Březová nad Svitavou

Březová nad Svitavou
	Celkový pohled ze silnice směrem od Svitav na jih, ve směru průběhu Česko-moravské hranice
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Svitavy
Obec s rozšířenou působností	Svitavy; (správní obvod)
Okres	Svitavy
Kraj	Pardubický
Historická země	Morava + Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°38′39″ s. š., 16°31′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 619 (2023)
Rozloha	12,70 km²
Nadmořská výška	383 m n. m.
PSČ	569 02
Počet domů	388 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	Moravské náměstí 1; 569 02 Březová nad Svitavou ; posta@brezova.cz
Starosta	Karel Adámek
	Oficiální web: www.brezova.cz
	Březová nad Svitavou
Další údaje
Kód obce	505145
Kód části obce	14729
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Březová nad Svitavou (do roku 1949 jen Březová,^[4] německy Brüsau^[5]) je malé město v okresu Svitavy v Pardubickém kraji. Katastrální území má výměru 1270 hektarů. Žije zde přibližně 1 600^[1] obyvatel. Městem protéká řeka Svitava. Město je součástí Mikroregionu Svitavsko.

Historie

Město Březová vzniklo kolem roku 1300. Bylo součástí svitavského panství, jež vlastnilo biskupství olomoucké. 1. srpna 1497 král Vladislav II. obci udělil status města. V 16. století nastal díky rozmachu soukenické výroby hospodářský vzestup města. Po roce 1784 zde prosperoval i průmysl lnářský. V polovině 18. století bylo město napojeno na říšskou silnici spojující Prahu a Brno, což přineslo další rozvoj oblasti. 1. ledna 1849 pak do města byla přivedena železniční trať Brno – Česká Třebová. Po poválečném odsunu Němců nastalo ve městě znatelné snížení počtu obyvatel a ekonomický úpadek, cílem politiky bylo dokonce vysídlení a asanování města, což se však nakonec nestalo. V roce 1960 byla k obci připojena tehdejší obec Dlouhá (s místním národním výborem v České Dlouhé) a osada Zářečí (patřící dosud k Brněnci), v letech 1976–1990 náleželo celé území Březové nad Svitavou k Brněnci^[6]

Po roce 1945 status města zanikl, v roce 1991 o jeho znovuudělení neúspěšně žádali.^[7] Další podání žádosti o znovupřidělení statusu města již bylo úspěšné a s účinností od 26. listopadu 1999 je Březová nad Svitavou opět městem.

Členění města

Město se nečlení na části, má ale pět katastrálních území, která jsou zároveň základními sídelními jednotkami (ZSJ):

Březová nad Svitavou
Česká Dlouhá
Moravská Dlouhá
Muzlov
Zářečí nad Svitavou (územně identická ZSJ nese název Zářečí)

Z těchto 5 katastrů se na území Moravy nachází celé katastrální území Moravská Dlouhá, téměř celé katastrální území Březová nad Svitavou a bez svých některých okrajových parcel i téměř celé katastrální území Muzlov a dále malé okrajové části katastrálních území Česká Dlouhá a Zářečí. Pro změnu v Čechách se nachází téměř celá katastrální území Česká Dlouhá a Zářečí, některé okrajové parcely k. ú. Muzlov a nepatrná část k. ú. Březová nad Svitavou.

Vesnice Muzlov v severozápadní části současného katastru města, byla po roce 1948 vysídlena a její území asanováno a zalesněno, a to z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. Stejný osud měl potkat i samotné město, což však nakonec nebylo realizováno.

Vodní zdroj

Na katastru Březové je významné vydatné prameniště podzemních vod. K jejich využití v Muzlově došlo na počátku 20. století. První březovský vodovod pro město Brno byl vybudován v letech 1911–1913, což mělo posléze negativní dopad na osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována, podobný osud měl potkat i město Březovou. Tento první březovský vodovod je dodnes funkční technickou památkou.

Současná vodárenská soustava Březová II má (spolu s Vírským oblastním vodovodem a vodovodem Březová I) rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji, především pro územní celky Brno-venkov a Brno-město, kde jsou dominantními vodárenskými soustavami a tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů a dále vodovodního systému města Brna.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Bartoloměje – barokní kostel původně ze 13. století.
Kaple Čtrnácti svatých pomocníků
Zajímavé historické portály dveří a vrat domů, např. č. p. 40 na náměstí z roku 1837, č. p. 384 z roku 1851, č. p. 41 z roku 1863.
Čertovy díry
Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana tyčící se nad městem při naučné stezce Údolím řeky Svitavy. Konstrukce je převážně dřevěná s celkovou výškou 20 m a vyhlídkou ve výšce 15 m. Se stavbou započato v roce 2006, slavnostně otevřena za přítomnosti Zdeňka Svěráka dne 17.6.2007. Nadmořská výška : 476 m n. m. (pata rozhledny), 496 m n. m. (vrchol rozhledny).^[8]

Významní rodáci

Karel Kořistka (1825–1906), profesor nižší a vyšší geodézie, rektor ČVUT
Julie Šamberková (1846–1892), herečka

Galerie

Moravské náměstí s historickými domy
Sousoší svatého Jana Nepomuckého se světci
Kostel svatého Bartoloměje
Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
↑ http://www.zwittau.de/orte/bruesau/bruesau.htm Brüsau bei Zwittau
↑ KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. Kapitola Březová nad Svitavou, s. 115.
↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178
↑ informační tabule u rozhledny