Bernard Bigot
Bernard Bigot | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Bernard Marie Jacques Bigot |
Narození |
24. ledna 1950 Blois |
Úmrtí |
14. května 2022 (ve věku 72 let) Saint-Didier-au-Mont-d'Or |
Alma mater | Univerzita Pierra a Marie Curieových (do 1979) Univerzita Paříž Jih École normale supérieure de Saint-Cloud École normale supérieure de Lyon |
Povolání | chemik, jaderný fyzik, vysokoškolský učitel a úředník |
Zaměstnavatelé | École normale supérieure de Lyon Univerzita Paříž Jih |
Ocenění | komandér Řádu čestné legie (2014) zlato-stříbrná hvězda Řádu vycházejícího slunce (2014) komandér Řádu polární hvězdy rytíř Řádu akademických palem důstojník Národního řádu za zásluhy … více na Wikidatech |
Funkce | profesor (od 1983) vice director (École normale supérieure de Lyon; 1987–1993) vice director (École normale supérieure de Lyon; 1998–2000) ředitel (Institute of Researches on Catalysis and Environment in Lyon; 1998–2002) ředitel (École normale supérieure de Lyon; 2000–2003) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bernard Bigot (24. ledna 1950 – 14. května 2022) byl francouzský akademik a fyzik. Byl ředitelem École normale supérieure de Lyon, předsedal francouzské komisi pro jadernou energii a v letech 2015–2022 byl ředitelem fúzního projektu ITER.
Život a kariéra
Vystudoval prestižní École normale supérieure de Saint–Cloud, kterou úspěšně dokončil v roce 1969. Získal titul Agrégé ve fyzice a na Univerzitě Pierre a Marie Curiových získal doktorát z chemie a fyziky.[1][2]
Hrál klíčovou roli při založení École normale supérieure de Lyon v roce 1987, v letech 1998–200 zde vedl výzkum a v letech 2000–2002 byl jejím ředitelem.[1]
ITER
Bigot se s fúzním projektem ITER setkal už během předsedání francouzské radě pro jadernou energii (Commissariat à l'énergie atomique et aux énergies alternatives, CEA) mezi lety 2008–2015, kdy v rámci této funkce koordinoval francouzskou účast v projektu. Ředitelem ITERu se stal v březnu 2015, v době, kdy projekt provázely komplikace, a projekt úspěšně vedl následujících 7 let až do své smrti.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Homage to Bernard Bigot | Site Ens international. www.ens-lyon.fr [online]. [cit. 2025-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b CERN. Bernard Bigot 1950–2022 [online]. 2022-09-06 [cit. 2025-04-06]. Dostupné online. (anglicky)