Ashdod

Ašdod
אשדוד
Pohled na střechy ašdodských domů a moře
Pohled na střechy ašdodských domů a moře
Ašdod – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 24 m n. m.
Časové pásmo UTC+02:00
Stát IzraelIzrael Izrael
Distrikt Jižní
Ašdod
Ašdod
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 47,242 km²[1]
Počet obyvatel 222 900 (2017[2])
Hustota zalidnění 4792,8 (r.2017[2]) obyv./km²
Správa
Starosta Jechi'el Lasri ( יחיאל לסרי)
Vznik 1955
Oficiální web www.ashdod.muni.il
Telefonní předvolba 08
PSČ 77041, 77042, 77043, 77044, 77046, 77050, 77051, 77060, 77100, 77101, 77102, 77103, 77104, 77105, 77106, 77107, 77109, 77110, 77112, 77113, 77115, 77116, 77117, 77120, 77121, 77122, 77123, 77124, 77126, 77130, 77131, 77132, 77133, 77134, 77136, 77140, 77141, 77150, 77151, 77153, 77154, 77160, 77161, 77162, 77163, 77164, 77166, 77167, 77168, 77170, 77180, 77181, 77182, 77183 a 77185
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ašdod (hebrejsky אשדוד‎, zvuk Ašdod, arabsky إسدودIsdúd, v oficiálním přepisu do angličtiny Ashdod)[3] je město v Izraeli v Jižním distriktu. Starostou je Jechi'el Lasri.

Geografie

Nachází se v nadmořské výšce 24 m na pobřeží Středozemního moře, v izraelské pobřežní planině, zhruba 32 km jižně od Tel Avivu a 20 km severně od Aškelonu. Vnitrozemí je zemědělsky využíváno, pobřežní pás lemují písečné duny, skrz které k moři prochází potok Lachiš.

Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská. Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 4, ze které tu odbočuje směrem do vnitrozemí dálnice číslo 41. Ve městě stojí železniční stanice Ašdod Ad Halom. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv – Beer Ševa.

Dějiny

Ašdod byl založen roku 1955.[3] Sídelní tradice v této lokalitě je ovšem mnohem starší a sahá minimálně do 3 tisíc let před naším letopočtem.

Biblické zmínky

Jméno Ašdodu odkazuje na biblické město Ašdód citované v Knize Jozue 15,46[4][5] V Bibli je zmíněn celkem třináctkrát. V knize Jozue je popisován jako proklamovaná součást Judského království:

Joz 15,46-15,47: od Ekrónu až k moři všechno, co leží stranou Ašdódu, a jejich dvorce,
Ašdód s vesnicemi a dvorci, Gáza s vesnicemi a dvorci, až k Potoku egyptskému a Velkému moři s pobřežím.

V 1. knize Samuelově je Ašdod popisován jako jedno z nejdůležitějších filištínských měst:

1S 6,17: Toto jsou zlaté hlízy, které odvedli Pelištejci Hospodinu v oběť za provinění: jedna za Ašdód, jedna za Gázu, jedna za Aškalón, jedna za Gat a jedna za Ekrón.

Ve Starém zákoně je též popisováno dobytí Ašdodu judským králem Uzijášem.

2Pa 26,6: Vytáhl a válčil s Pelištejci a strhl hradby města Gatu, hradby Jabne a hradby Ašdódu. Vystavěl města kolem Ašdódu na území Pelištejců.

Starověké a středověké osídlení

Nejstarší známá malba Ašdodu z počátku 19. století

V místech budoucího Ašdodu žili lidé již v paleolitu; historie samotného města je velmi stará. Nejstarší dochovaná zmínka dokládá osídlení Ašdodu v období kanaánské kultury ze 17. století př. n. l.,[6],čímž se město řadí mezi nejstarší na světě. Důležitým mezníkem bylo jeho dobytí Filištíny na začátku 12. století př. n. l., z Ašdodu se posléze stalo prosperující město. V průběhu staletí byl ale několikrát dobyt a zničen. Nejprve v roce 950 př. n. l. egyptským faraonem Siamunem, město bylo znovu kompletně vystavěno v roce 815 př. n. l., ale krátce nato bylo opět dobyto a zničeno asyrským králem Sargonem II. Roku 605 př. n. l. město dobyl babylónský král Nabukadnezar II., o několik desetiletí později se dostalo pod perskou nadvládu, kterou ukončil Alexandr Veliký – po dobytí ho přejmenoval na Izotus. Izotus pod helénskou správou prosperoval až do Makabejského povstání; Judovi Makabejskému se město dobýt nepovedlo, obsadil ho až v roce 147 př. n. l. jeho bratr Jonatán.

Během své historie bylo město osídleno Pelištejci, Izraelity, Byzantinci, křižáky a Araby.[7] Po Byzantincích městu vládli Fátimovci, kteří zde vystavěli pobřežní pevnost, přes strategickou polohu význam Ašdodu postupně upadal. Na začátku 20. století (za nadvlády Osmanů) mělo město přibližně 5 000 obyvatel a bylo známé jako Isdud.

Moderní Ašdod

První domy v moderním Ašdodu na snímku z r. 1957

V průběhu izraelské války za nezávislost Isdud dobyli Egypťané, ale zde se také jejich postup na sever zastavil na počátku června 1948, když v rámci Operace Plešet na Egypťany zaútočili Izraelci včetně nově nasazeného vojenského letectva u mostu Gešer ad Halom. 28. října 1948 se egyptská vojska ze strachu z obklíčení stáhla a s nimi uprchla většina arabských obyvatel města.

Moderní Ašdod byl založen roku 1955, podle jiného zdroje roku 1956 na písečných dunách poblíž místa starověkého města. Status městské rady (města) získal roku 1968, kdy se rozkládal na ploše přibližně 60 km2. Jedná se o plánovitě postavené město, jehož rozvoj sledoval hlavní rozvojový plán, čímž se předešlo dopravním problémům a znečištění ovzduší v rezidenčních čtvrtích.[8]

V roce 1965 zde byla vybudována nemocnice, v roce 1963 nový přístav.

Ekonomika

Ašdod je významné průmyslové centrum. Je regionálním průmyslovým centrem a Ašdodský přístav je největším izraelským přístavem, kterým prochází 60 % veškerého importovaného zboží. Nachází se zde také důležitá elektrárna a jedna ze dvou izraelských ropných rafinerií.

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - přibližně 188 100 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 206 200 osob).[3]

Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 222 900 lidí.[2] Od roku 1991 město zažívá nebývalý příliv obyvatel díky židovským imigrantům z bývalého SSSR. Podle Centrálního statistického úřadu zde v roce 2008 žilo 209 600 obyvatel a jednalo se tak o šesté nejlidnatější izraelské město.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


Rok Obyvatelé
1956 219
1957 1 950
1958 2 450
1959 2 600
1960 3 400
1961 6 200
1962 11 700
1963 15 600
1964 19 400
1965 23 400
1966 27 000
1967 28 600
Rok Obyvatelé
1968 31 900
1969 35 600
1970 37 600
1971 39 700
1972 40 500
1973 48 200
1974 50 600
1975 52 500
1976 54 600
1977 56 400
1978 58 700
1979 62 300
Rok Obyvatelé
1980 64 400
1981 66 000
1982 68 000
1983 65 700
1984 68 900
1985 69 700
1986 71 100
1987 72 900
1988 74 700
1989 76 600
1990 83 900
1991 90 100
Rok Obyvatelé
1992 96 900
1993 110 300
1994 120 100
1995 129 836
1996 138 035
1997 146 939
1998 155 769
1999 165 900
2000 174 224
2001 181 093
2002 187 500
2003 192 000
Rok Obyvatelé
2004 196 900
2005 200 600
2006 204 200
2007 207 000
2008 204 300
2009 206 400
2010 210 600
2011 212 300
2012 214 900
2013 216 500
2014 218 000
2015 220 200
Rok Obyvatelé
2016 221 600
2017 222 900
2018 224 600
2020 225 939

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ashdod na anglické Wikipedii.

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  4. Joz 15, 46 (Kral, ČEP)
  5. Ashdod (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. DOTAN, M. Ashdod - Seven levels of excavations. Ašdod: Society for the Protection of Nature in Israel, 1990. S. 91. (hebrejsky) 
  7. KOLANI, O.; RAANAN, B.; BROSH, M.; PIPANO, S. Events calendar in Israel and Ashdod. Ašdod: Society for the Protection of Nature in Israel, 1990. S. 79. (hebrejsky) 
  8. Local Authorities in Israel 2005, Publication #1295 - Municipality Profiles - Ashdod [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-29. (hebrejsky) 

Externí odkazy

Zdroj