Boňov

Boňov
Pohled přes požární nádrž
Pohled přes požární nádrž
Lokalita
Charakter místní část
Obec Jaroměřice nad Rokytnou
Okres Třebíč
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°7′4″ s. š., 15°55′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 81 (2021)[1]
Katastrální území Boňov (5,5 km²)
Nadmořská výška 465 m n. m.
PSČ 675 51
Počet domů 55 (2011)[2]
Boňov na mapě
Boňov
Boňov
Další údaje
Kód části obce 7234
Kód k. ú. 607231
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boňov (s předložkou 2. pád do Boňova, 6. pád v Boňově, německy Boniau, do 17. století Bohuňov[3], poté Bouňov[4]) je vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou, památkově chráněná jako vesnická památková zóna.[5] Ve vesnici žije 81[1] obyvatel.

Geografická charakteristika

Zastavěné území místní části Boňov je od zastavěného území místní části Jaroměřic nad Rokytnou vzdáleno 2,8 km. Obě části města spojuje silnice II/401. Tato silnice Boňovem prochází a směřuje k severovýchodu k Lipníku a Dolním Vilémovicím. Silnice III/4015 spojuje Boňov s Ratibořicemi a Štěpánovicemi. Nadmořská výška Boňova se pohybuje mezi 460–475 m n. m. a stoupá směrem k severovýchodu.

Boňov má vlastní požární rybníček napájený bezejmenným potůčkem. Na jih od Boňova protéká potok Ostrý. Ten vytéká z Ostrého rybníka. Zdrojem jeho vod i vod dalšího přítoku potoka Ostrého přitékajícího ze severu je zalesněný vrch Na Skalném (557 m n. m.). Ostrý potok dál směřuje k Jaroměřicím a cestou napájí i rybníky Vlčák a Troubský (lidově „Troubák“).

Historie

V Boňově je doloženo osídlení mladší doby kamenné. Nalezeny byly kamenné broušené nástroje, především sekery a mlaty. Dále jsou zastoupeny fragmenty lineární keramiky i moravské malované keramiky. Při silnici II/401 bylo objeveno sídliště lidu kultury zvoncovitých pohárů.[6] Žili zde i staří Slované, a to v místech, kde stávala zaniklá ves Pokleky (dnešní trať „Proklaty“).[7]

Boňov se poprvé zmiňuje v listině z 25. ledna 1361. Tehdy jej bítovští Lichtenburkové prodali žďárskému klášteru. V roce 1373 v obci stála tvrz.[8] Od poloviny 15. století se s Boňovem nakládalo jako se součástí jaroměřického panství. Od roku 1562 Boňov nalézáme v ratibořickém panství. Roku 1775 se místní občané zúčastnili nevolnického povstání a roku 1821 se vesnice nepřipojila k robotnímu povstání a bylo jí vyhrožováno vypálením, protože se nepřipojila.[9] V roce 1797 ve škole vznikla škola, ale školní budova pak byla postavena až v roce 1881. Do roku 1849 byla vesnice součástí lesonického panství, od roku 1850 pak patřila pod znojemský okres a od roku 1896 byla součástí okresu Moravské Budějovice. Do roku 1882 patřil Boňov pod Ratibořice, následně pak byl samostatnou obcí a od roku 1976 je součástí města Jaroměřice nad Rokytnou.[9]

V roce 1944 se v nedaleké hájence Na Ostrých ukrývali parašutisti z výsadku skupiny Spelter. Gestapo následně nechalo popravit tři občany Boňova.[10] Byli jimi Michal Kratochvíl, František Pelán a František Durda.[9]

Boňov byl elektrifikován v roce 1930 Západomoravskými elektrárnami (ZME). Jednotné zemědělské družstvo bylo zřízeno roce 1953, v roce 1973 pak bylo sloučeno s JZD Niva ve Výčapech.[9]

V roce 1995 se Boňov stal vesnickou památkovou zónou. Z důvodu vysokých nákladů na rekonstrukci domů v roce 2021 začali obyvatelé vesnice uvažovat o vystoupení ze zóny.[11]

Dne 17. listopadu 2018 byla u vesnice odpůrci úložiště jaderného odpadu vysazena lípa.[12]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Boňova[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 263 236 233 247 227 222 223 185 205 174 154 115 99

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Boňově.
  • kaple svatých Cyrila a Metoděje – stavba z 60. let 18. století[14]
  • obec byla v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou zónou pro téměř původně zachovalý půdorys vesnice a architektonickou hodnotu návesních stavení (štítově orientované uzavřené statky s branou a přízemní domy se zdobenými vjezdovými branami)[15]

Zajímavosti

  • Pohledy z Boňova
  • Kaple na návsi
    Kaple na návsi
  • Opravená usedlost
    Opravená usedlost
  • Památník boňovským obětem 1. a 2. světové války
    Památník boňovským obětem 1. a 2. světové války

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ Světové dědictví, NKP, chráněná území [online]. monumnet.npu.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 177–178. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  7. ↑ PLICHTA, A. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. I. Jaroměřice nad Rokytnou : Arca JiMfa, 1994. ISBN 80-85766-38-8
  8. ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 120. Dostupné online.
  9. ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 538–540. 
  10. ↑ MAHEL, Luděk. V Boňově uctí památku gestapem popravených sousedů. Třebíčský deník. 2018-06-21. Dostupné online [cit. 2018-07-25]. 
  11. ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Opravy domů v Boňově vyjdou draho, kvůli památkové zóně. Třebíčský deník. 2021-06-04. Dostupné online [cit. 2021-08-10]. 
  12. ↑ MAHEL, Luděk. Odpůrci jaderného úložiště vysadí symbolicky 17. listopadu lípu. Třebíčský deník. 2018-11-15. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. 
  13. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  14. ↑ Město Jaroměřice nad Rokytnou. Boňov: Jaroměřice nad Rokytnou [online]. Město Jaroměřice nad Rokytnou, 2007-05-11 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ POSPÍCHALOVÁ, Jana. Vesnická památková zóna Boňov (Jaroměřice nad Rokytnou) | Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2007-01-29 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj