Callitriche palustris
 Hvězdoš jarní | |
|---|---|
 Hvězdoš jarní (Callitriche palustris)
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď |
jitrocelovité (Plantaginaceae) |
| Rod |
hvězdoš (Callitriche) |
| Binomické jméno | |
|
Callitriche palustris L., 1753 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hvězdoš jarní (Callitriche palustris) je obojživelná rostlina, druh rodu hvězdoš, rostoucí ve vodním prostředí i na pevné půdě ve vlhkém substrátu.
Výskyt
Je rozšířen převážně na severní polokouli. Roste téměř v celé Evropě vyjma středomořských oblastí, Britských ostrovů a zemí Beneluxu kde je poměrně vzácný. Vyskytuje se v Rusku od západních hranic přes celou Sibiř až na Dálný východ, dále v Japonsku, Koreji, na Tchaj-wanu a téměř v celé Číně severně od Himálají. Na území Severní Ameriky vyrůstá od Mexika přes Spojené státy do Kanady i Grónska. Jako zavlečený druh byl zaznamenán v Austrálii, na Nové Guineji i Nové Kaledonii. V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně téměř po celém území, hlavně však v mezofytiku rybničních oblastí v západní polovině státu.
Je to rostlina rostoucí jak trvale ve vodním prostředí, tak i v místech která bývají na čas bez vody, je typický zástupce druhu ze stanovišť s kolísajícím vodním sloupcem. Ve vodních nádržích roste většinou na sluncem prohřátých okrajích s plytkou vodou. Vyrůstá také z vlhkého bahnitého substrátu, např. z obnažených den rybníků kde často dominuje. Osídluje různé terénní sníženiny zaplavované vodou, mělké tůně, mokřadní louky a rozličné kaluže. Vyskytuje se od nížin až do výšky téměř 3000 m n. m. v mezotrofních až eutrofních vodách. V Evropě, na rozdíl od Severní Ameriky, neroste v tekoucích vodách.[3][4][5]
Popis
Je to jednoletá jednodomá rostlina žlutozelené nebo světle zelené barvy. V uzlinách větvené křehké lodyhy bývají dlouhé obvykle do 30, výjimečně i do 70 cm, ve dnu koření tenkými niťovými kořínky. Delší lodyhy ve vodě rostoucích rostlin jsou na konci zakončené plovoucí růžici listů složenou ze 7 až 15 listů, u pozemních jedinců jsou lodyhy kratší, často v uzlinách vypouštějí kořínky a nemají na koncích růžice.
Lodyha, z počátku drobně chlupatá stejně jako listy, je hustě porostlá vstřícnými polymorfními listy dlouhými 1,5 až 21 mm a širokými 0,4 až 4,5 mm, jejich 1 až 5žilné celokrajné čepele mívají nejčastěji tvar úzce čárkovitý až kopinatý; listy růžice bývají obvykle obvejčité.
Drobné, jednopohlavné květy bez okvětí se normálně vyvíjejí pouze vynořené. V listové růžici vyrůstá v obou paždích protilehlých listů nejběžněji po jednom nebo dvou květech, většinou rozdílného pohlaví. Samčí květ má tyčinku s nitkou dlouhou 0,2 až 3 mm a prašník se žlutými, kulovitými nebo mírně elipsoidními pylovými zrny. V samičím květu jsou dvě vzpřímené nebo slabě zakřivené čnělky vyrůstající ze svrchního dvoupouzdrého semeníku, v každém pouzdru je po dvou vajíčkách. Zprvu dvoudílný semeník se po opylení stává sekundárně čtyřdílným. Počet chromozomů (2n) = 20.[3][4][6][7]
Opylování
U hvězdoše jarního dochází při opylování k tzv. vnitřní geitonogamií. V samčím květu klíčí pylová láčka již v prašníku a prorůstá nitkou tyčinky a vegetativním pletivem až do čtyřdílného semeníku ve vedlejším květu rostoucího ve stejném nebo protilehlém paždí listu. Prašníky se vůbec neotvírají a vytvářejí málo pylu, zpravidla je v prašníku jen několik pylových zrn. K tomuto opylení dochází bez ohledu zda je květ ve vodě nebo nad vodou.
Připouští se, že k opylení květů čnících zpod listů plovoucích růžic může dojít i anemogamií (pylem roznášeným větrem) nebo epihydrogamií (pylem plovoucím po hladině). Po opylení samičího květu se tyčinky a blizny stáčejí pod hladinu a plody se vyvíjejí ponořené. Rostlina vykvétá od června do srpna a semena dozrávají od září do října.[3][4]
Rozmnožování
Plodem je poměrně malá, tmavě hnědá až černá obvejčitá nebo široce eliptická tvrdka složená ze 4 dílků (semen). Je vždy vyšší než širší a v suchém stavu je obvykle dlouhá 0,9 až 1,2 mm a široká 0,7 až 0,9 mm. Na vrcholu nebo po celém obvodu má úzké křídlo o šířce maximálně do 0,15 mm, nemá na sobě zbytky po čnělce. Hvězdoš jarní se může rozmnožovat jak semeny, tak i vegetativně pomoci zakořeňování lodyh a jejich úlomků. [3][4][6]
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ PAULIČ, Radim. BioLib.cz: Hvězdoš jarní [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 06.08.2011 [cit. 2012-05-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d PRANČL, Jan. DP: Taxonomická revize rodu Callitriche v ČR [online]. Univerzita Karlova, PřF, Katedra botaniky, Praha, rev. 29.08.2011 [cit. 2012-05-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Hvězdoš jarní [online]. BOTANY.cz, rev. 10.11.2009 [cit. 2012-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Česká národní fytocenologická databáze: Callitriche palustris [online]. Botanický ústav AV ČR, Brno a Ústav botaniky a zoologie, PřF MU, Brno [cit. 2012-05-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Flora of China: Callitriche palustris [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Southwest Environmental Information Network: Callitriche palustris [online]. Southwest Biodiversity Consortium, Arizona State University, Tempe, AZ, USA [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hvězdoš jarní na Wikimedia Commons
- Výskyt hvězdoše jarního v ČR
