Bílovický hřbet

Bílovický hřbet
Nejvyšší bod 465 m n. m.
Rozloha 8,95 km²
Nadřazená jednotka Adamovská vrchovina
Sousední
jednotky		 Řícmanicko-kanický prolom, Ochozské plošiny, Obřanská kotlina
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Horniny granodiorit, slepenec
Povodí Svitava
Souřadnice 49°14′25″ s. š., 16°41′12″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IID-3A-9
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílovický hřbet je geomorfologický okrsek na jižní Moravě, severně od Brna. Je součástí podcelku Adamovské vrchoviny, která je částí Drahanské vrchoviny.

Bílovický hřbet vytváří jihovýchodní okraj Adamovské vrchoviny, který se zařezává do prostoru Moravského krasu, východně od průlomového údolí řeky Svitavy. Je tvořen granodiority brněnského masivu a spodnodevonskými slepenci. Nejvyšším bodem je kóta 465 m n. m. (Zadní Hády / Spálenisko).[1]

Většina Bílovického hřbetu je zalesněna a spadá do působnosti Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně, skalní ostrožny nad údolím Svitavy obsahují také teplomilnou flóru. Jedná se o příměstskou výletní oblast těsně za hranicemi Brna s množstvím pomníků a studánek ve správě ŠLP Křtiny. V prostoru Bílovického hřbetu se nachází národní přírodní rezervace Hádecká planinka a přírodní rezervace Zadní Hády.[1]

Reference

  1. ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 81. 

Zdroj