Bonaventura Hahn

Jeho knížecí Milost
Bonaventura Hahn
biskup vratislavský
Církev římskokatolická
Arcidiecéze vratislavská
Svěcení
Kněžské svěcení 1577
Osobní údaje
Datum narození 1540?
Místo narození Hlohov, Prusko
Datum úmrtí 29. června 1602
ve věku 62 let
Místo úmrtí Olomouc, Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Katedrála sv. Jana Křtitele
51°6′51″ s. š., 17°2′46″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bonaventura Hahn (1540?, Hlohov29. června 1602, Olomouc) byl římskokatolický duchovní. Mezi lety 1596 a 1599 byl vratislavským biskupem.

Životopis

Otec Bonaventury Hahna byl rektorem městské školy v Hlohově a později vratislavským biskupským kancléřem. Bonaventura Hahn vychodil gymnázium v Nise a dále studoval ve VídniIngolstadtu, kde v roce 1571 získal doktorát z filozofie.

Roku 1574 se stal kanovníkem vratislavské kapituly. V roce 1575 odcestoval z pověření biskupa Ondřeje Jerina do Říma, kde absolvoval Collegium Romanum a roku 1577 byl vysvěcen na kněze. O rok později se stal doktorem obojího práva na univerzitě v Bologni.

Po smrti biskupa Jerina byl Bonaventura Hahn 5. prosince 1596 zvolen biskupem. Jeho protikandidát Pavel Albert však vyvinul diplomatické tlaky ve Vídni a císař Rudolf II. požádal papeže Klementa VIII., aby Hahna dovedl k rezignaci. Stalo se tak 19. února 1599 a kapitula následně zvolila biskupem Pavla Alberta. Bonaventura Hahn odešel do Olomouce, kde později zemřel. Jeho ostatky jsou uloženy v katedrále svatého Jana Křtitele ve Vratislavi.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bonaventura Hahn na polské Wikipedii.

  1. Bonaventura Hahn [online]. Find a Grave, 2012-10-18 [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • MANDZIUK, Józef. Historia Kościoła katolickiego na Śląsku. Varšava: Wydawnictwa Akademii Teologii Katolickiej, 1995. 263 s. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy

Předchůdce:
Ondřej Jerin
Znak z doby nástupu Kníže-biskup vratislavský a kníže niský
15961599
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Pavel Albert

Zdroj