Aškelon

Aškelon אשקלון
Celkový pohled na Aškelon
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	31°40′ s. š., 34°35′ v. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Stát	Izrael Izrael
Distrikt	Jižní
Aškelon
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	47,788 km²[1]
Počet obyvatel	137 900 (2017[2])
Hustota zalidnění	3041,9 (r.2017[2]) obyv./km²
Správa
Starosta	Tomer Glam (תומר גלאם)
Vznik	1948
Oficiální web	www.ashkelon.muni.il
PSČ	78***
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aškelon (hebrejsky אַשְׁקְלוֹן‎, arabsky عسقلان‎ Askalán, latinsky Ascalon, akkadsky Isqualluna, v oficiálním přepisu do angličtiny Ashqelon^[3], přepisováno též Ashkelon) je město v Izraeli v Jižním distriktu.

Dějiny

Dnešní Aškelon byl založen roku 1948^[3], ale historie starověkého přístavního města Aškelon se datuje do doby bronzové. V průběhu historie městu vládli Kanaánci, Pelištejci, Izraelité, Babyloňané, Řekové, Féničané, Římani, Peršané, Egypťané, muslimové, Britové a křižáci. V roce 1270 bylo zničeno Mamlúky.

Aškelon byl již ve starověku jedním z nejvýznamnějších přístavů v Kanaánu a také jedním z pěti měst označovaných jako filištínské pentapolis (zbývající čtyři byla města Ašdod, Ekron, Gat a Gaza). Historie Aškelonu sahá až do doby bronzové (cca 2000–1500 př. n. l.), kdy se z něj stalo prosperující město. V této době město obývali původní Kananejci, kteří byli okolo roku 1150 př. n. l. vytlačeni Filištíny, Aškelon se posléze stal jedním z pěti zmíněných filištínských měst soupeřících s Izraelity v Judském království. V roce 604 př. n. l. bylo město vypleněno a zničeno babylónským králem Nabukadnezarem II., čímž skončilo filištínské období.

Díky své strategické pozici byl Aškelon brzy obnoven a stal se významným helénským přístavem. Zde se také narodil Herodes Veliký, který město po mnoha stránkách zvelebil; Aškelon vzkvétal po celou dobu římské i byzantské vlády.

V období křížových výprav byl Aškelon významná pevnost (křižáci jej nazývali latinským názvem Ascalon). Přestože byli egyptští Fátimovci poraženi křižáky v bitvě u Ascalonu (1099), město mělo natolik dobrou obranu, že se ho křižáckým vojskům podařilo dobýt až v roce 1153 pod vedením Balduina III. V roce 1187 se města zmocnil Saladin a nechal ho srovnat se zemí, aby se již nemohlo vrátit do rukou křižákům. Později na tomto místě nechal zbudovat pevnost Richard I. Lví srdce; město bylo však v roce 1270 opětovně zničeno Mamlúky.

Ve středověku je Aškelon popisován jako větší arabská vesnice al-Madždal (Věž), do roku 1948 se rozrostl na město s 11 000 obyvateli; byl proslavený zejména svým rozsáhlým tkalcovským průmyslem.

Stopy původního osídlení dodnes uchovává národní park Aškelon na západním okraji města.

Moderní město

Moderní město Aškelon vzniklo z arabské vesnice al-Madždal (arabsky: المجدل‎ nebo مجدل عسقلان‎). V roce 1596 se jednalo o vesnici s 559 muslimskými domácnostmi, v roce 1931 zde žilo 6166 muslimů a 41 křesťanů.

Během války za nezávislost nejprve město obsadily egyptské síly, pak bylo ale dobyto izraelskými silami. Izraelský generál Jig'al Alon nařídil vyhnání arabského obyvatelstva, jeho podřízení však rozkaz neplnili a Arabové ve městě zůstali dočasně v oddělené oblasti. Vláda následně rozhodla, že Arabové mohou být vystěhováni, ale pouze se svým souhlasem. Současně vláda zavedla pozitivní motivační prvky jako výhodný směnný kurz, ale také negativní motivaci v podobě nočních přepadů a kontrol; v důsledku těchto opatření se většina Arabů rozhodla odejít, byli převezeni do uprchlických táborů v pásmu Gazy. Repopulace města izraelskými přistěhovalci začala v roce 1949, do prosince tohoto roku počet židovských obyvatel vrostl na 2 500. V průběhu roku 1949 se město přejmenovalo z původního al-Madždal na Migdal Gaza, posléze na Migdal Gad a krátce potom na Migdal Aškelon. Název Aškelon dostalo město v roce 1953.^[4] V roce 1968 byla v Aškelonu zbudována koncová část Transizraelského ropovodu, který původně sloužil k transportu íránské ropy z Ejlatu (v současnosti slouží pro přepravu ruské ropy na asijské trhy). Od 80. let byla jižně od města budována elektrárna Rutenberg.

V současnosti je Aškelon prosperující město s nově vybudovaným sportovním komplexem a kulturním domem, v roce 2005 se zde otevřela největší světová odsolovací stanice s kapacitou 320 000 m³ odsolené vody na den, což odpovídá 5–6 % izraelské potřeby sladké vody.^[5] Na jižním okraji města se nachází archeologický park s ruinami starověkých staveb. Ve městě funguje Barzilajova nemocnice.

Geografie

Nachází se v nadmořské výšce 10 m na pobřeží Středozemního moře, v izraelské pobřežní planině, přibližně 55 km jihozápadně od Tel Avivu a Ašdodu. Vnitrozemí je zemědělsky využíváno, pobřežní pás lemují písečné duny.

Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská (ovšem nedaleko odtud jižním směrem začíná arabské Pásmo Gazy). Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 4, ze které tu odbočují směrem do vnitrozemí dálnice číslo 45 a dálnice číslo 3. Město je napojeno rovněž na železnici. Stojí tu železniční stanice Aškelon, která je součástí železniční tratě Tel Aviv – Beer Ševa. Na východ zároveň nedaleko od města vybíhá železniční trať Kirjat Gat – Aškelon, která ale slouží jen pro nákladní přepravu.

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 100 000 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 111 600 osob).^[3]

Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 137 900 lidí.^[2]

Rok	Obyvatelé
1949	1 100
1950	5 100
1951	11 200
1952	12 500
1953	13 500
1954	14 400
1955	16 600
1956	19 500
1957	21 500
1958	22 300
1959	22 900
1960	23 800
1961	25 450
1962	28 400
1963	32 000
1964	35 000
1965	36 300
1966	36 900
1967	37 400
1968	38 200
1969	39 200
1970	40 100
1971	41 700
1972	43 100
1973	46 100
1974	47 000
1975	47 900
1976	48 700
1977	49 700
1978	50 600
1979	52 000
1980	53 100
1981	53 500
1982	54 100
1983	52 900
1984	54 700
1985	55 100
1986	55 400
1987	55 700
1988	56 300
1989	56 800
1990	59 700
1991	64 200
1992	66 700
1993	73 300
1994	80 100
1995	83 072
1996	86 870
1997	89 849
1998	92 305
1999	96 200
2000	98 937
2001	101 535
2002	103 200
2003	104 500
2004	105 100
2005	106 600
2006	107 800
2007	108 900
2008	110 600
2009	111 900
2010	114 500
2011	117 400
2012	120 000
2013	123 500
2014	126 800
2015	130 700
2016	134 500
2017	137 900
2018	141 000

Partnerská města

Aškelon má následující partnerská města:

• Côte Saint-Luc, Quebec, Kanada
• Sin-jang, Čína
• Aix-en-Provence, Francie
• Kutaisi, Gruzie
• Berlin-Weißensee, Německo
• Sopoty, Polsko
• Entebbe, Uganda
• Portland, Oregon, Spojené státy americké
• Baltimore, Maryland, Spojené státy americké
• Iquique, Chile

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aškelon na Wikimedia Commons
• Oficiální internetové stránky (anglicky)(hebrejsky)(rusky)

Zdroj