Bileća
| Bileća Билећа | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°52′42″ s. š., 18°25′37″ v. d. |
| Stát |
 Bosna a Hercegovina
|
| Entita | Republika srbská |
  Bileća
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 25 000 |
| Hustota zalidnění | 23,7 obyv./km² |
| Etnické složení | Srbové |
| Náboženské složení | Pravoslaví |
| Správa | |
| Starosta | Miladin Samardžić |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bileća (v srbské cyrilici Билећа) je město v Bosně a Hercegovině, má 13 257 obyvatel. Nachází se v jihovýchodní části země, u hranice s Chorvatskem a Černou Horou. Administrativně je součástí Republiky srbské.
Poloha
Bileća se nachází ve východní Hercegovině, v nadmořské výšce 476 metrů. Městem prochází rozhraní mezi středomořským a vnitrozemským podnebím. Krajina v okolí Bileći je značně zvlněná a kromě jednotlivých kopců ji tvoří i krasová pole: Dabarsko polje, Fatničko polje, Plansko polje a Bilećko polje. Jižně od města se nachází pramen řeky Trebišnjica a Bilećské jezero, které vzniklo roku 1966 jako součást vodní elektrárny.
Historie
Poprvé je stálé osídlení na území současného města připomínáno z dubrovnických dokumentů z roku 1286, kde je zmiňováno pod názvem Bilechia. Ve 14. a 15. století bylo město významnou křižovatkou obchodních středověkých cest, které směřovaly z území Dubrovnické republiky do Turecka. Je dochován historický dokument datovaný k 8. září 1388, dle něhož armáda Vlatka Vukoviće porazila na poli u Bileći rozhodným úderem turecké vojsko pod velením Šahina-paši. V období od 13. do 16. století vznikl v okolí města Bileća značný počet tzv. stećků, z nichž nejtěžší z nich váží 5 tun.
V roce 1466 město dobyli nakonec Turci. Hercegovina však byla místem častých povstání proti osmanským správcům. Až rozhodnutím z Berlínského kongresu město připadlo Rakousko-Uhersku. Následně zde začal rozvoj infrastruktury. V roce 1880 byla v Bileći otevřena první škola.
Roku 1940 vznikl na území města tábor, kde byly internovány osoby, které nesouhlasily s vládou fašistického Chorvatska.
Ekonomika
Obyvatelstvo se živí především zemědělstvím; chovem dobytka, lovem ryb v nedalekém Bilećském jezeře a obhospodařováním lesů. Průmysl je zanedbatelný díky nerozvinuté infrastruktuře.
Doprava
Městem prochází jediná hlavní silnice severo-jižním směrem, a to z Gacka do Trebinje. Do roku 1965 mělo město i železniční spojení po úzkorozchodné trati. S výstavbou přehrady a rozvojem automobilové dopravy však bylo zrušeno.
Obyvatelstvo
| rok | celkem | Srbové | Bosňáci | Chorvati | Jugoslávci | ostatní |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1971 | 13 444 | 10 880 (80,92 %) | 2 079 (15,46 %) | 82 (0,60 %) | 69 (0,51 %) | 334 (2,51 %) |
| 1981 | 13 199 | 10 190 (77,20 %) | 1 803 (13,66 %) | 44 (0,33 %) | 727 (5,50 %) | 435 (3,29 %) |
| 1991 | 13 284 | 10 628 (80,00 %) | 1 947 (14,65 %) | 39 (0,29 %) | 222 (1,67 %) | 448 (3,37 %) |
Osobnosti
- Safet Isović, zpěvák
- Beba Selimović, zpěvák
- Fadil Hadžić, režisér
- Jevto Dedijer, spisovatel
- Nenad Mišanović, basketbalista
- Ervin Eleskovic, tenista
- Tijana Bošković, volejbalista
- Karl Malden, herec
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bileća na Wikimedia Commons
