Bill Viola

Bill Viola
Narození 25. ledna 1951 (73 let)
New York nebo Flushing
Národnost Bílí Američané
Alma mater Syracuská univerzita (do 1973)
Povolání umělec, video umělec, hudebník, hudební skladatel, kameraman, filmový režisér, scenárista, instalační umělec, televizní producent, multimediální umělec a výtvarník
Ocenění Maya Deren Award (1988)
MacArthurova cena (1989)
Eugene McDermott Award in the Arts at MIT (2009)
Premi Internacional Catalunya (2009)
čestný doktor Lutyšské univerzity (2010)
… více na Wikidatech
Choť Kira Perov[1]
Web www.billviola.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bill Viola (* 25. ledna 1951, New York) je americký výtvarný umělec, představitel videoartu. Ve svých instalacích často pracuje i s dalšími digitálními technologiemi a elektronickou hudbou.

Vystudoval College of Visual and Performing Arts na Syracuse University v New Yorku, absolvoval roku 1973. Poté hodně spolupracoval s výtvarníky Nam June Paikem a Peterem Campusem a s experimentálním hudebním skladatelem Davidem Tudorem.[2]

V letech 1974–1976 pobýval ve Florencii, kde pracoval pro sdružení Art/Tapes/22 a zároveň studoval renesanční umění – jeho typickou metodou později bylo, že některé z klasických renesančních děl inscenoval do formy videozáznamu.[3] V roce 2005 spolupracoval s dirigentem Esa-Pekka Salonenem a režisérem Peter Sellarsem na avantgardní podobě Wagnerovy opery Tristan a Isolda.

Roku 2011 obdržel ocenění Praemium Imperiale za sochařství.[4]

Stálé sbírky jeho děl jsou v Institutu umění v Chicagu, Muzeu moderního umění v New Yorku, v Tate Gallery v Londýně či v Hammer Museum v Los Angeles.[5]

Žije v Long Beach v Kalifornii.

Reference

  1. ↑ Bill Viola: Procés creatiu per Kira Perov. Dostupné online.
  2. ↑ https://www.guggenheim.org/artwork/artist/bill-viola
  3. ↑ Bill Viola | American artist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Bill Viola - Praemium Imperiale. www.praemiumimperiale.org [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Bill Viola | artnet. www.artnet.com [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj