Bohumil Eduard Tolman
Bohumil Eduard Tolman | |
---|---|
![]() | |
Narození |
26. března 1842 Nižbor |
Úmrtí |
23. prosince 1903 (ve věku 61 let) Hradec Králové |
Povolání | knihkupec, vydavatel, novinář, učitel a redaktor |
Choť | Pavlína Tolman |
Děti | Jiří Vladimír Tolman |
Rodiče | Liborin Tolman[1] |
Příbuzní | Břetislav Tolman[2] (bratr) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohumil Eduard Tolman (narozen jako Theofil Eduard Theodor Tolman) (26. března 1842 Nová Huť pod Nižborem[3] – 23. prosince 1903 Hradec Králové[4]) byl český nakladatel a knihkupec v Hradci Králové.
Život
Bohumil Eduard Tolman se narodil dne 26. března 1842 v Nové Huti (dnes část Nižboru) u Berouna do rodiny učitele Libora Tolmana původem z Křivoklátu a jeho manželky Antonie, rozené Haunerové z mlynářského rodu v Rakovníku.[3] B. E. Tolman pokračoval ve stopách svého otce, vystudoval nižší reálku v Praze, později se stal učitelem na obchodní škole v Praze.[5] Byl také redaktorem politického listu Posel z Prahy a v této funkci byl souzen za tiskové delikty a mezi listopadem 1868 a dubnem 1870 byl vězněn.[6]
Po propuštění z vězení se přestěhoval do Hradce Králové. V roce 1871 nastoupil jako účetní papírny v Kuklenách a ve stejném roce se také oženil s Pavlínou Zeiskovou. Matka Pavlíny, Marie rozená Pospíšilová, byla dcerou hradeckého nakladatele, knihkupce a buditele Jana Hostivíta Pospíšila.[6] Bohumil E. Tolman zakoupil v roce 1875 Hejcmanovo knihkupectví v domě čp. 26 na Velkém náměstí .[7] V roce 1878 se mu narodil syn Jiří Vladimír Tolman, který později převzal knihkupectví po svém otci.[8] Kvůli letům stráveným ve vězení mu však byla dlouho odpírána knihkupecká koncese, kterou získal až v roce 1880.[6]
B. E. Tolman se stal výraznou osobností Hradce Králové. Jeho knihkupectví a nakladatelství prosperovalo, knihy začal také půjčovat a zapojil se do profesního života. Byl členem Spolku českých knihkupců a nakladatelů, od roku 1887 předsedou téhož spolku na venkově a 16 let také předsedal hradeckému obchodnímu grémiu. Dále byl členem hradeckého Sokola, pokladníkem sokolské župy východočeské, místostarostou Živnostensko-čtenářské jednoty nebo předsedou spolku českých porotců. Působil také ve sdružení Beseda, sídlícím v domě čp. 126 na Malém náměstí. Byl členem a předsedou sboru dobrovolných hasičů, učitelem účetnictví na zámečnické škole, revisorem spořitelny a kontrolorem záložny, přes 20 let rovněž soudním účetnickým znalcem při hradeckém c. k. krajském soudu a 13 let soudcem laikem u téhož soudu.[9]
B. E. Tolman předal v roce 1902, stižen chorobou, knihkupectví a nakladatelství svému synovi Jiřímu Tolmanovi. Zemřel následující rok, dne 23. prosince 1903 v domě čp. 26 na Velkém náměstí. Podle matričního záznamu zemřel na chorobu srdeční a byl pohřben dne 26. prosince 1903 na hřbitově v Kuklenách poblíž kostela sv. Anny.
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Praha, Matrika narozených Nižbor 14, s. 24. Dostupné online.
- ↑ SOA Praha, Matrika narozených Nižbor 14, s. 95. Dostupné online.
- ↑ a b Záznam narození Bohumila Eduarda Tolmana. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Záznam o úmrtí Bohumila Eduarda Tolmana. aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Bohumil Eduard Tolman. www.osobnostiregionu.cz [online]. [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c B. E. Tolman. Regionální nakladatelství při knihkupectví v Hradci Králové. www.slovnik-nakladatelstvi.cz [online]. Slovník českých nakladatelství 1849–1949 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ TOLMAN, Jiří Vladimír. Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové [online]. Hradec Králové: 1928 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Vladimír Tolman. www.osobnostiregionu.cz [online]. [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Úmrtí - B. E. Tolman. Ratibor, roč. 20, čis. 52, s. 827 [online]. 25. 12. 1903 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.