Borovany

Borovany
Borovany z dálky
Borovany z dálky
Znak města BorovanyVlajka města Borovany
znakvlajka
Lokalita
Status město
Pověřená obec Trhové Sviny
Obec s rozšířenou působností Trhové Sviny
(správní obvod)
Okres České Budějovice
Kraj Jihočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°53′55″ s. š., 14°38′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 4 162 (2023)[1]
Rozloha 42,33 km²[2]
Nadmořská výška 522 m n. m.
PSČ 373 12
Počet domů 1 175 (2021)[3]
Počet částí obce 7
Počet k. ú. 7
Počet ZSJ 8
Kontakt
Adresa městského úřadu Žižkovo nám. 107
373 12 Borovany
sekretariat@borovany-cb.cz
Starosta Vít Fialka
Oficiální web: www.borovany-cb.cz
Borovany na mapě
Borovany
Borovany
Další údaje
Kód obce 544281
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovany (německy Forbes) jsou město ležící sedmnáct kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic, asi osm kilometrů severně od města Trhové Sviny. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel, katastrální území měří 4 233 hektarů.

Historie

První zmínky o Borovanech pochází již z roku 1186. Koncem 13. století vlastnil Borovany rod Vítkovců. Roku 1327 získal vesnici Vilém z Landštejna, jehož syn Vítek ji roku 1359 prodal Rožmberkům, čímž se stala součástí novohradského panství. Ke konci 14. století se v Borovanech vystřídalo několik majitelů, až se ve třicátých letech 15. století Borovany dostaly do majetku Petra z Lindy. Pocházel z Holandska a v Čechách sídlil v Českých Budějovicích. Část borovanského panství si koupil ve snaze dostat se mezi místní drobnou šlechtu. Po smrti jediného syna daroval Petr z Lindy svůj majetek borovanskému klášteru. Tento klášter řádu augustiniánů kanovníků založili Petr z Lindy s manželkou Annou dne 16. října roku 1455 na místě farního kostela ze 14. století pro jednoho převora a šest kanovníků, kteří přišli z Třeboně. Později se jejich počet rozrostl.[4] Jejich kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie.

Po smrti zakladatelů ve čtyřicátých letech 15. století převzal augustiniánský klášter pod svoji ochranu Jan z Rožmberka. V první polovině 16. století klášter začal upadat do dluhů a do sporů se sílící komunitou luteránů. Roku 1557 byl zasažen morovou epidemií, při které zemřel poslední probošt Šimon a v následujícím roce i administrátor Jeroným. Budoucnost řeholníků tak měl zcela ve své moci Vilém z Rožmberka, který dosadil do funkce „svého“ probošta Matěje Kozku z Rynárce a vyjádřil se, že žádné dluhy za klášter již nezaplatí. Nový probošt přestal přijímat nové řeholníky, roku 1564 svou funkci složil a klášter byl zrušen. Roku 1578 byly Borovany, kterých se ujali Rožmberkové, povýšeny na město.

Po vymření Rožmberků v roce 1611 zdědili jejich panství včetně Borovan Švamberkové. Avšak ti o svůj majetek přišli za účast na stavovském povstání a borovanské panství připadlo císaři a později zdejšímu klášteru, který byl císařem Ferdinandem II. roku 1630 obnoven. Řád augustiniánů ještě po zavedení církevních reforem Josefa II. věřil v pokračování činnosti, a proto 21. května 1784 zvolil nového probošta, Arnošta Steina. Ten se šesti kanovníky a sedmi laiky musel klášter 14. listopadu roku 1785 opustit.[5] Zrušený klášter koupili Schwarzenbergové, jeho prelaturu přestavěli na zámek, který byl jejich letním sídlem. Roku 1850 se Borovany staly samostatnou obcí a roku 1973 obdržely status města.

Poutavý a zajímavý vhled do historie Borovan nabízí kniha Četnické humoresky z Borovan od autora Václava Šrola, vrchnícho strážmistra, který sepsal své vzpomínky o službě v Borovanech. Dvě z jeho povídek se staly součástí scénáře známých televizních Četnických humoresek.[6]

Členění města

Město se skládá ze sedmi částí, které jsou shodné s katastrálními územími

Katastrální členění Borovan

Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Ostrolovský Újezd.[7]

Starostové

V letech 1990–2014 byl starostou PhDr. Stanislav Malík. Od roku 2014 je jím Ing. Petr Jenkner.[8]

Kultura a sport

Tradiční akcí města je Borůvkobraní. Slavnosti borůvek probíhají tradičně v areálu kláštera. Na nádvoří je obvykle možné zhlédnout řemeslné jarmarky, ukázky výroby rukodělných výrobků a další kulturní program. Součástí bývá také vystoupení písničkářů, kejklířů a folklórních souborů. Především jde ale o svátek borůvek. Na místě se lze dozvědět informace o pěstování borůvek, džemování a podobně. První ročník borůvkobraní proběhl v roce 2006.

Spolky

Loutkářský soubor Jiskra

Loutkářský soubor Jiskra byl založen v roce 1955 místní organizací Československé požární ochrany (ČSPO), proto zprvu nesl název Hasičský loutkářský soubor. Název Jiskra používá od roku 1976. První pohádka byla uvedena 25. prosince 1955 na zámku v Malovaném sále. Později se hrála představení v přízemí, až soubor nastálo usídlil v nové budově vystavěné pro tyto účely mezi lety 1968 až 1970 s u místní hasičárny, kde funguje dodnes.[9][10]

Sportovně střelecký klub Borovany

Střelnice klubu vznikla v roce 1998 s možností střelby na kulové a brokové části a od roku 2014 vlastní posudek od certifikovaného balistika. Sportoviště disponuje kulovou střelnicí s délkou 50 metrů a 20 stavy pro střelce. Na brokové střelnici se nachází malá a velká věž s asfaltovými holuby.[11]

Průmysl

Na severním okraji katastru na hranicích s Ledenicemi se nachází ložisko křemeliny a keramických jílů,[12] největší v Čechách.[13] Od roku 1909 zde prováděl těžbu a zpracování podnik Calofrig,[13] od roku 2003 dceřiná společnost firmy Lasselsberger.[14] Rozvoj těžby proběhl zejména po první a poté i druhé světové válce a v sedmdesátých letech 20. století.[15]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[16]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 881 1007 929 988 1138 1108 1130 1089 1343 1457 2039 2437 2626 2837
Domy 130 148 140 150 160 171 202 245 269 302 364 447 502 606

Doprava

Městem prochází dvě silnice druhé třídy. Jsou to od Českých Budějovic na Trhové Sviny silnice II/157 a od Třeboně na Římov silnice II/155. V jižní části města ze nachází železniční nádraží Borovany na trati č.199, založené již v roce 1869, spojující České Budějovice s rakouským městem Gmünd. Trať byla v roce 2009 elektrifikována.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Borovanech.

Ochrana přírody

Rodáci

  • Theodor Wagner (1818–1892), třeboňský archivář a historik[17]
  • Václav Havelka (1885–), operní pěvec[17]
  • Stanislava Kautmanová (1902–1982), autorka knih pro mládež[17]
  • Emil Bican (1916–1991), fotograf a fotožurnalista
  • Miroslav Martan (1919–2003), ekonom, spisovatel a překladatel
  • Čestmír Hofhanzl (1941–2020), politik, poslanec a biolog

Galerie

  • Radnice na náměstí v Borovanech
    Radnice na náměstí v Borovanech
  • Kostel Navštívení Panny Marie
    Kostel Navštívení Panny Marie
  • Socha Jana Žižky z Trocnova v parku na náměstí
    Socha Jana Žižky z Trocnova v parku na náměstí
  • Kamenný pranýř na náměstí
    Kamenný pranýř na náměstí
  • Zámek
    Zámek
  • Nádvoří kláštera
    Nádvoří kláštera

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn. Příprava vydání Floridus Röhrig. Klosterneuburg-Wien: Verlag Mayer & Comp., 1994. ISBN 3-901025-34-0. S. 49–61. (německy) Dále jen Röhrig (1994). 
  5. ↑ Röhrig (1994), s. 56.
  6. ↑ Četnické humoresky z Borovan - Václav Šrol. www.databazeknih.cz [online]. Databazeknih.cz [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 404. Dostupné online. 
  8. ↑ Ustavující zastupitelstvo v Borovanech zvolilo nového starostu
  9. ↑ SOLDÁNOVÁ, Helena. Loutkáři slaví 65 let činnosti. Borovanský zpravodaj. Listopad, roč. 2020, s. 11. 
  10. ↑ Borovany: Jiskra, loutkové divadlo ČSPO / SDH Borovany (od 1955). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ SSK Borovany - Borovany. ZBRANĚ.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-19. 
  12. ↑ Exkurzní lokalita Borovany. pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Borovany - Jiří Guth Jarkovský. guth.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ POKORNÝ, Ondřej. Calofrig Borovany se stane dceřinou společností Lasselsbergeru. Hospodářské noviny. 2003-06-23. Dostupné online [cit. 2018-04-09]. 
  15. ↑ BOROVANSKO. Historie Borovan a osad. www.borovansko.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c KOVÁŘ, Daniel; KOBLASA, Pavel. Kraj trojí tváře. [s.l.]: Sdružení obcí a OkÚ České Budějovice 54 s. S. 6. 

Literatura

  • Borovany 1186–1986. Vlastivědný sborník k 800. výročí prvé zprávy o obci Borovany. Borovany: Městský národní výbor Borovany, 1986. 
  • ČERNÝ, Jiří. K ikonografii Škapulířové kaple v Borovanech. Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 2004, roč. 41, čís. 2, s. 89–101. ISSN 1212-0596. 
  • Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn. Příprava vydání Floridus Röhrig. Klosterneuburg-Wien: Verlag Mayer & Comp., 1994. ISBN 3-901025-34-0. S. 119–127. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj