Bajč

Bajč
Budova obecního úřadu
Budova obecního úřadu
Poloha
Souřadnice 47°55′41″ s. š., 18°12′23″ v. d.
Nadmořská výška 121 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Nitranský
Okres Komárno
Tradiční region Podunajsko
Bajč
Bajč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 36,5 km²
Počet obyvatel 1 223 (2021)[1]
Hustota zalidnění 33,5 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Ing. František Bachorec
Vznik 1312 (první písemná zmínka)
Oficiální web bajc.sk
E-mail ocubajc@stonline.sk
Adresa obecního úřadu Obecný úrad
Č. 130
946 54  Bajč
Telefonní předvolba +421-35
PSČ 946 54
Označení vozidel (do r. 2022) KN
NUTS 501034
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bajč (maďarsky Bajcs) je obec na Slovensku v okrese Komárno v Nitranském kraji. Má 1 252 obyvatel a nachází se 22 kilometrů severovýchodně od Komárna a 8 kilometrů jižně od Nových Zámků. Bajč leží na železniční trati Nové Zámky-Komárno-Komárom.[2]

Části obce

K Bajči patří tyto části obce:

  • Chrást (maď. Haraszt)
  • Kotelnica (maď. Ellett)
  • Vlkanové (maď. Farkasd)

Dějiny

První osídlení

Obec Bajč je mimořádně bohatá na archeologické památky. Na místě dnešního Bajče bylo nalezeno osídlení z doby neolitu, lidu s lineární keramikou, téměř 100 hrobů kosterního pohřebiště ze starší doby bronzové, sídliště z Bádenské kultury a raně lengyelské sídliště s keramikou, zdobenou brázděným vpichem a mnohé další památky. V části katastru obce Bajč - Mezi kanály - se nacházela slovanská osada se slovanským pohřebištěm z 6. století. Do Bajče přišli Slované již během jedné z prvních kolonizačních vln na konci 6. století. [3] Dále se našla sídliště z doby halštatské a římské a z 10.-11. století slovenské sídliště. Významná jsou i keltská pohřebiště, slovanské žárové pohřebiště a staromaďarské pohřebiště. Z 11.-12. století pocházejí zbytky základů románského kostela a pohřebiště při zaniklé středověké osadě.

Od 14. století

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Byla jedním z nejdůležitějších majetků Ostřihomského arcibiskupství. Od 16. století si obec od zdejších zemanů najímal arcibiskup. Po bitvě u Moháče přišlo do Bajče nové protestantské učení. Až do roku 1652 kalvinisté bojovali za uznání proti územní správě (stolici) i proti arcibiskupovi. V roce 1652 byla zřízena kalvínská farnost, ale v roce 1672 byli kalvinisté z obce vyhnáni, přestože pravděpodobně tvořili většinu obyvatelstva. Po roce 1685 obec zanikla. V roce 1780 Jozef Batthyány odvodnil rozsáhlé bažiny v okolí a začal s budováním nového zámečku. Podle archivních dokumentů měl Bajč v roce 1813 jen 90 obyvatel, v roce 1890 už 1108. Zámeček vybudovaný v roce 1790 byl v roce 1831 přestavěn na kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Arcibiskup Ján Šimora dal postavit nový letní zámeček. V roce 1865 se Bajč osamostatnil jako obec. V roce 1910 byla vybudována železnice. Na bojištích 1. světové války padlo 38 zdejších obyvatel. V roce 1919 v obci probíhaly boje mezi československou armádou a Rudou armádou Maďarské republiky rad.[4] Dne 23.6.1919 zde padlo devět vojáků z praporu č. 7 Československé domobrany.[5]

Po roce 1918 přešly ostřihomské církevní majetky pod správu apoštolské administratury v Trnavě, která byla pod státní správou. 2. listopadu 1938 byla obec Bajč (na základě první vídeňské arbitráže) připojena k Maďarsku. Na bojištích 2. světové války padlo 38 zdejších obyvatel.[5] Po skončení druhé světové války obyvatelé založili státní statek (1948), který byl jeden z prvních svého druhu na Slovensku. Obec se začala rozvíjet, byl vybudován kulturní dům, dům pracujících, vznikly různé spolky. V tomto období byly v Bajči mnohé významné návštěvy. Po roce 1990 se začala zvyšovat nezaměstnanost, která trvá až dodnes.

Obyvatelstvo

Národnostní složení obyvatelstva:

Památky

Z památek se nedochovalo mnoho, a ty které se zachovaly byly většinou během socialismu přestavěny. K pamětihodnostem patří: římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele z roku 1831, bývalý arcibiskupský zámeček (v dezolátním stavu), některé domy a sýpka vybudovaná ještě Janem Šimorou.

U kostela je památník na počest padlých vojáků vojáků Československé domobrany. Na pomníku jsou jména padlých vojáků.[6]

Před hřbitovem je památník obětem 1. a 2. světové války, který byl postaven v roce 1997 podle návrhu Jozefa Istenese. Reliéf ve středu památníku je dílem sochaře Gyula Maga.[6]

Partnerské obce

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bajč na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. ↑ Železničná stanica Bajč. VLAKY.NET [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Pavel Dvořák, Stopy dávnej minulosti 3 – Zrod národa, 1. kapitola – Lovci histórie.
  4. ↑ V těžkých dobách (16/20). Valka.cz [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Dejiny dediny - Oficiálna stránka obce Bajč. www.bajc.sk [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-26. 
  6. ↑ a b Pamiatky - Oficiálna stránka obce Bajč. www.bajc.sk [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-22. 

Související články

Maďarsko-československá válka

Maďarská menšina na Slovensku

Externí odkazy

Zdroj