Březová nad Svitavou (nádraží)

Březová nad Svitavou
Staniční budova
Staniční budova
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Pardubický kraj
Město Březová nad Svitavou
Souřadnice
Březová nad Svitavou
Březová nad Svitavou
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 334375
Trať Brno – Česká Třebová
Nadmořská výška 380 m n. m.
V provozu od 1. ledna 1849
Zabezpečovací zařízení ESA 11
Dopravní koleje 6
Nástupiště (nástupní hrany) 3 (3)
Prodej jízdenek Ano
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechČekárna pro cestujícíBezbariérové WC
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Březová nad Svitavou je železniční stanice v jižní části města Březová nad Svitavou v okrese Svitavy v Pardubickém kraji při řece Svitavě. Leží na trati 260. Stanice je elektrifikovaná (25 kV 50 Hz AC). V Březové se dále nachází železniční zastávka Březová nad Svitavou-Dlouhá.

Historie

Stanice byla vybudována jakožto součást Severní státní dráhy spojující primárně tratě v majetku společnosti procházející Brnem a Českou Třebovou. Práce započaly roku 1843 ve směru od Brna v Obřanech, hlavním projektantem trati se stal inženýr Hermenegild von Francesconi. Práce zajišťovala brněnská stavební firma bratří Kleinů, která po určitou dobu měla svou kancelář v domě rodiny Blodigů ve Svitavách. První vlak dorazil na místní nádraží 1. ledna 1849, roku 1869 byla zdvoukolejněna. V prostoru nádraží je dochována původní budova nádraží, jejímž autorem je pravděpodobně vrchní architekt inženýr Anton Jüngling.

Roku 1854 byla trať privatisována a provozovatelem se stala Rakouská společnost státní dráhy (StEG). Roku 1909 byla StEG zestátněna a provozovatelem se staly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po vzniku samostatného Československa přešla stanice pod Československé státní dráhy

K dokončení elektrifikace úseku Česká Třebová – Brno došlo až v 90. letech 20. století, pravidelný provoz elektrických souprav zde byl zahájen v roce 1999.

Popis

Stanicí prochází První železniční koridor, leží na trase 4. Panevropského železničního koridoru. V letech 1992–1998 prošel celý traťový úsek rekonstrukcí, nachází se zde tři nekrytá nástupiště, ke kterým se přichází přechody přes kolejiště (2019).

Externí odkazy

Zdroj