Bývalý pohotovostní muniční sklad (Stará Voda)

Bývalý pohotovostní muniční sklad (Stará Voda), Točka sever
Hangár (silo, granit)
Hangár (silo, granit)
Účel stavby

sovětská tajná raketová základna v letech 1983-1990

Základní informace
Výstavba 1983
Materiály ocel, železobeton
Stavitel Sovětská armáda
Poloha
Adresa Stará Voda (místní část Město Libavá), okres Olomouc, ČeskoČesko Česko
Pohoří Nízký Jeseník
Souřadnice 49°45′15,68″ s. š., 17°33′26,83″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bývalý pohotovostní muniční sklad Stará Voda, nazývaný také Točka sever (rusky тoчка сeвер), se nachází u vrcholu Samoty (647 m n. m.), severo-severovýchodně od zaniklé vesnice Stará Voda (části Města Libavá) v pohoří Nízký Jeseník v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Je to soubor zbytků vojenských hangárů a příslušenství strategické vojenské základny vybudované sovětskou armádou. Pravděpodobně zde byly umístěny rakety s jadernými hlavicemi. Místo bylo v období studené války nepřístupné i československé armádě.[1][2][3]

Historie a popis

Bývalý pohotovostní muniční sklad vznikl po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a následném zabrání Vojenského výcvikového prostoru Libavá jednotkami Sovětské armády. Střední skupina vojsk zde vybudovala přísně tajnou oplocenou vojenskou základnu s ocelovými a betonovými hangáry, řídícím střediskem, raketovými nosiči, raketami, okopy, zapuštěnými strážními budkami, strážními věžemi, psincem, prasečincem, kuchyní, ubikacemi a dalším zařízením. Základna byla uvedena do činnosti v roce 1983. Celá základna byla maskovaná a krytá lesními porosty. Zřejmě zde byly umístěny také rakety s jadernými hlavicemi. Veškeré stavební práce dělala sovětská armáda. Československá lidová armáda ani československá vláda neměly k místu přístup.[1][2][3]

Hangáry (nazývané také sila či rusky granity) byly vybaveny klimatizací, jsou částečně zapuštěné do země, obsypané zeminou a porostlé lesní vegetací a mají masivní ocelová vrata. Dovnitř se vešla dvě vozidla (nosiče raket).[1][2][3]

Působila zde sovětská raketová jednotku s balistickými raketami středního doletu 9K76 Temp-S (v kódovém označení NATO nazývané SS-12 Scaleboard). Jednotka držela na našem území nepřetržitou bojovou pohotovost. Z Libavé bylo možné odpálit hned 18 raket najednou.

V rámci přísně tajné plánované mise, v březnu 1988 odvezli Sověti raketové nosiče a v červenci 1988 přijeli Američané zkontrolovat plnění dohody na místo.[2]

Jižně od muničního skladu se nachází vodárna a nedaleko od odbočky k vodárně stála vstupní brána celé základny.[3]

Po odchodu sovětských vojsk z Československa začali někteří lidé rozkrádat stavební materiál z bývalého muničního skladu.[3]

Muniční sklad se již nachází mimo vojenský újezd Libavá a je přístupný pěšky jen po lesních cestách. K místu nevede žádná turistická stezka.

Další informace

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá se nachází celkem tři bývalé pohotovostní muniční sklady, tj. v tomto textu prezentovaný Točka sever, a pak Točka jih (u Mrskles a Mariánského údolí) a Točka západ (mezi Skelnou Hutí a U Zeleného kříže).[3]

Poblíž se nachází kopec Zadní Zlatná.

Galerie

  • Hangár (silo, granit)
    Hangár (silo, granit)
  • Nádrž na pohonné hmoty
    Nádrž na pohonné hmoty
  • Torzo budovy a v pozadí hangár
    Torzo budovy a v pozadí hangár

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Jaderné hlavice v Česku, Stará Voda, Úkryt „Granit“ č. 5 [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Američané podnikli v roce 1988 kvůli raketám tajnou misi na Libavou. iDNES.cz [online]. 2011-07-16 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. dopl. vyd. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, 2018. ISBN 978-80-260-2270-1. 

Externí odkazy

Zdroj