Bönigen

Bönigen
Bönigen, pohled ze Schynige Platte
znak
Poloha
Souřadnice	46°41′11″ s. š., 7°53′41″ v. d.
Nadmořská výška	568 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Bern
Okres	Interlaken-Oberhasli
Bönigen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	15,10 km²[1]
Počet obyvatel	2 535 (2018)[2]
Hustota zalidnění	167,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.boenigen.ch
Telefonní předvolba	033
PSČ	3806
Označení vozidel	BE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bönigen je obec v kantonu Bern, okrese Interlaken-Oberhasli. Žije zde přibližně 2 500^[2] obyvatel.

Bönigen se nachází v pohoří Berner Oberland na jižním břehu Brienzského jezera. Sousední obce ve směru hodinových ručiček od severu jsou Iseltwald, Gündlischwand, Gsteigwiler, Matten bei Interlaken, Wilderswil a Interlaken.

Plochá náplavová rovina mezi Brienzským a Thunským jezerem, na níž obec leží, je nazývána Bödeli.

Vlastní centrum obce se nachází na severozápadní hranici obce podél řeky Lütschine k jezeru a téměř splývá s Interlakenem. Rozlohou největší část obce tvoří strmé horské svahy, na jejichž vrcholu se tyčí Loucherhorn (2230 m n. m.), Roteflue (2296 m n. m.) a náhorní plošina Schynige Platte.

Na cestě do Iseltwaldu byla objevena vápenná pec. Nejstarší vesnický komplex byl postaven na suťovém kuželu Hauetenbachu, který byl bezpečný před povodněmi. Po přehrazení řeky Lütschine v 18. století a snížení hladiny jezera kolem roku 1860 následovalo na silnici do Interlakenu a v okolí rozrůstání obce. První zmínka o obci pochází z roku 1261 pod názvem villa Boningen.^[3] Bönigen byl císařským lénem baronů z Eschenbachu, kteří jej v letech 1261 a 1275 spolu s Iseltenalpem a Künzlenalpem darovali klášteru Interlaken. Vesnice se účastnila všech povstání v oblasti Berner Oberland; v roce 1330 zde byli ve válce o weissenburské panství poraženi obyvatelé Oberhasli. Bönigen se účastnil neúspěšného povstání proti klášteru Interlaken v roce 1349 a odporu proti reformaci v roce 1528. Po sekularizaci kláštera v roce 1528 se Bönigen stal součástí panství Interlaken pod nadvládou Bernu. Po roce 1528 byla zbořena kaple ve čtvrti Chappeli. Bönigen patří do farnosti Gsteig-Interlaken; kostel postavený v roce 1957 je centrem farnosti Bönigen-Iseltwald. V letech 1814 a 1836 obyvatelé Bönigenu sympatizovali s prozatímním kantonem Oberland. V letech 1803–1830 patřil Bönigen ke správnímu obvodu a v letech 1831–2009 k okresu Interlaken.^[3]

Vedle chovu dobytka v údolí a na salaších se třemi horskými družstvy na Künzlenalpu se v 90. letech 20. století rozvíjelo tesařství (dřevařství). Po výstavbě Lütschinského kanálu v roce 1835 se prosadila řemesla, jako je řezbářství, kde kolem roku 1900 pracovalo asi 100 řezbářů. Díky hotelovým budovám (z roku 1829) a přístavišti (1907) se Bönigen vyvinul také v letovisko s lázněmi na jezeře. Turistický ruch podpořila také železnice Bödelibahn, která začala jezdit na trati Därligen–Bönigen v roce 1874 (zrušena 1969), a autobus do Interlakenu (před rokem 1906).^[3]

Dálnice A8 vede přes obec podél břehů Brienzského jezera. V letech 1874–1969 byl Bönigen obsluhován 2,2 km dlouhou normálněrozchodnou železniční tratí z Interlakenu (součást dráhy Bödelibahn), která je od té doby využívána pouze jako vlečka do dílen společnosti BLS AG v Bönigenu.^[4]

Obec nemá železniční spojení, nejbližší stanice se nachází v Interlakenu. Do Interlakenu jezdí autobusová linka, kterou provozuje společnost Postauto.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bönigen na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bönigen na Wikimedia Commons
• (německy) Oficiální stránky

Zdroj