Brnjača

Brnjača Nemanjićová
Narození Desetiletí od 1250
Srbské království
Úmrtí 1264
Srbské království
Otec Štěpán Uroš I.
Matka Jelena z Anjou
Příbuzní Štěpán Nemanjić, Štěpán Dragutin a Štěpán Uroš II. Milutin (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Znak Nemanjićů

Brnjača (v srbské azbuce Брњача), se narodila kolem roku 1253 a žila minimálně do roku 1264. Byla srbskou princeznou z dynastie Nemanjić, která vládla Srbskému království. Jejími rodiči byli král Štěpán Uroš I. a královna Helena z Anjou. Měla bratry Štěpán Dragutina a Štěpán Milutina, oba se později dostali k vládě.

Je známo, že se Brnjača rozhodla pro duchovní život a stala se jeptiškou.[1] Nikdy se nevdala.[2]

Po své smrti byla pohřbena v klášteře Gradac, který založila její matka.[3]

Jméno

Princeznino jméno je považováno za neobvyklé. Mohlo vzniknout od jména Veronika, nebo Bernardina.[4] Vzniknout ale mohlo také od názvu feudálního státu Brnjak, odkud pocházela její matka.[5][6]

V dobových zápisech se jméno objevuje v různých podobách, například jako Brnjača (Брњача), Brnča (Брнча), Brnjča (Брњча), Bereniče (Берениче) a Prnjača (Прњача).[7][8]

Vyobrazení

Nejstarší zobrazení Brnjači, které se dochovalo, pochází z roku 1264, kdy jí bylo přibližně 12 let.[9] Nachází se na fresce v klášteře Sopoćani, která zachycuje pohřeb královny matky Anny Dandolo. Na této fresce je Brnjača zobrazena s nízkou korunou a oděvem zdobeným perlami.[8]

Další vyobrazení je z kláštera Visoki Dečani. Fresky v něm pocházejí přibližně z roku 1350. Zde je Brnjača zobrazena spolu s dalšími členy rodu Nemanjić, například Šimonem Urošem a Teodorou Nemanjic.[1][10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brnjača na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b PETKOVIĆ, L. D.; PETKOVIĆ, M. S. On some applications of circular complex functions. Computing. 1989-03, roč. 41, čís. 1–2, s. 141–148. Dostupné online [cit. 2025-03-18]. ISSN 0010-485X. doi:10.1007/bf02238737. 
  2. ↑ NIKOLIĆ, Milica; SAVIĆ, Iva; NIKOLIĆ, Ana. Toxigenic Species Aspergillus parasiticus Originating from Maize Kernels Grown in Serbia. Toxins. 2021-11-26, roč. 13, čís. 12, s. 847. Dostupné online [cit. 2025-03-18]. ISSN 2072-6651. doi:10.3390/toxins13120847. 
  3. ↑ STRIZOVIĆ, Ivana. POVEZANOST PERCEPCIJE SIGURNOSTI POSLA I ZADOVOLJSTVA ASPEKTIMA POSLA SA KONTRAPRODUKTIVNIM RADNIM PONAŠANJIMA. Primenjena psihologija. 2019-03-26, roč. 12, čís. 1, s. 47–63. Dostupné online [cit. 2025-03-18]. ISSN 2334-7287. doi:10.19090/pp.2019.1.47-63. 
  4. ↑ ANTUNOVIĆ, Ž.; BLAGOJEVIĆ, M. Nonperturbative approach to the infrared problem in monopole processes. Physics Letters B. 1989-08, roč. 227, čís. 1, s. 142–148. Dostupné online [cit. 2025-03-18]. ISSN 0370-2693. doi:10.1016/0370-2693(89)91297-5. 
  5. ↑ ĆIRKOVIĆ, Sima. Zur Ethnogenese auf dem Gebiet des ehemaligen Jugoslawien. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften Dostupné online. ISBN 978-3-663-09610-8, ISBN 978-3-663-09609-2. S. 14–27. 
  6. ↑ STOKES, Gale. <scp>Žvan milisavac</scp>. Istorija Matice srpske. Volume 1, Vreme nacionalnog budjenja i kulturnog preporoda 1826–1864 [History of the Serbian Matica. Volume 1, The Period of National Awakening and Cultural Rebirth, 1826–64]. Novi Sad: Matica Srpska. 1986. Pp. 974. The American Historical Review. 1987-10-01, roč. 92, čís. 4, s. 1000–1001. Dostupné online [cit. 2025-03-18]. ISSN 1937-5239. doi:10.1086/ahr/92.4.1000. 
  7. ↑ PURKOVIĆ, Damir. Review of: "Teaching Patterns in Technological Curricula". doi.org. 2023-11-07. Dostupné online [cit. 2025-03-18]. doi:10.32388/j1cikj. 
  8. ↑ a b VASIĆ, Rastko. Some Observations on Euphranor's "Cavalry Battle". American Journal of Archaeology. 1979-07-01, roč. 83, čís. 3, s. 345–349. Dostupné online [cit. 2025-03-18]. ISSN 0002-9114. doi:10.2307/505063. 
  9. ↑ PURKOVIĆ, Damir. Review of: "Teaching Patterns in Technological Curricula". doi.org. 2023-11-07. Dostupné online [cit. 2025-03-18]. doi:10.32388/j1cikj. 
  10. ↑ ĆIRKOVIĆ, Sima. Zur Ethnogenese auf dem Gebiet des ehemaligen Jugoslawien. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften Dostupné online. ISBN 978-3-663-09610-8, ISBN 978-3-663-09609-2. S. 14–27. 

Externí odkazy

Zdroj