Artur Pavelka

Artur Pavelka
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1935
Stranická příslušnost
Členství ČSL
Narození 28. září 1875
Starý Jičín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 14. března 1958
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Ústřední hřbitov Neředín
Děti Artur Ludvík Pavelka
Profese státní úředník a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Artur Pavelka (28. září 1875 Starý Jičín[1] – 14. března 1958 Olomouc[2]) byl český a československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu lidovou.

Biografie

Odmaturoval na střední škole v Uherském Hradišti. Poté nastoupil prezenční službu u pěšího pluku č. 3 v Kroměříži. V armádě dosáhl hodnosti poručíka v záloze. Od roku 1899 pracoval jako železniční úředník. Za 1. světové války byl přeložen na ředitelství státních drah do Vídně (měl na starosti trať Vídeň-Krakov-Varšava). Roku 1919 přešel do Olomouce, kde se stal vrchním inspektorem Československých státních drah. Od roku 1919 byl členem a funkcionářem ČSL, předseda odborového svazu lidoveckých železničářů. Osobní přítel a spolupracovník olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Otec deseti dětí. Jeho syn Artur Ludvík Pavelka byl později knězem, dominikánem, fyzikem a filozofem, který se v době pražského jara podílel na programu ČSL.[2]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal za Československou stranu lidovou senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929. V senátu setrval do roku 1935.[3][4]

Povoláním byl vrchním inspektorem státních drah, bytem v Olomouci.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1313. 
  2. ↑ a b PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 189
  3. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 
  5. ↑ 21. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 

Externí odkazy

Zdroj