Berta Mühlsteinová

Berta Mühlsteinová
Berta Mühlsteinová
Berta Mühlsteinová
Narození 30. července 1841
Velvary
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. srpna 1887 (ve věku 46 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Povolání spisovatelka, básnířka a překladatelka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berta Mühlsteinová (30. července 1841 Velvary[1] – 24. srpna 1887 Praha) byla česká básnířka, spisovatelka, vlastenka a feministka.

Život

Narodila se do rodiny civilního inženýra a státního úředníka Leonarda Mühlsteina (1797, Praha-1890 Praha)[2] a jeho první manželky Jany, rozené Čermákové,[1] která zemřela krátce po Bertině narození[3]. Otec se podruhé oženil s Annou Mužíkovou (1820–1890), vychovali celkem pět dcer (Anna, Berta, Zdenka, Leontina, Milada) a syna Leonarda.[4] Rodina se stěhovala podle míst otcovy služby do Budína, Velvar, Budyně nad Ohří, Jiřetína pod Jedlovou a České Lípy, po jeho penzionování roku 1864 se přestěhovala do Prahy. Berta dlouhodobě trpěla zdravotními obtížemi plynoucími z vrozené tuberkulózy páteře, již zdědila po matce, proto měla místo školy soukromé učitele. Bezvýsledně se léčila ve Spottově vodoléčebném ústavu.[5]

V roce 1862 vydala v časopise Lada svou první báseň věnovanou úmrtí Boženy Němcové. V Praze se seznámila s Janem Nerudou, Eliškou Krásnohorskou a Karolinou Světlou a vstoupila do Amerického klubu dam, spoluorganizovaném Vojtou Náprstkem. Přednášela tam své básně a předčítala povídky. Účastnila se vlasteneckých akcí a byla emancipovaná.

Podobně také její vlastní sestra Anna[6] a nevlastní sestry Zdenka a Leontina[7] zůstaly svobodné a podnikaly jako soukromnice.

Tuberkulóza páteře nakonec vedla k její předčasné smrti ve věku pouhých 46 let.

Dílo

Jako básnířka na sebe upozornila roku 1872 sbírkou básní Pohrobky.[8] Svými dalšími literárními pracemi přispívala do časopisů Lada, Světozor, Osvěta, Květy, Lumír, Ruch a Ženské listy. Mezi její nejvýznamnější díla patří romány Na březích Nežárky a Vlasti a tobě! (vyšla prvně v časopise Libuše)[9], dále povídkové soubory Nové povídky a Povídky, novely a arabesky.

Napsala jednu básnickou sbírku a další básně, otiskované v časopisech, kde vycházely také její povídky, arabesky a dva romány. Povídky byly opakovaně vydávány ve sbornících. Její práce jsou sentimentální a romantické, s rysy melancholie. Spisovatelka projevovala hluboký cit, nadšení pro krásu a poezii. Velkým literárním talentem neoplývala, ale ve své době byla oblíbená především u žen.[8][9]

Romány

  • Na březích Nežárky (1883)
  • Vlasti a tobě! (1886)

Povídkové soubory

  • Povídky, novely a arabesky (1880)
  • Nové povídky (1883)

Básnická sbírka

  • Pohrobky (1872)

Mezi její nejlepší básně patří Šedivý vlas, Jezero, Fantazie a Lehká mysl.

Vedle své beletristické tvorby byla také autorkou fejetonů, ve kterých kladla důraz na důležitost ženské emancipace a vlastenectví.

Odkazy

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Berty Mühlsteinové farnost Velvary
  2. ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Mühlstein, Leopard *1797
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Johanny Mühlsteinové manželky Leonarda Mühlsteina farnosti Velvary
  4. ↑ Policejní přihláška pražského policejního ředitelství
  5. ↑ Otakar Matoušek: Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy: životopisné studie. SZN Praha 1954, s. 138-142
  6. ↑ Pražská pobytová přihláška Anny Mühlsteinové
  7. ↑ Pražská pobytová přihláška Leontiny Mühlsteinové
  8. ↑ a b Berta Mühlsteinová. Zlatá Praha. 8. 1887, roč. 4, čís. 41, s. 650. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Berta Mühlsteinova. Světozor. 8. 1887, roč. 21, čís. 40, s. 638. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠPECINGER, Otakar. Berta Mühlsteinová. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1984. 

Externí odkazy

Zdroj