Burušaskí

Burušaskí
Rozšíření	severní Pákistán
Počet mluvčích	asi 100 000
Klasifikace	Izolované jazyky;
Písmo	Urdu orthography a latinka
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	není úředním
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	není
ISO 639-3	bsk
Ethnologue	bsk
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Burušaskí neboli chadžuná je izolovaný jazyk, kterým mluví Hunzové (také zvaní Burúšové) v horských údolích pohoří Karákóram.

Původ jazyka je dosud záhadou. Používání dvacítkové početní soustavy a ergativu má s burušaskí společné baskičtina, takže se uvažuje o společných kořenech, sahajících do doby před deseti tisíci lety.^[2]^[3] Existuje teorie o Dené-kavkazské jazykové rodině, kam patří kromě burušaskí a jazyka Basků také čínština, adygejština, ketština na Sibiři a severoamerické jazyky na-dené.^[4] Jiní vědci odvozují původ burušaskí od jazyka starověkých Frygů.^[5]^[6]

Podstatná jména mají v burušaskí čtyři rody: mužský, ženský, střední pro zvířata a věci a čtvrtý rod je určen pro abstraktní pojmy. Od indoevropských jazyků se liší používáním přivlastňovacích předpon. Jazyk má 38 forem množného čísla.^[7]

Každé ze tří údolí — Hunza, Nágar a Veršikvár (zvané také Jasin) — má vlastní dialekt.

Burušaskí nemá vlastní písmo, k zápisu se obvykle používá urdská abeceda.