Pranýř v Borovanech

Pranýř v Borovanech
Základní informace
Výstavba 1656
Materiál žula
Poloha
Adresa Borovany, ČeskoČesko Česko
Ulice Žižkovo náměstí
Souřadnice 48°53′58,22″ s. š., 14°38′31,46″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 24183/3-34 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pranýř v Borovanech v okrese České Budějovice stojí v dolní části Žižkova náměstí v sousedství dalších kulturních památek, jakými jsou radnice, sousoší svatého Jana Nepomuckého s anděly, kostel Navštívení Panny Marie (Borovany), zámek Borovany.[1] Na pranýř se místo figury biřice zavěšoval meč[2] a do konce 18. století dřevěná ruka s dřevěnou šavlí jako odznak trhového práva.[3] Borovanský pranýř je dochovaným kamenným artefaktem na náměstí a v parku a zcela zapadá do urbanistické struktury centrální části města. Na celý objekt se vztahuje památková ochrana od roku 1963.[4]

Historie

Žulový pranýř byl postaven na náměstí v Borovanech v roce 1656 a postupem času prošel několika opravami. V roce 1739 byl opraven. V roce 1891 byla okolo pranýře snížena při úpravě náměstí půda o jeden metr a k pranýři byly přizděny dva spodní stupně schůdků. V roce 1959 probíhala při rekonstrukci náměstí a budování parku rozsáhlá úprava místa a pranýř byl snesen, zpevněny a zajištěny jeho základy a na původní místo byl postaven opět v roce 1960. Další oprava pranýře proběhla v roce 1986.[5]

Popis

Žulový pranýř tvoří částečnou dominantu vnitřního prostoru náměstí, není zcela kolmý a je nepatrně vychýlen. Se svoji výškou necelých devět metrů je nejvyšší v Čechách.[6] Na čtyřech kamenných stupních je postaven vysoký dvoustupňový hranolový sokl s převislou deskou, na ní je hranolový dřík s okosenými hranami s náběhy. Na sloupu je umístěna kaplička oddělená od dříku a na ni navazuje kužel umístěný na čtyřech koulích ukončený rovněž kamennou koulí s plechovou korouhvičkou.[4] Dolní část pilíře je více rustikální, horní část pilíře působí dekorativněji díky jemně zkoseným rohům a je rovněž ukončena hlavicí. Nad hlavicí je hranol prolomený půlkruhově zakončenou nikou s letopočtem 1656. Jde o vzácný doklad feudálního trestání sloužící k právu útrpnému zachovaný ve své autentičnosti.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Borovany. 1. vyd. České Budějovice: Okresní úřad České Budějovice a Město Borovany, 2000. 94 s. ISBN 80-238-5511-5. 
  2. ↑ SOKOL, Petr. Památky západních Čech : Pranýře a klece hanby – drobné památky práva a soudnictví. 1. vyd. Plzeň: Národní památkový ústav, územní pracoviště v Plzni, 2011. 118 s. ISBN 978-80-85035-06-3. S. 29,31. 
  3. ↑ Pranýř, Borovany [online]. Hrady.cz [cit. 2025-02-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Pranýř [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ BUCHTELE, Eduard. Pamětihodnosti Borovan. Palcát: Zpravodaj MěNV Borovany. 1987, čís. 1, s. 6. 
  6. ↑ Pranýř, postrach všech provinilců aneb Toulky českými městy po zaniklých místech hanby. Lidé a Země [online]. 2019-11-24 [cit. 2025-02-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ HORNA, Richard. Pranýř: o některých zachovaných pranýřích v našich a okolních zemích. 1. vyd. Praha: nákladem knihovny Sborníku věd právních a státních, 1941. 141 s. S. 75–77. 

Literatura

  • Borovany: vlastivědný sborník k osmistému výročí prvé zprávy o obci. Borovany: Městský národní výbor, 1986. 244 s.
  • Pranýře v jižních Čechách: zajímavosti. In: Právo - Jižní Čechy. Praha : Borgis,1999, 9(110), s. 13 : il..
  • HLUŠTÍKOVÁ, Magdalena. Borovany: tehdy a dnes. Vydání první. Borovany: Město Borovany, 2018. 119 stran. ISBN 978-80-87082-39-3
  • PELICH, Martin. Borovany 800 let. Vydání: 1. Borovany: Obec Borovany, 2019. 279 stran. ISBN 978-80-270-4614-0
  • KOVÁŘ, Daniel. Borovany. 1. vyd. České Budějovice: District Office České Budějovice, 2000. 94 s. ISBN 80-238-5513-1

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Pranýř na Wikimedia Commons

Zdroj