Bitcoinová kauza

Bitcoinová kauza či bitcoinová aféra je mediální označení aféry týkající se daru v hodnotě zhruba jedné miliardy korun v bitcoinech, který v březnu 2025 přijalo ministerstvo spravedlnosti pod vedením ministra Pavla Blažka (ODS) od odsouzeného překupníka drog Tomáše Jiřikovského.

Poté, co se kauzou začala zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu a média kvůli podezření, že by mohlo jít o legalizaci výnosů z trestné činnosti, se ministr Blažek 30. května 2025 rozhodl podat demisi a 7. června pozastavil členství v ODS.^[1][2][3]

Případ odkryla Zdislava Pokorná v Deníku N,^[4] když v článku z 28. května 2025 zařadila vyučeného zámečníka Tomáše Jiřikovského mezi nejbohatší Čechy, s majetkem v přibližné částce dvou miliard korun.^[3] Jiřikovský byl v roce 2021 propuštěn z vězení, kde si odpykal část z devítiletého trestu za zpronevěru a obchodování s drogami. Na svém webu Sheep Marketplace, darknetovém tržišti s drogami, zprostředkovával obchodování s heroinem, metadonem, subutexem, oxykodonem, fentanylem a dalšími substancemi.^[5] Jiřikovský vydělával na provizích z každé transakce. V prosinci 2013 zde ukradl kupujícím a prodávajícím necelých 841 bitcoinů, což tehdy bylo přes 16 milionů korun.^[5]

V roce 2017 soud poslal Jiřikovského za zpronevěru, obchod s narkotiky a nedovolené držení zbraní na devět let do vězení. Po odpykání poloviny trestu byl za dobré chování propuštěn. Od roku 2021 probíhaly soudy o zadrženou elektroniku. Krajský soud v Brně a Vrchní soud v Olomouci nejprve rozhodly, že se elektronika vrátí, ale její obsah se musí smazat. Chtěly tak zabránit tomu, aby měl Jiřikovský prospěch z bitcoinů (jejichž hodnota tehdy už převyšovala 600 milionů korun), pokud by k nim díky obsahu zařízení získal opět přístup. O dva roky později v roce 2023 však Nejvyšší soud v Brně rozhodl, že obsah smazán nebude,^[5] pokud se nepodaří stoprocentně zjistit, jestli jsou v počítačích podezřele získané bitcoiny, má Jiřikovský na vrácení elektroniky nárok (a zdůraznil potřebu spolupráce obviněného ohledně šifrovaných zařízení). V lednu 2025 rozhodl pravomocně Krajský soud v Brně, že se hlavní část techniky vrátí Jiřikovskému nesmazaná, když Jiříkovský tvrdil, že hesla do počítačů zapomněl.^[6] Soud nechal smazat jen tři počítače (tři notebooky a jeden externí disk), u kterých znalci určili, že by mu pomohly získat přístup do kryptopeněženek. Osm zašifrovaných zařízení vrátil soud neporušené (dva zašifrované počítače, tři telefony a tři tablety).^[7] Vráceno bylo celkem asi 30 zařízení.^[8]

První dopis advokáta Kárima Titze s nabídkou bitcoinů dorazil na ministerstvo v polovině srpna 2023 a přijal ho náměstek Antonín Stanislav (ODS, na jaře 20244 rezignoval po sérii jiných podezření). Advokát nabízel převod bitcoinů velmi vysoké hodnoty ve prospěch České republiky, pokud stát vrátí Jiříkovskému zabavenou techniku. Advokát argumentoval tím, že Jiříkovský si již odpykal trest za provozování nelegálního internetového tržiště Sheep Marketplace, propadnul mu majetek a u bitcoinů uložených v jeho počítači policie nezjistila, že by pocházely z trestné činnosti (stejně později argumentoval i ministr Blažek). V té době policie netušila, že by Jiříkovský měl něco společného s tržištěm Nucleus.^[9]

V polovině prosince 2024 obdržel politický náměstek ministra Blažka Karel Dvořák (místopředseda hnutí STAN) v rámci své činnosti na Ministerstvu spravedlnosti oficiální e-mail, ve kterém se již dříve podaná nabídka advokáta Titze o daru bitcoinů státu řešila. Odpověď náměstka a tím i ministra zněla, že hardware s kryptoměnami může panu Jiřikovskému podle zákona vydat pouze soud, do jehož činnosti ministerstvo nesmí zasahovat.^[10]

V březnu 2025 advokát Kárim Titz nabídl ministerstvu spravedlnosti, že po společném otevření kryptopeněženky získá ministerstvo 30 % obsažených bitcoinů. Smlouvu dojednával Radomír Daňhel, dnes už bývalý náměstek ministerstva spravedlnosti. K otevření kryptopeněženky však bylo provedeno znalcem Jiřím Bergerem bez přítomnosti dohodnutého notáře^[11][12] Lubomíra Miky.^[13] U předání měl být další svědek – zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který spadá pod Ministerstvo financí, avšak úřad účast odmítl pro nekompetenci k takové činnosti.^[14]

Ministerstvo získalo v březnu darem 468 bitcoinů,^{[pozn. 1]} což bylo ke květnu 2025 asi jedna miliarda korun. Bitcoiny byly převedeny na kryptopeněženku ÚZSVM, protože Ministerstvo spravedlnosti žádnou nemělo.^[14]

Získané bitcoiny ministerstvo následně prodalo v aukci. Ministr Blažek v květnu 2025 transakci na dotazy novinářů označoval jako „ultralegální“^[3] nebo „ultračistou“.^[16]

Teprve po převodu bitcoinů se zjistilo, že ministerstvu (resp. úřadu ÚZSVM) přišly bitcoiny z kryptopeněženky z jednoho z největších nelegálních tržišť na světě, Nucleus, na kterém se obchodovalo se zbraněmi a drogami. Policie při vyšetřování Jiříkovského ohledně kauzy Sheep Marketplace (za kterou si odpykal trest), neřešila, zda by mohl být Jiřikovský spojen i s tržištěm Nucleus.^[17]

Jiřikovský se osobně pokusil další část svých bitcoinů proměnit na peníze v pražské kryptosměnárně Bit.plus, která však zasáhla na základě regulace kryptoměn a zákona proti praní špinavých peněz, přestože Jiříkovský předložil smlouvu s ministerstvem spravedlnosti, že 2 miliardy v bitcoinech mu náleží.^[18] Směnárna pomocí nezávislého nástroje Chainalysis z blockchainu zjistila, že jeho bitcoiny pocházejí z takzvané peněženky nelegálního tržiště Nucleus.^[19] Kvůli nedůvěryhodnosti bitcoinů i smlouvy směnárna nahlásila událost Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ), který podal trestní oznámení (v té době se však již policisté případem zabývali). Tímto okamžikem došlo k propojení Jiříkovského s tržištěm Nucleus, které se před tím soudu nepodařilo prokázat. Policie nechala bitcoiny „zmrazit“ (dala příkaz směnárnám, aby zabránily jejich zpeněžení).^[18] Jiříkovský poté opustil republiku, což mohl, protože v té době nebyl z ničeho obviněn.^[20]

Poté, co se případem začala intenzivně zabývat média, se ministr Blažek rozhodl 30. května 2025 podat demisi, aby čtyři měsíce před volbami do sněmovny nepoškozoval vládní koalici.^[21] Odstoupil i náměstek Blažka, Radomír Daňhel. Premiér Fiala poté uvedl, že kvůli nastalé situaci bude jednat Bezpečnostní rada státu.^[22]

Kirill Juran, právní zástupce dvou klientů, kteří od státu zmíněné bitcoiny obdrželi, sdělil, že klienti nedostali od státu informace ohledně původu kryptoměnových mincí. Kupní smlouva neobsahovala informace ohledně adres, ze kterých měl bitcoin přijít. Klienti nedostali celou částku od státu dne 11. června 2025. Juran poukázal, že stát nechtěl vydat další kupní smlouvu pro dokončení převodu celé částky. Zároveň zkritizoval prohlášení, že nikdo nebyl poškozený v kauze, protože nejvíce jsou dle jeho názoru poškozeni lidé, kteří nakoupili bitcoiny od státu. Nevyloučil souzení se se státem kvůli vzniklé škodě, kterou odhadl při ceně 200 tisíc USD za 1 BTC na půl miliardy českých korun.^[23][24]

Případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které v něm vidí možné zločiny zneužití pravomoci úřední osoby, legalizace výnosů z trestné činnosti a nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami.^[18] Pracovníci Národní centrály proti organizovanému zločinu požádali o spolupráci americkou FBI, aby společně vyšetřili napojení Jiřikovského na darkwebové tržiště Nucleus Market.^[25][26] Dne 11. června 2025 probírali kauzu poslanci z komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ) a konstatovali, že úřad postupoval správně.^[18]

Na schůzi sněmovního bezpečnostního výboru 12. června 2025 šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ujistil poslance, že kauzu nerozpoutali ani neřídili příslušníci cizí moci.^[zdroj⁠?!] Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) téhož dne zajistili na ministerstvech spravedlnosti a financí dokumenty k bitcoinové kauze. Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) jim vyjádřila plnou součinnost a plánovala vládě do týdne představit časový sled událostí.^[27] Předseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) sdělil, že vyšetřovatelé budou muset spolupracovat se zahraničím.^[28]

Redaktor Martin Drtina z webu Lupa.cz analyzoval vývoj na blockchainu s tehdy dostupnými dokumenty. Novinář zjistil, že spící bitcoinová peněženka – místo pro úschovu bitcoinu v celé bitcoinové sítí – která patřila pod tržiště Nucleus Market, se stala aktivní s transakcemi v době dvou dnů, 6. a 7. března 2025. Dále redaktor ozřejmil identitu znalce z darovací smlouvy jako Jiřího Bergera.^[29] Dne 7. března 2025 v čase mezi 9. a 12. hodinou došlo ke kontrolnímu převodu přesně 0,468 BTC na hardwarovou peněženku Trezor T ve vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Na tu samou kryptoměnovou adresu bylo následně týž den odesláno celkem 468 BTC po čtyřech částech. Po 22 minutách od skončení zápisu notáře došlo ze stejné adresy k přesunu dalších 151 BTC na další adresy, kde vyjma další trojce převodů zůstávají doposud. Drtina tak dle vlastních slov jasně prokázal, že osoba, která převedla peníze na stát, ovládala veškeré peněženky napojené na tržiště Nucleus.^[29]

Drtina vysvětlil převody 6. března 2025, které nebyly součástí notářského zápisu, v dalším článku. Ve druhém článku rovněž vysvětlil, že veškeré finanční prostředky, které stát obdržel podle darovací smlouvy, byly spojené s Nucleem.^[30] Spekuloval, že rozmělňování bitcoinu po prvotních převodech cílilo na následnou směnu bitcoinu na měnu s nuceným oběhem. V chronologicky třetí analýze Drtina prokázal, že po zadržení Jiřikovského a domovní prohlídce dne 12. dubna 2016 třetí osoba (nebo skupina osob) převáděla finanční prostředky z peněžek Nuclea následující den v noci.^[31]

Editoři serveru Politico upozornili, že vzniklá kauza může pomoci k vítězství Andreje Babiše v nadcházejících parlamentních volbách. Pro server se vyjádřil vysokoškolský učitel Petr Kaniok z Masarykovy univerzity, který uvedl, že se vládním politikům podařilo kauzu zahladit kvůli odstoupení Blažka z pozice ministra.^[32] Novinář Jan Lopatka pro Reuters poznamenal, že Fialově vládě by díky většině 104 poslanců neměla být vyslovena nedůvěra.^[33] Novináři z AP uvedli, že opozice nařkla vládu Petra Fialy ze státního praní špinavých peněz.^[34] Novinář Jean-Baptiste Chastand z francouzského deníku Le Monde si všiml proměny komunikace vladních činitelů od „darování peněz zadarmo“ až po odchod Blažka z funkce.^[35]

Motiv strachu ze selhání České republiky jako státu, který mohl vyprat peníze, rozpracovala Aneta Zachová pro evropský zpravodajský web Euractiv.com a sdílela ve svém textu obavy prezidenta Petra Pavla o erozi důvěry v právní řád.^[36]

Novinář z ukrajinského deníku Європейська правда uvedl, že by kauza mohla ohrozit českou pomoc při válce na Ukrajině.^[37] Dále spekuloval o oslabení Fialy v rámci ODS a jeho možného nahrazení Martinem Kubou, což by znamenalo nepředvídatelnou proměnu vztahu Ukrajiny a Česka. Editor německé agentury Bne IntelliNews si všiml neochoty Zbyňka Stanjury vzdát se pozice ministra financí po kauze, i když sám Blažek ho informoval ohledně daru předem.^[38] Editor také ocitoval českého ekonoma Richarda Hindlse s odkazem na jeho rozhovor pro Český rozhlas. Hindls sdělil, že tento typ transakce s kryptoměnami včetně jejich prodeje ve státní dražbě by nebyl možný v soukromém sektoru kvůli státní regulaci.^[39]

Na kauzu reagovala řada českých politiků, novinářů i politických komentátorů.

Český politolog Lukáš Valeš označil Česko za banánovou republiku s odkazem na zahraniční tisk.^[40] Další politolog Jan Kubáček komentoval kauzy slovy: „Státní správa je buď neschopná, nebo všehoschopná.“^[41] Kubáčkovi se nelíbila kusá komunikace vlády ohledně vývoje situace i míra neprofesionality vládních úředníků. Politolog Josef Mlejnek vyřkl názor, že kauza oslabí jak volební koalici SPOLU, tak samotného Petra Fialu.^[42]„Ani ve snu by mě nenapadlo, že je to možné. Že ministerstvo spravedlnosti vezme a legalizuje peníze, které jsou od odsouzeného člověka, aniž by vědělo, jaký je původ těchto peněz,“ komentovala ke kauze politoložka Vladimíra Dvořáková.^[43]

Politický komentátor Thomas Kulidakis sdělil, že vidí v kauze podobnost s dalšími kauzami ODS z minulosti včetně kupónové privatizace nebo kauzy Nagyová.^[44] Politická komentátorka Kateřina Perknerová označila kauzu za událost s až moc velkým počtem náhod.^[45] Novinář Petr Honzejk komentoval odchod Blažka z funkce ministra s tím, že nedošlo ke celospolečenské katarzi, která by obnovila důvěru v politiku.^[46] Publicista David Klimeš řekl k vývoji kauzy, že se konečně veřejnost dozvěděla ucelenější informace. Zároveň vyřkl názor, že příběh z banánové republiky – Česka – neskončil.^[47]

Podle bývalého vyšetřovatele praní špinavých peněz Kamila Kouby nedošlo ze strany ministerstva spravedlnosti ani ministra Blažka k praní špinavých peněz ani k praní peněz z drog. Za pravděpodobné naopak považuje praní peněz Tomášem Jiříkovským, avšak upozornil, že je možných několik různých hypotéz, kterými se bude vyšetřování ubírat. Poukázal na pochybení advokáta Kárima Titze, kde by naopak mohla být odpovědnost za plnění povinností podle zákona proti praní špinavých peněz. Všechny bitcoiny z kauzy jsou podle něj špinavé, vztahuje se na ně opatření proti praní špinavých peněz a jsou tak do propadnutí státu z rozhodnutí soudu nepoužitelné. Poukázal také na možnost, že vrácení nesmazané výpočetní techniky Jiříkovskému mohl být záměrný krok vyšetřovatelů, protože podobný postup byl použit v kauze Petra Křístka^{[48][chybí lepší zdroj]} (pod dohledem policie dešifroval svoji peněženku s bitcoiny za 2,5 miliardy Kč, která mu byla obratem zabavena).^[49]

Nejvyšší soud (NS) se ohradil proti kritice za rozhodnutí, které otevřelo odsouzenému Tomáši Jiřikovskému cestu k zabavené elektronice s přístupem k bitcoinům s tím, že rozhodnutí odpovídá zákonu i dosavadní judikatuře Nejvyššího i Ústavního soudu, uvedla 10. června 2025 mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Na možný rozpor s judikaturou poukázal spolek na ochranu nezávislé justice Šalamoun.^[8]

Člen umělecké skupiny Ztohoven, spoluzakladatel Paralelní polis^[50] (kavárna Bitcoin Cofee byla v roce 2014^[51] jedním z prvních míst, kde se v Česku dalo platit kryptoměnami)^[52] David Brudňák, známý jako Roman Týc, řekl, že Jiříkovský chtěl od státu potvrzení, že jsou bitcoiny v pořádku a teď se musí bát o život, protože okradl členy podsvětí.^[53]

Mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) řekla, že před uzavřením darovací smlouvy mělo Ministerstvo spravedlnosti důkladně prověřit jak předmět daru, tak i dárce (kvůli pochybnostem nebyl při otevření peněženky zástupce ÚZSVM přítomen).^[14]

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) sdělil, že Čechy daleko více zajímá dostupné bydlení než bitcoinová kauza.^[54] Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že nehodlá bořit vládu Petra Fialy na začátku června 2025.^[55] Následně Rakušan označil vyjádření Evy Decroix (ODS) o namočení náměstka Karla Dvořáka (STAN), protože o daru dle informací Decroix věděl dopředu, za snahu rozmělnit podezření na co nejvíce lidí.^[56] Europoslanec Jan Farský (STAN) prvotně podporoval smířlivější tón předsedy Rakušana vůči setrvání ve Fialově kabinetu.^[57] Následně Farský nevyloučil možný odchod STAN z Fialovy vlády.^[58] Farský také vyzval ke 14dennímu ultimátu, aby členové ODS vysvětlili kauzu jako celek.^[59]„Bitcoinová kauza ministra Blažka je ostuda s potenciálem ohrozit rating ČR. Poškozuje důvěru doma i v zahraničí,“ řekla ke kauze europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Rozkmotřenost ODS a STAN dokládá jejich společné noční jednání v úterý 10. června 2025, kdy premiér Fiala několikrát opustil jednací místnost, aby za zavřenými dveřmi zpracoval vlastní emoce podle účastníků jednání z obou stran.^[60]

Předseda opozičního hnutí ANO 2011 Andrej Babiš komentoval kauzu s tím, že se jedná o kriminální jednání, které nese znaky praní špinavých peněz státem.^[61] Kauzu označil na největší korupční skandál v dějinách Česka.^[62] Babiš vyřkl názor, že odvoláním Blažka představitelé ODS udělali z brněnského Dona Pabla pouze metaforického obětního beránka. Následně Babiš vystoupil v pondělí 10. června 2025 s projevem ve Francii. Na akci evropské frakce Patrioti pro Evropu sdělil Babiš v projevu ve francouzštině, že Fialův kabinet je zkorumpovaný v souvislosti s bitcoinovou kauzu.^[63] Předsedkyně poslaneckého klubu ANO 2011 Alena Schillerová okomentovala kauzu slovy, že si ministři podali ruce s mafií.^[64] Následně sdělila, že hnutí chtělo dosáhnout vyslovení nedůvěry vládě.^[65] První místopředseda hnutí ANO 2011 Karel Havlíček hovořil o kauze jako o „vládní pračce peněz z dětské pornografie“.^[66] Sám Havlíček navrhl, aby kabinet Petra Fialy dovládl v demisi.^[67]

Prvotně bitcoinová kauza neměla vliv na volební preference koalice SPOLU. Podle ředitele agentury STEM Jaromíra Mazáka se tak stalo, protože lidé potřebují u složitějších kauz delší čas, než si utvoří vlastní názor, nebo voliči SPOLU berou odstoupení Blažka jako dostatečnou odpověď na kauzu.^[68] Podle dalšího průzkumu voličských preferencí zůstaly volební jádro a potenciál stabilní po propuknutí kauzy.^[69] Analytici při sestování volebního průzkumu IPSOS do 1. června 2025 uvedli, že předpokládaný volební výsledek koalice SPOLU se nacházel v rozmezí statistické chyby.^[70] Datoví vědci ze společnosti Median zjistili, že pro téměř 30 % původních voličů koalice SPOLU je kauza důvodem k pádu vlády Petra Fialy.^[71]

• „Dvě miliardy zmizely neznámo kam.“ Záhada bitcoinové transakce, kvůli které podal Blažek demisi se Zdislavou Pokornou v podcastu Vinohradská 12

Zdroj