CEFRES

CEFRES
Vznik 1991
Sídlo Na Florenci 3/1420 110 00 Praha 1
Souřadnice
Mateřská organizace Národní centrum vědeckého výzkumu, ministerstvo zahraničních věcí a UMIFRE
Oficiální web www.cefres.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CEFRES (francouzsky Centre français de recherche en sciences sociales, česky Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) je výzkumná instituce v oblasti společenských a humanitních věd sídlící v Praze. CEFRES podporuje mezinárodní mobilitu v rámci Francie a zemí Visegrádské skupiny. Přijímá mladé vědce a výzkumné pracovníky, jejichž výzkumné projekty jsou v souladu se všeobecnou vědeckou politikou ústavu. CEFRES je mezioborovou institucí, jež je v České republice uznávaná pro svou roli ve zprostředkovávání vědeckých poznatků mezi Francií a zeměmi střední Evropy.

Historie

CEFRES byl založen v Praze roku 1991 po pádu komunistického režimu. Spadá pod správu dvou francouzských institucí – Ministerstva zahraničních věcí a mezinárodního rozvoje (nyní Ministerstvo Evropy a zahraničních věcí Francie) a francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS). Roku 2007 se ústav stal servisním a výzkumným pracovištěm CNRS.

CEFRES je jedním z 27 členů výzkumné sítě francouzských výzkumných institutů v zahraničí (IFRE).

Díky dohodě mezi Francouzským velvyslanectvím v Praze, CNRS, Univerzitou Karlovou a Akademií věd České republiky, podepsané 21. listopadu 2014 a prodloužené 6. listopadu 2019, tvoří ústav spolu s Univerzitou Karlovou v Praze a Akademií věd ČR partnerské instituce v rámci platformy vědecké francouzsko-české spolupráce v humanitních a společenských vědách, nazvané „Platforma CEFRES“. Symbolem ukotvení ústavu do českého vědeckého prostředí je také fakt, že se jeho sídlo přestěhovalo v prosinci 2015 do budovy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, na adrese Na Florenci 3/1420.

Od roku 1991 pořádal CEFRES řadu vědeckých událostí.

16.–17. června 2016 byl ústav v čele organizace projektu „Noc filozofie“. Tento projekt sdružil v Praze více než 100 filosofů a 2 000 účastníků.

V roce 2019 při příležitosti mezinárodní konference „Beyond 1989 – Hopes and Disillusions after Revolutions (A Global Approach)“ věnované třicátému výročí pádu komunistických režimů přijal pozvání francouzský ministr zahraniční, Jean-Yves Le Drian. Ministr na konferenci přednesl projev za přítomnosti svého českého protějšku, ministra Tomáše Petříčka.

V roce 2019 získal jeden z výzkumných týmů Platformy CEFRES prestižní „Consolidator grant“ Evropské rady pro výzkum (ERC).

V rámci přednášek a konferencí pořádaných CEFRESem vystoupili významní světoví vědci a badatelé jako například Roger Chartier, Bernard Lahire či Michel Wieviorka.

Významné přednášky a konference jsou zveřejněny na kanálu CEFRESu platformy YouTube.

Cíle

V době svého založení měl CEFRES za cíl po pádu komunismu znovuobnovit vědecké výměny mezi Francií a střední Evropou a upevnit akademický výzkum v oblasti humanitních a společenských věd. CEFRES od té doby rozvíjí své výzkumné programy v rámci tří prioritních výzkumných záměrů. Se svými institucionálními partnery podporuje vznik a rozvoj mezinárodních výzkumných projektů prostřednictvím programů pro přijímání zahraničních vědců a na podporu mobility.

Program na podporu mezinárodní mobility je určen pro vyslané („en délégation“) a přidružené („affectation“) výzkumné pracovníky CNRS. Dále program TANDEM, který podporuje v rámci společného výzkumného projektu jednoho badatele z AV ČR a druhého z CNRS.

Program je určen i pro postdoktorské výzkumné pracovníky, jejichž pozice jsou spolufinancované CEFRESem a Univerzitou Karlovou po dobu dvou let.

Další program je vyhrazen pro doktorandy, kteří mohou získat roční stipendia pro své projekty.

Aktivity

Výzkumné osy

Vědecká politika CEFRESu je vymezena třemi výzkumnými osami.

Osa 1. Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky [1]

  • Přemísťování osob: cesty, migrační proudy a turismus, profesní dráhy, pravidelné dojíždění, bloudění atd.
  • Cirkulace intelektuálních nebo kulturních praktik: písemností, kulturních a/nebo ekonomických statků, vědeckých výsledků, konceptů atd.
  • Sítě: institucionální, obchodní nebo sociální (jako třeba učené společnosti, umělecké sítě, diaspory atd.).
  • Kontexty recepce a odchýlení v sociálních reprezentacích, které ovlivňují způsoby osvojování, překladu a adaptace.

Osa 2. Normy a transgrese [2]

  • Monopolní a konkurenční strategie udávání norem – jako výchozí bod zde může sloužit analýza sporů, stejně tak jako bezpečnostní diskursy a praktiky.
  • Sociální praktiky transgrese (jako je marginalita, oddanost, rezistence atd.) a její ovládání (prostřednictvím násilí, vyjednávání, integrace atd.).
  • Aktéři podněcující tento fenomén (minority, vyloučené skupiny atd.) se zvláštním zřetelem na rozmanitost sociologických profilů a trajektorií individuálních aktérů.

Osa 3. Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti [3]

  • Začlenění prostorových a místních reprezentací do paradigmat objevujících se v současných humanitních a společenských vědách.
  • Symbolická konstrukce prostorů (mentální kartografie, stopy, palimpsesty, limity).
  • Společenský život věcí a utváření prostorů dle těchto věcí.
  • Zkušenosti urbánních a rurálních prostorů, veřejných a soukromých sfér, vnitřního a vnějšího prostoru.

CEFRES upřednostňuje výzkum, jehož předmět se nachází ve středoevropském prostoru, soustředí se na spojení tohoto prostoru s jinými prostory či na jeho komparaci s jinými „kulturními oblastmi“.

Výzkumné projekty

CEFRES se v poslední době zaměřil na několik projektů.

  • Od roku 2020: „Evropa: rozhořčená konfederace poražených národů? Nezpracované a zaniklé vzpomínky na postimperiální (evropské) menšiny“.
  • Od roku 2018: „Archivy a interkulturalita“.
  • Od roku 2018 do roku 2020: „Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni“.
  • CEFRES také spolupracoval na několika projektech vedených partnerskými organizacemi:
  • „Rozvoj venkova ve střední Evropě“ (ALDETEC) – projekt Národní výzkumné agentury (ANR) vedený Marie-Claude Maurel.
  • „Archiv zvukových záznamů svědectví Evropanů vězněných v Gulagu“ – projekt Centre d’études des Mondes Russe, Caucasien & Centre-Européen (CERCEC) veden Alainem Blumem (CERCEC, EHESS a INED), Martou Craveri (CERCEC) a Valérie Nivelon (RFI).

Vzdělávání

CEFRES každoročně přijímá doktorandy různých národností, dále postdoktorské vědecké pracovníky a badatele. Organizuje pravidelné semináře, letní školy a workshopy.

Knihovna CEFRES
Knihovna CEFRES

Kromě doktorandů a badatelů ústav přijímá v rámci rámcových smluv s univerzitními zařízeními, ústavy nebo jinými organizacemi také studenty na vědecké stáže. Ti pracují na své diplomové práci s tématem souvisejícím s vědeckou politikou ústavu. CEFRES nabízí i administrativní stáže, v jejichž rámci studenti pomáhají v činnostech každodenního chodu instituce.

Součástí CEFRESu je i knihovna otevřená pro širokou veřejnost, která disponuje více než 6500 svazky z oblasti společenských a humanitních věd. Publikace a rozsáhlý archiv odborných periodik je volně dostupný pro výzkumné pracovníky a studenty. Knihovna mimo jiné dvakrát do roka organizuje prezentaci knižních novinek, jejichž recenze jsou pravidelně zveřejňovány na výzkumném blogu CEFRESu „Carnet de recherche“.

Šíření vědeckých poznatků

CEFRES celoročně prezentuje vědeckou činnost prostřednictvím pořádáním seminářů, workshopů, mezinárodních konferencí a vědeckých ateliérů.

CEFRES se mimo jiné podílí na organizaci vědeckých aktivit konaných v České republice, v zemích Visegrádské skupiny, ve Francii a v dalších evropských zemích. Ústav také pravidelně pořádá kulturní akce společně s Francouzským institutem v Praze.

Ředitelé CEFRESu

Řediteli CEFRESu byli:[4]

  • Mateusz Chmurski, září 2022 –
  • Jérôme Heurtaux, září 2018 – srpen 2022
  • Clara Royer, únor 2015 – srpen 2018
  • Philippe Rusin, září 2012 – srpen 2014
  • Françoise Mayer, září 2010 – srpen 2012
  • Marie-Claude Maurel, září 2006 – srpen 2010
  • Christian Lequesne, leden 2004 – srpen 2006
  • Georges Mink, říjen 2001 – prosinec 2003
  • Antoine Marès, říjen 1998 – srpen 2001
  • Françoise Mayer, listopad 1993 – září 1998
  • Marie-Élizabeth Ducreux, říjen 1991 – říjen 1993

Odkazy

Reference

  1. http://www.cefres.cz/fr/7747
  2. http://www.cefres.cz/fr/7757
  3. http://www.cefres.cz/fr/167
  4. Bývalí ředitelé | CEFRES. www.cefres.cz [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj