Bitva o Kyjev (2022)

Bitva o Kyjev
konflikt: Ruská invaze na Ukrajinu, Kyjevská ofenzíva
Ruské bombardování Kyjevské televizní věže 1. března 2022
Trvání	25. února – 31. března 2022
Místo	Kyjev, Ukrajina
Souřadnice	50°27′ s. š., 30°31′25″ v. d.
Výsledek	Ukrajinské vítězství
Strany
Rusko Rusko Ukrajina Ukrajina
Velitelé
Vladimir Putin Volodymyr Zelenskyj Vitalij Kličko
Síla
Ozbrojené síly Ruské federace Pozemní síly Vzdušně-kosmické síly Výsadkové vojsko Ozbrojené síly Ukrajiny Pozemní síly Teritoriální obranné síly[1] Letectvo Národní garda čečenští dobrovolníci
Ztráty
Dle Ukrajiny: 18 mrtvých, 60 zraněných[2] 235 mrtvých vojáků, 748 zraněných vojáků, 264 mrtvých civilistů, 241 zraněných civilistů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Kyjev byla vojenským střetnutím mezi Ruskem a Ukrajinou o ukrajinské hlavní město Kyjev jako součást kyjevské ofenzívy během ruské invaze na Ukrajinu. Trvala od 25. února, kdy ruská armáda dobyla letiště Hostomel severozápadně od města, do 31. března 2022, kdy ukrajinská armáda po rozsáhlém protiútoku vytlačila ruské jednotky západně i východně od Kyjeva.^[3][4] Do 2. dubna Ukrajinci získali kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí.^[5]

Rusové se již v úvodních hodinách invaze pokusili za pomocí výsadkářů obsadit strategické letiště Hostomel poblíž Kyjeva, odtud vést bleskový útok na hlavní město, kde zároveň působili proruští sabotéři, a obsadit klíčové instituce, což by výrazně zkomplikovalo efektivní odpor ukrajinských obránců.^[6] Po neúspěchu této operace se ruská armáda opakovaně pokusila Kyjev obklíčit, ovšem vlivem nedostatku sil v západním úseku a pomalého postupu ze severu od Černihivu a východu od Sum se jí to nepodařilo. Těžké ztráty a problémy s logistikou nakonec vedly k utlumení útočných operací na ruské straně a úspěšnému ukrajinskému protiútoku.

Ukrajinské vítězství v bitvě u Kyjeva bylo klíčovou událostí první fáze války. Obránci tím dosáhli nejen významného vojenského, ale i symbolického vítězství.^[7] Ústup ruské armády a odhalení masových hrobů v Buči jen pár kilometrů od Kyjeva zároveň znamenaly obrat v politice Západu. Představitelé Spojených států deklarovali snahu Rusko nejen porazit, ale i výrazně oslabit, aby nebylo schopné agresi zopakovat v budoucnu.^[8][9] To se projevilo i na zvýšených dodávkách těžkých zbraní Ukrajině.^[10]

Pozadí

Kyjev, ukrajinské hlavní město, které před ruskou invazí mělo takřka 3 miliony obyvatel, je zároveň klíčové politické a hospodářské centrum země a důležitý dopravní uzel.

Přestože ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu na počátku invaze hlavní cíle tzv. speciální operace definoval vágně jako demilitarizace a denacifikace Ukrajiny,^[11] pravděpodobným cílem bylo dobytí Kyjeva a dosazení loutkové proruské vlády.^[12] Dle Kamila Galeeva Rusové nepočítali s rozsáhlejším odporem, a proto útok naplánovali po vzoru operace Dunaj (invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968) s riskantním výsadkem na nedalekém letišti Hostomel.^[13].

Navzdory faktu, že se Ukrajinci v hlavním městě již týdny dopředu připravovali,^[14][15] západní zpravodajské služby, které správně předvídaly ruskou invazi, očekávaly pád Kyjeva do dvou dnů.^[16]

Bitva

25. únor

Dne 25. února v dopoledních hodinách vstoupili tři ruští sabotéři převlečení za ukrajinské vojáky do Oboloňského rajónu v severní části Kyjeva, který se nachází asi 9,7 km od ukrajinského parlamentu.^[17][18] Tři sabotéři byli následně zabiti ukrajinskými silami.^[19][20] Po celý den byla v několika částech města slyšet střelba, kterou ukrajinští představitelé označili za důsledek střetů s ruskými jednotkami.^[21][22] Později dopoledne byl nad městem sestřelen stíhací letoun Su-27, který následně narazil do obytného domu.^[23]

Kyjevský starosta Vitalij Kličko slíbil, že se chopí zbraně a bude bojovat. Stejně se vyjádřil i jeho bratr Vladimir, který vstoupil do zálohy o několik měsíců dříve.^[24]

Pozemní síly Ruské federace se soustřeďují a posilují na mezinárodním letišti Hostomel, které se nachází na kyjevském předměstí Hostomel a které dobyly po prudké bitvě, během níž bylo letiště dvakrát dobyto.^[25] Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval obyvatele Kyjeva, aby na ruský útok odpověděli Molotovovými koktejly^[26][27]; mezi občany bylo rozdáno 18 000 kusů ručních zbraní. Byly povolány také Teritoriální obranné síly, které jsou obvykle využívány jako záložní.^[28]

Po zprávách o silné střelbě v Kyjevě v noci na 25. února ukrajinské síly tvrdí, že zabily přibližně 60 ruských sabotérů.^[29]

26. únor

Brzy ráno 26. února začaly hlavní ruské síly útočit na Kyjev. Ruské dělostřelectvo ostřelovalo město více než 30 minut.^[30] Současně ukrajinská armáda odrazila ruský útok na elektrárnu v severovýchodní čtvrti Troješčina, přičemž BBC naznačuje, že útok mohl být „snahou připravit město o elektřinu“.^[31] K těžkým bojům došlo také poblíž Kyjevské zoologické zahrady v centrální čtvrti Šuljavka, kde ukrajinské síly bránily armádní základnu před Rusy na Vítězné třídě.^[32] Boje probíhaly také v dalších ulicích Kyjeva a obyvatelé byli varováni, aby se vyhýbali oknům a balkonům.^[31]

Podle prezidenta Zelenského se ukrajinským silám podařilo odrazit ruskou ofenzívu a nadále držet město a okolní velká města. Zákaz vycházení byl prodloužen od 17:00 do 8:00 hodin (dříve platil od 22:00 do 7:00 hodin). Civilisté, kteří neuposlechnou a setrvají na ulicích, budou považováni za členy sabotážních nebo průzkumných skupin.^[33][34]

Podle britského ministerstva obrany se většina ruských sil nacházela 30 km od centra Kyjeva.^[35][36][37]

Za mobilizaci dobrovolníků zodpovídají Teritoriální obranné síly Ukrajiny. Ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj uvedl, že dobrovolníci v Kyjevě dostali více než 25 000 útočných pušek, granátomety, odpalovací zařízení a asi 10 milionů nábojů.^[38]

27. únor

Brzy ráno 27. února došlo v Kyjevě ke střetům s ruskými sabotéry. Místní představitelé tvrdili, že Kyjev byl do rána plně pod kontrolou ukrajinských sil.^[39][40] Večer 27. února oznámila agentura Associated Press, že Kličko prohlásil, že město je obklíčeno.^[41] Kličkův mluvčí však později médiu The Kyiv Independent řekl, že se starosta špatně vyjádřil a že zprávy o obklíčení Kyjeva jsou nepravdivé.^[41]

Později ráno dopadla raketa, která explodovala na nádvoří 16patrové budovy ve čtvrti Troješčina a způsobila požár 7 aut.^[42] Podle ukrajinských představitelů byla raketa vypálena ruským strategickým bombardérem z Běloruska.^[43][44]

V noci 27. února se ruský konvoj pokusil vybudovat základnu u metra Sirec, což vedlo ke smrtelnému střetu s ukrajinskými vojáky. Ruské jednotky rovněž střílely na ukrajinský vojenský autobus, což si vyžádalo neznámý počet obětí.^[45]

28. únor

Ruské ministerstvo obrany obvinilo ukrajinskou vládu, že využívá civilisty v Kyjevě jako živé štíty, protože vyhlásila zákaz vycházení a přesvědčila je, aby zůstali ve svých domovech. Ministerstvo obvinilo také ukrajinské nacionalisty vyzbrojené vládou, že jsou zodpovědní za rabování ve městě, z něhož ukrajinská vláda viní ruské sabotéry.^[46][47]

Nová vlna ruských vojsk postupovala k městu, ale k přímým bojům nedošlo.^[48] Satelitní snímky pořízené společností Maxar Technologies zaznamenaly velkou ruskou kolonu mířící do Kyjeva ze severu, která se nacházela přibližně 39 km od centra Kyjeva.^[49][50][51] Ukrajinské úřady zastřelily izraelsko-ukrajinského občana, kterého mylně považovaly za čečenského příslušníka ruské armády.^[52][53]

Ruské ministerstvo obrany vydalo varování pro civilisty, že hodlá zaútočit na ukrajinská radarové zařízení v okolí Kyjeva a že všichni obyvatelé z okolí by měli oblast opustit. Té noci byly na vojenskou základnu v Brovarech vypáleny ruské rakety, které způsobily rozsáhlý požár.^[54][55][56]

1. březen

Ráno 1. března vydalo ruské ministerstvo obrany varování civilistům, že hodlá zaútočit na ukrajinská vysílací zařízení v okolí Kyjeva a že všichni obyvatelé z okolí by měli oblast opustit.^[57][58] O několik hodin později zasáhla ruská raketa Televizní věž v Kyjevě, přerušila televizní vysílání, zabila pět lidí a pět dalších zranila.^{[59][60][61][62][63][64]}Ukrajinské ministerstvo zahraničí nálet odsoudilo.^[65]Pamětní centrum holokaustu Babí Jar potvrdilo zprávy, že druhá raketa zasáhla nedaleký památník masakru v Babím Jaru.^[60][66][67]

Ruské ostřelování zasáhlo čtvrti Rusanivka a Kurenivka a města Bojarka a Vyšneve a také oblast kolem kyjevského mezinárodního letiště.^[68][69]

2. březen

Dne 2. března starosta města Vitalij Kličko prohlásil, že ruská armáda začíná obkličovat město ve snaze prosadit blokádu.^[70]Ukrajinské letectvo rovněž potvrdilo, že v noci předtím sestřelilo nad Kyjevem dva ruské letouny Suchoj Su-35.^[71][72]

Kličko uvedl, že z Běloruska se ke Kyjevu blíží tanky a že ukrajinské úřady kontrolují kontrolní stanoviště.^[73] Šéf rozvědky Estonských obranných sil Margo Grosberg odhadl, že postupující ruská kolona dorazí na vnější předměstí Kyjeva nejméně za dva dny a poté se pokusí město obléhat.^[74]Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že mu Zelenskyj řekl, že Ukrajina se odmítne stáhnout z Kyjeva.^[75]

Úlomky ruské rakety dopadly na železniční stanici Kyjiv-Pasažyrskyj a poškodily hlavní teplovod. Následný výbuch způsobil na nádraží menší škody.^[76][77]

3. březen

The New York Times 3. března odhadl, že se v městském metru ukrývá přes 15 000 lidí.^[78]

Ministerstvo obrany Spojeného království vydalo prohlášení, že v uplynulých třech dnech postupující ruský konvoj učinil „malý znatelný pokrok“.^[79]

4. březen

Nová vlna ostřelování zasáhla centrum Kyjeva včetně čtvrti Borščahivka.^[80] Vyšetřování CNN na základě videí ze sociálních sítí zachycujících následky raketových úderů ukázalo, že nálety zasáhly obchodní centrum a mnoho vícepodlažních budov v západní části města.^[81]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Kyiv (2022) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva o Kyjev na Wikimedia Commons

Zdroj