Brigita Hertlová

Brigita Hertlová
Narození 23. prosince 1938
Praha
Úmrtí 18. března 2025 (ve věku 86 let)
Veselí nad Moravou
Choť František Čech
Rodiče Jan Hertl a Eva Hertlová
Příbuzní František Sekanina (děd)
Jan Zahradníček (kmotr)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brigita Hertlová (23. prosince 1938 Praha – 18. března 2025 Veselí nad Moravou) byla česká divadelní režisérka, dramaturgyně a překladatelka.

Život

Narodila se v Praze 23. prosince 1938 v rodině historika Jana Hertla,[1] jenž náležel k proudu katolických intelektuálů a počátkem 40. let se stal ředitelem nakladatelství Vyšehrad.[2] Matka byla dcerou básníka Františka Sekaniny a vystudovala přírodní vědy.[2] Za kmotra měla Brigita básníka Jana Zahradníčka.[2] Druhou světovou válku rodina strávila zčásti v Praze (včetně bombardování města v únoru 1945) a zčásti na venkově nedaleko Roudnice nad Labem.[1][3]

Po válce Hertlová nastoupila do školy a po odmaturování v roce 1957 se přihlásila ke studiu režie na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze (DAMU).[2][3] Zde se seznámila s Františkem Čechem, jehož pak v roce 1960 pojala za manžela.[3] Ten původně v 50. letech studoval v kněžském semináři u salesiánů, poté narukoval k pomocnému technickému praporu (PTP) a pracoval v dělnických profesích, coby ostravský horník se však dostal ke studiu režie na DAMU a poté od roku 1959 pracoval v divadlech, zprvu v Divadle Na zábradlí.[2] Po sňatku společně odešli do Čechova rodného Veselí nad Moravou a oba získali angažmá ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti.[2][3]

Vedle režijní a dramaturgické práce pro Slovácké divadlo (sezony 1960/63 a 1967/70[4]) v 60. letech působila také v Divadle Petra Bezruče v Ostravě či v Severomoravském divadle v Šumperku, kde pak do roku 1988 pracoval také její manžel.[2] Po srpnové invazi roku 1968 odmítla podepsat souhlas se sovětskou okupací a upadla v nemilost. Musela opustit divadlo, pracovala pak postupně v mateřské škole, v kuchyni, v dělnických zaměstnáních u výrobního pásu. Až od roku 1979 dostala možnost pracovat jako lektorka a archivářka v olomouckém Divadle Oldřicha Stibora, kde ji posléze zastihla sametová revoluce v roce 1989.[2][3]

Po roce 1989 se oba manželé mohli vrátit k režii a plnohodnotné práci pro divadlo, ať už ve Slováckém divadle, nebo v jiných regionálních divadlech – v Českém Těšíně, Olomouci či Šumperku.[2] Brigita Hertlová upravovala a dramatizovala díla jako např. Ženský zákon Josefa Gregora Tajovského (premiéra 1987),[2][5] manžel režíroval její úspěšnou dramatizaci Broučků Jana Karafiáta (1993).[2][6][7]

S manželem vychovala tři děti.[3] V posledních letech svého života žila ve Veselí nad Moravou.[2] Zemřela 18. března 2025 ve věku 86 let.[8]

Reference

  1. ↑ a b DRDA, Adam. „Jako by se člověk najednou ocitl ve válečném filmu.“ Vzpomínky na bombardování Prahy 14. února 1945. ČRo Plus [online]. Český rozhlas, 2025-02-09 [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. Dostupné také na iRozhlas.cz [1]. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l MACHALICKÁ, Jana. Žena pevného charakteru a pronikavého ducha. Zemřela osobnost českého divadla Brigita Hertlová. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2025-03-25 [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f Brigita Hertlová (1938) [online]. Paměť národa [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ VALACHOVÁ, Jana. Slovácké divadlo v režii Roberta Bellana. Brno, 2010 [cit. 2025-03-25]. 117 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Veronika Valentová. s. 106. Dostupné online.
  5. ↑ Činohra: Ženský zákon. www.ndm.cz [online]. Národní divadlo moravskoslezské [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ GRIGARCZIKOVÁ, Hana. Dramatické adaptace Karafiátových Broučků. 2016 [cit. 2025-03-25]. 69 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Andrea Hanáčková. s. 45 an.. Dostupné online.
  7. ↑ Premiéry 1990-1995. www.divadlosumperk.cz [online]. Divadlo Šumperk [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Smuteční oznámení: Brigita Hertlová: Veselí nad Moravou. www.veseli-nad-moravou.cz [online]. [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj