Cesmína ostrolistá

Jak číst taxoboxCesmína ostrolistá
alternativní popis obrázku chybí
Plodící cesmína ostrolistá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád cesmínotvaré (Aquifoliales)
Čeleď cesmínovité (Aquifoliaceae)
Rod cesmína (Ilex)
Binomické jméno
Ilex aquifolium
L., 1753
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) je stálezelený keř, rostoucí v západní a jižní Evropě a v severní Africe. Je to ceněná okrasná dřevina a je pěstována i v ČR.

Charakteristika

Cesmína ostrolistá je stálezelený, vzpřímeně rostoucí a hustě větvený keř nebo strom dorůstající výšky 2 až 8, výjimečně až 15 metrů. Letorosty jsou zelené až purpurově červené, lysé nebo krátce chlupaté. Listy jsou kožovité a tuhé, na líci leskle tmavě zelené, na rubu světle zelené, 4 až 8 cm dlouhé. Čepel listů je vejčitá až eliptická, na okraji zvlněná a hrubě ostnitá. Řapíky jsou 5 až 16 mm dlouhé. Listy starých exemplářů bývají i celokrajné, bez ostnů. Květy jsou 4četné, bílé nebo lehce načervenalé, široké asi 8 mm. Kvete v květnu až červnu. Plody jsou kulovité, jasně červené, asi 1 cm velké peckovice.[2][3]

Tento druh je přirozeně rozšířen v atlantské, subatlantské a středomořské části Evropy a v severní Africe.[4] K nám nezasahuje, nejbližší lokality jsou v Německu. Ve Středomoří roste ve vlhčích stinných polohách nižších hor.[5]

  • detail květu
    detail květu
  • větévka
    větévka
  • vzrostlý exemplář
    vzrostlý exemplář
  • zralé plody
    zralé plody
  • panašovaný kultivar
    panašovaný kultivar

Využití

Cesmína ostrolistá je ceněná stálezelená dřevina, celoročně dekorativní sytě zelenými lesklými listy a v zimě i jasně červenými plody. Kultivarů je obrovské množství, většinou se jedná o samičí klony. Některé kultivary mají skvrnité či světle vroubené listy (např. 'Argenteomarginata', 'Aureovariegata' a 'White Cream'), jiné mají listy celokrajné a bez trnů ('Integrifolia', 'Heterophylla'), existují i kultivary se žlutými a dokonce i bílými plody ('Bacciflava', 'Fructo Alba'). První cesmína byla v Čechách vysazena již v roce 1880 v zámeckém parku na Sychrově.[3]

V Anglii je snítka cesmíny s červenými plody tradičním symbolem Vánoc podobně jako v českém prostředí jmelí.[3]

Listy cesmíny ostrolisté jsou využívány také lékařsky např. při zánětu pohrudnice, kataru a neštovicích.[6] Tvrdé dřevo se využívalo v řezbářství.[5]

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  3. ↑ a b c Dendrologie online: Ilex aquifolium [online]. Dostupné online. 
  4. ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0. 
  5. ↑ a b ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1224-9. 
  6. ↑ SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. 

Externí odkazy

Zdroj