Białaczów
| Białaczów | |
|---|---|
 Náměstí s radnicí v Białazcówě
| |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°17′52″ s. š., 20°17′48″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |
 Polsko
|
| Vojvodství | Lodžské |
| Okres | Opoczno |
| Gmina | Białaczów |
  Białaczów
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 21,92 km² |
| Počet obyvatel | 1 068 (2021) |
| Hustota zalidnění | 48,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Barbara Goworek |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 26-307[1] |
| Označení vozidel | EOP |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Białaczów je město v okrese Opoczno v Lodžském vojvodství v Polsku. Je sídlem stejnojmenné gminy. Leží v centrální části země, přibližně 10 km jižně od Opoczna a 79 km od sídla vojvodství, Lodže.[2] Historicky město přináleželo do Malopolska. V roce 2021 zde žilo 1 068 obyvatel.[3]
Historie
Ve 13. století byla obec Białaczów majetkem slezského rodu Odrowążů a následně rodu Białaczowských, v 18. století (od roku 1727) a v 19. století pak patřila rodu Małachowských. Městská práva získala v roce 1456. V rámci Polského království náležel Białaczów do opoczynského okresu sandoměřského vojvodství v Malopolsku. Białaczów byl městem v soukromém vlastnictví a v průběhu staletí několikrát měnil majitele. Nejvýznamnšjím z nich byl na přelomu 18. a 19. století Stanisław Małachowski, který v okolních vesnicích Parczow, Petrykozy a Żelazowice založil několik raně průmyslových závodů a venkovskému obyvatelstvu udělil vlastní práva. Znak města, sestávající ze spletených iniciál „S“ a „M“ ve zlaté barvě na modrém štítu, navrhl v roce 1787 rovněž Małachowski.[4]
V roce 1795 se Białaczów v důsledku třetího dělení Polska ocitl na území Habsburské monarchie. Po polském vítězství v rakousko-polské válce roku 1809 byl opět připojen k Polsku a začleněn do krátkodobě existujícího Varšavského knížectví. Po jeho zániku v roce 1815 připadlo město Ruskem ovládanému Kongresovému Polsku. V roce 1870 byl, podobně jako mnoho dalších měst v severní Malopolsku, zbaven městských práv jako trest za vlasteneckou podporu obyvatel v protiruském lednovém povstání.
V meziválečném období během 20. století byl Białaczów součástí okresu Opoczno ve kielckém vojvodství. Podle sčítání lidu z roku 1921 měl Białaczów, společně s přilehlým železničním sídlištěm a zámeckým dvorem, 1 671 obyvatel, z nichž 95,5 % tvořili Poláci a 4,5 % Židé. Po společné německo-sovětské invazi do Polska, která v září 1939 zahájila druhou světovou válku, byl Białaczów obsazen německými vojsky, pod jejichž správou zůstal až do roku 1945.
14. července 2011 byla obec a její okolí postiženo bouří doprovázenou silným nárazovým větrem. Přibližně 260 budov v celé obci bylo zničeno nebo poškozeno.[5]
Statut města byl Białaczówu obnoven 1. ledna 2024.[6]
Památky
- Farní kostel – poprvé vystavěn ve 13. století, obnoven byl po požáru v roce 1511. Rozšířen v letech 1694–1696, následně přestavěn v letech 1870 a 1932.
- Klasicistní zámecký areál – vybudován v letech 1797–1800 z iniciativy Stanisława Małachowského. Tvořen je hlavní budovou propojenou čtvrtkruhovými galeriemi s vedlejšími objekty, dvěma pavilony a parkem. V zámeckém parku se nacházejí romantizující pseudostředověké zříceniny a oranžérie navržená architektem Franciszkiem Mariou Lancim. Park se vyznačuje bohatou dendrologickou skladbou, včetně tulipánovníků. V současnosti objekt slouží jako sídlo místního domova sociální péče. V 80. letech 20. století prošly zámecké budovy rozsáhlou rekonstrukcí, která jim navrátila původní reprezentativní vzhled; velkou zásluhu na přestavbě měla tehdejší ředitelka zařízení, Mgr. Waleria Barbara Budzyńská.
- Hospodářské budovy statku a palírna z přelomu 18. a 19. století.
- Radniční budova v klasicistním stylu z roku 1797.
- Budova hostince z počátku 19. století.
- Měšťanské domy na náměstí z doby na přelomu 18. a 19. století.
Městské části
| SIMC | Název | Status |
|---|---|---|
| 0536367 | Kowalów | část města |
| 0536373 | Stanisławów | část města |
| 0536380 | Wygnanów | část města |
Osobnosti
- Jan Prandota (1200–1266), krakovský biskup z rodu Odrowążů
- Adolf Mułkowski (1812–1867), filolog, učitel
- Stanisław Jan Strąbski (1813–1857), knihtiskař
- Stefan Libiszowski (1887–1964), poslanec Sejmu v letech 1935 až 1938
- Zdzisław Kupisiński (* 1955), duchovní, profesor
- Szymon Pacyniak (* 1962), místní politik, bývalý starosta okresu Zhořelec
S městem jsou také spjaty i osobnosti, které se zde přímo nenarodily, např. kněz Henryk Karbownik – v Białczówě absolvoval 7. ročník základní školy, nebo hrabě Ludwik Jakub Małachowski, spjatý s rodem Małachowských.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Białaczów na polské Wikipedii a Białaczów na anglické Wikipedii.
- ↑ Oficjalny Spis Pocztowych Numerów Adresowych. Poczta Polska S.A. [online]. 2014-02-22 [cit. 2025-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Główny Urząd Statystyczny. eteryt.stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-05-01]. Dostupné online.
- ↑ GUS - Bank Danych Lokalnych. bdl.stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Urząd Gminy Białaczów-BIP. web.archive.org [online]. 2012-03-01 [cit. 2025-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Potężna wichura i burza pod Opocznem: 320 uszkodzonych budynków. Łódź Nasze Miasto [online]. 2011-07-14 [cit. 2025-05-01]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2025-05-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Białaczów na Wikimedia Commons
