ji definitivně opustí.
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu chřestýš západní na Wikimedia Commons
